TOP 5 hudebních dárků, které žádný muzikant nechce

1. Věci s hudebním potiskem

Dobře, ponožky s obrázky kytar nebo přívěšek na klíče ve tvaru saxofonu, jímž se dá ideálně otevřít láhev, to obdarovaného zahřeje zvenčí i zevnitř. Ale kdo se chce každé ráno budit v povlečení s potiskem not, na záchodě použít notového toaletního papíru, pít kávu z hrnku s houslovým (nedejbože basovým!) klíčem a pak vyrazit mezi lidi omotán šálou s klaviaturou?

Tyto předměty, často darované s láskou našimi nejbližšími, muzikanty velmi často rozčilují. Jedněm připomínají, že se ještě stále nenaučili noty a už to během tohoto života možná nestihnou, druzí se zase vztekají, že jakýsi neznalý vzorotepec na dárkový předmět vysázel notový potisk často naprosto nesmyslně z hlediska hudební teorie.

2. Naivní román z hudebního prostředí

„Stála na forbíně v kuželu světla. Ladně zaklonila hlavu a začala zpívat...“ Ano, tato věta z jakéhosi sladkého románu, jehož hrdinka byla operní pěvkyně, mě opravdu pobavila. Se zakloněnou hlavou se totiž zpívá opravdu „báječně“ (zvláště opera), to vám potvrdí každý, kdo to někdy třeba omylem zkusil.

Když se z vánočního papíru vyloupne nějaký takovýhle „bezceler“, vybraný v knihkupectví jen proto, že v názvu figuruje slovo „hudba“ (a jehož autor/ka pobyl/a v hudebním prostředí asi tolik co Karel May mezi nativními obyvateli Ameriky), není na škodu zahrát si s prskavkou na pátera Koniáše. Posléze můžete širokému příbuzenstvu namluvit, že už jste coby muzikant intelektuálně naprosto zakrněli a neumíte číst nic jiného než tabulatury.

3. Druhý díl učebnice hry na triangl

Je skvělé, že vás vaši blízcí chtějí podpořit v ambicích zlepšit si hráčskou techniku. Pokud si ale dopředu nezjistí, zda se vůbec na své cestě hodláte školit na základě tištěných rad a jakou metodiku máte případně rádi, je nákup často předražených publikací typu „Muzikantem snadno a rychle“ opravdu zbytečnou investicí.

Pod stromečkem čeká vděkuchtivé dárce nejspíš jen vyhýbavě zamumlané „díky, táto“ a nebohou učebnici pak v lepším případě osud podložky pod myš. A vy jako obdarovaní muzikanti můžete leda tak zpytovat svědomí, proč jste si sakra výslovně nenapsali Ježíškovi o tu brožurku s přehledem akordů.

4. Poukázka do „hudební“ restaurace

Jídlo je důležitá věc – u muzikantů a herců to platí obzvlášť. Nejsem si ale jistá, zda chuťové pohárky nějak zvlášť podpoří pohled na podobiznu Johanna Sebastiana Bacha i s jeho loknami a třemi bradami, laškovně vykukující na talíři zpod knedlíku a svíčkové (skutečně zažito v jednom luxusním podniku). Nebo jestli hudebního strávníka nějak naladí popis restaurace, v copywriterské křeči slibující jídlo, jež „vám padne do noty“, je „symfonií chutí“ nebo „gastronomickým koncertem“.

Chce-li někdo muzikanta potěšit jídlem, může ho pozvat prostě do jeho oblíbeného podniku, který sice nenabízí jednohubky ve tvaru osminových not, ale zato tam mají vkus na dobrý playlist.

5. Kolekce 30 CD s nahrávkami vážnohudebních hitů v podání no name interpretů

Býval toho plný teleshopping – a bohužel zřejmě ještě nedošlo k vyprodání zásob. Proto vám i dnes může pod stromečkem ujet zcela od srdce míněné „ach, to nemuselo být“, když z dárkové kazety impozantních rozměrů vybalujete řadu placek s Vivaldiho Čtverem ročních dob, Mozartovou Malou noční hudbou, Beethovenovou Osudovou a Dvořákovou Novosvětskou – to vše ve vlažném, nijak originálním podání neznámých interpretů a pod dirigentskou taktovkou trhu s volnými autorskými právy dávno mrtvých autorů.

Jak praví klasik: „Dál zbývá už jen ticho.“  ...a palčivá otázka, zda se CD dají či nedají vytřídit do plastu.

Tak, přiznejte se: kdo z vás doma NEMÁ alespoň jeden hrnek s notovým motivem? Jak nakládáte s nechtěnými hudebními dary? A jaký hudební dárek byste si pod stromečkem doopravdy přáli? Napište nám do komentářů!