TOP 5 nevkusných pódiových doplňků

Co myslíte, je to kombo na rozvrzané školní židli? Nebo snad větrák čechrající prořídlé háro sólujícího kytaristy? Či plastový držák na trsátka ve svítivé zelené, hrdě nalepený na růžové Ibanezce?

Dneska se podíváme na všechny ty nesmyslné, nevkusné, okázale zbytečné a v konečném důsledku i nepraktické doplňky na pódiu, které bezpečně zlikvidují všechno, co by u vás mohlo vyvolat obdivné reakce za použití cizokrajných výrazů jako "cool" nebo "image". Když vylezete na pódium, provázeni těmito vychytávkami, můžete ihned zapomenout na obdivné pohledy náctiletých fanynek.

1) Aparáty na židlích

Letitý nešvar na pódiích mnoha amatérských, ale bohužel i profesionálních kapel. Kombo na židli je něco jako ponožky v sandálech. Ano, je sice velice praktické, že vám aparát hraje pěkně do ouška, ale pomyslete na chudáka pana Marshalla nebo pana Mesa a pana Boogie, kteří strávili nekonečné hodiny designováním toho pravého rock'n'rollového aparátu, kdy řešili tvar každého potenciometru, chromové doplňky, broušené kovové logo, barvu koženkového potahu či šířku vlákna tkaniny kryjící reproduktory. A vy tenhle skvost, tenhle vybroušený diamant, posadíte na tragi-komickou kombinaci šedivých kovových trubek a popraskané překližky. Ano, mluvím o TÉ židli s velkým Ž, kterou jste jako školou povinni systematicky likvidovali svým pohupováním, házením a jinými druhy zábavy běžnými ve školní třídě. Právě tahle varianta židle bývá častou výbavou kulturních domů a tělocvičen. Basáci, myslete také na to, že když svůj aparát dáte na židli, ztratíte tak okamžitě cca 80 % hutných basových spodků. Nemluvě o tom, že většina nábytku není stavěná na váhu a rozměry takové čtyř-desítkové bedny se zesilovačem. Na židli prostě patří vaše sedací partie a ne aparát!

Zapojte vaši fantazii a kreativitu při zvedání vašich kombíček ze země. Nestačilo by ho jenom naklonit? Co ho dát na nějaký z prázdných casů od zvukové techniky? Není na čase si pořídit silnější aparát? A co vy, kutilové se zlatými českými ručičkami? Určitě vás napadne nějaký elegantní zlepšovák pro lepší odposlech vašeho komba.

2) Umělé stěny z Marshallů

Divili byste se, kolik zejména metalových a hard-rockových kapel tuhle "fintu" pořád používá i v roce 2014. Není nic špatného na tom, když máte na pódiu osm beden, ale zapojené jsou jenom dvě (že jo, Yngwie a Zakku). Masívní hradba aparátů na pódiu má nejenom estetický smysl, ale dodává patřičnou dávku sebevědomí i samotným interpretům. Z osobní zkušenosti vím, že i když jsem často nepotřeboval dvě bedny, tak jsem si je už jenom kvůli pocitu na to pódium dotáhl. Pokud ale nejste sranda kapela jako Steel Panther nebo třeba u nás Wohnouti, tak nafukovací bedny, bannery a podobné ptákoviny mající za úkol imitovat tolik proslavené hradby Marshallů působí na pódiu nepatřičně. Pokud chcete publikum oblafnout a hrajete si na Wembley v místním kulturáku, tak to nikdy nedopadne dobře. V dnešní době foťáků zabudovaných snad už i do hodinek a okamžitému přístupu na sociální sítě, si můžete být jisti, že se vždy najde nějaký šťoural, který vám tu Potěmkinovu vesnici vyfotí pěkně z druhé strany a pošle na Facebook. Zeptejte se takových Machine Head, jak pak reagovat na rozhořčení "podvedených" fanoušků.

3) Držák na trsátka nalepený na kytaře

Ufff, tak tahle vychytávka jak z Receptáře pro rockery je ohavnost, která zruinuje kterýkoli nástroj. Umělohmotná kapsa s naštosovanými trsátky nalepená pěkně po ruce na těle kytary vypadá na první pohled prakticky, ale... není "cool". Víte, co je "cool"? Mít na pódiu jenom jedno trsátko v ruce a když vám vypadne, tak si pro náhradní dojít do backstage. Takhle to dělá Jack White z White Stripes a tenhle chlapík moc dobře ví proč. Nutí ho to soustředit se, držet ho pořádně a když udělá chybu, tak za ni zaplatí potupným odchodem do zákulisí a bolestnou pauzou v playlistu. Tenhle přístup je ryze umělecký a má něco do sebe. Samozřejmě, pokud jste showman a rozhazujete trsátka po každém povedeném sólu, tak si pořiďte držák na stojan (myslím tím pořádně dlouhý pás Gafa lepící pásky). Tam se jich vejde víc, než do kapsičky na kytaře a nebudete se muset bát, že s posledním trsátkem odhodíte i onu slavnou kapsičku.

4) Legíny

Van Halen, Bon Jovi, Ratt nebo Mötley Crüe proslavili tenhle cyklistický dámský doplněk. Jasně, pokud jste roštěnka s pěknýma dlouhýma nohama, do toho. Pokud jste vrcholový sportovec, hurá do nich. Ale hudebníci by se jim měli vyhýbat. Za prvé, pivo dělá hezká těla a hudebníci mají často mooooc krásná pivní těla. Za druhé, na spandexu všechno klouže. I kytary .-) Za třetí, když už ukazovat křivky, nejsou lepší těsné džíny?

5) Větrák

Tahle proprieta už je mimo, i když je v sále sto stupňů. Myslím tím větrák kolosálních rozměrů čistě pro nabuzení dynamického dojmu. Plápolající háro a rychlé běhy po hmatníku. Koho by to nedostalo do kolen? Možná ještě na začátku 90. let to mohlo fungovat, ale dneska už jenom jako nadsázka. Už i Steve Vai se ostříhal a větrák uložil do komory. Pokud je vám na pódiu vedro, tak se hydratujte (nejlépe vodou z ledovce v láhvi z recyklovaného skla), zchlaďte ledovým koktailem jako Lars Ulrich nebo to prostě zkousněte. Jste přece rockeři a nějaké to propocené tričko patří ke koncertní show stejně jako láhev Becherovky k hradnímu vogonovi.

Co je pro vás neakceptovatelným doplňkem na pódiu? Co vás opravdu praští do nosu, když vidíte určité kapely a hudebníky? Máte vlastní zkušenost s nějakou "vychytávkou"? Přidejte svůj názor pod článek.