TOP 5 opakujících se chyb v hudební sebepropagaci

1. Generické e-maily a žádosti

Je pořád těžké uvěřit, že tisíce e-mailů, které dennodenně přistávají v inboxech mnoha hudebních agentur, manažerů či promotérů, jsou naprosto irelevantní svým obsahem. Nejde jenom o jejich množství, které ztěžuje orientaci, ale především o jejich obsah. Myslíte, že má smysl, když metalová kapela žádá o recenzi svého nejnovějšího alba časopis, který se specializuje na indie kapely? A naopak, má smysl posílat žádost o hraní na metalovém festivalu, když jste funková studentská partička?

Normálně by tohle nikdo neudělal. Je evidentní, že to nedává smysl, ale přesně tohle se stane, když se posílají hromadné e-maily. Zkopírují se adresy z nějaké databáze, napíše se jeden text e-mailu s obecným oslovením, zmáčkne se „odeslat“ a pak už jenom pomodlit, vyčurat a spát.

Nejenom že na tento typ e-mailu nedostanete žádnou odpověď, ale může naopak i dojít k poškození jména talentovaného umělce. Protože když někdo z hudební branže tento generický typ e-mailu otevře, může se naštvat, cítit se zneužitý a nerespektovaný. Umělec vás kontakuje, chce po vás propagaci, článek či místo na festivalu, aniž by tušil, kdo jste a co děláte. To nemá rád nikdo. Zjistěte si, komu mail posíláte, jeho jméno, pozici a hudební zaměření. Buďte slušní, struční a konkrétní a nabídněte pokračování konverzace po telefonu či osobní schůzku. 

2. Osobní zprávy

Nepište promotérům či jiným hudebním profesionálům zprávy s žádostí o jejich služby na osobní účty na Facebooku, Twitteru, Instagramu či dokonce LinkedIn. Je to pro ně nevhodná platforma a způsob komunikace, který je velmi otravný a braný jako agresivní. Nejhorší je požádat někoho o přátelství a minutu po schválení poslat zprávu o tom, že máte venku nový videoklip, který je nejlepší, nejodvážnější, nejkreativnější v historii hudby.

Najděte si oficiální web a kontakty dané agentury, manažera či specialisty na Spotify playlisty. Komunikujte na profesionální úrovni přes k tomu určené kanály. Nejbezpečnější je vždy poslat e-mail, eventuálně druhý e-mail a poté zavolat, když se vám pořád nedostává odpovědi. Nemusíte se bát poslat i více e-mailů nebo zkusit i pár nezodpovězených telefonátů. Lidé, kteří jsou ve své profesi opravdu třída, toho mají hodně a ocení vaši vytrvalost, pokud nabízíte něco zajímavého a věříte si.

3. Chaotické názvy

Máte sladěné všechny online platformy? Dejte si záležet na svých URLs. Když zadáte jméno kapely nebo umělce do vyhledávače, měli byste vidět záplavu obsahu, kde je jeden název. Pozor na rozdílné označení na sociálních sítích. Když máte jméno, které už někdo vlastní před vámi, přidejte „official“, „music“ či „band“ (nebo české ekvivalenty, pokud zpíváte v češtině a nemáte zahraniční ambice) a poté upravte všechny online platformy podle tohoto vzoru. Budete snadno dohledatelní a hlavně to bude přehledné pro fanoušky, novináře nebo kohokoliv, kdo by o vás potřeboval vyhledat informace na síti.

Neposílejte v mailech odkazy na stahování své hudby či materiálů nebo dokonce fyzické soubory. Vše by se mělo odehrávat jedním klikem. Chcete, aby si někdo nový poslechl vaši hudbu? Jeden klik a měl by být na nějaké streamovací platformě, kde se skladba rovnou začne přehrávat a k tomu je k vidění i profi zpracovaná grafika a vizuál. Nikdo se nechce proklikávat složitými odkazy, stahovat něco neznámého do svého počítače či otevírat podezřele vypadající chaotické odkazy. Používejte krátké a jasné URL odkazy na známé platformy (Spotify, Soundcloud, Bandcamp, atd.).

4. Zkratky a špekulování

Kreativita by měla být vyhrazená pro vaší hudební tvorbu, ne pro vaše marketingové snahy. Ano, jsou zde čestné výjimky (např. Vulfpeck s jejich „tichým“ Spotify albem), kdy umělci přelstili systém, ale většinou se snaha o originální přístup a hlavně zkratky na propagačním poli potkává nejenom s neúspěchem, ale dokonce s poškozením reputace a pověsti.

Určitě jste zaznamenali pár legend, které asi nikdy nepřestanou kolovat v našem hudebním světě. Jedna legenda praví o nečekaném objevení umělce v zapadlé hospodě, další o předání kazety na večírku nebo o zázraku z ulice. Never say never, jak se říká, ale spíše než na zázraky či otravování hudebních profesionálů na rautech se zkuste zaměřit na konzistenci svého hudebního výstupu. Věnujte energii a práci svému umění, hledejte lidi z branže, které to bude bavit, a soustřeďte se na kvalitní komunikaci s nimi.

5. Placení za služby    

Abychom si to vyjasnili hned na začátku. Žádné etablované hudební vydavatelství typu Warner Music, Universal, ale ani menší labely, jako jsou Hopeless, Epitaph či náš Supraphon po vás nebudou chtít peníze za propagaci. Když vás osloví, bude to proto, že ve vás uvidí potenciál, ne proto, že jim zaplatíte deset, dvacet nebo třicet tisíc za nějaké umístění do distribuce či do katalogu.

Pozor na záplavu falešných agentur a nahrávacích společností, které vám pošlou lichotivý e-mail s tím, že se jim líbí vaše video na YouTube či skladba na Spotify. Poté vám nabídnou, že vás dostanou k uším ředitele Sony Music. A to vše za zanedbatelných X peněz.

Hudebníci jsou na začátku své kariéry velmi citlivé bytosti. Jsou rádi za každé povzbuzení, kousek naděje a vizi potenciální slávy. A přesně na tuhle strunu hrají hromady podvodníků, kteří z vás budou ždímat peníze za pofidérní propagaci, sliby objevení či deklarovat těžko uvěřitelná marketingová kouzla.