TOP 5 opileckých hudebních eskapád

1. Slashovo selhání ve Welcome to the Jungle 

Guns N' Roses se objevili na scéně s pověstí nejnebezpečnější kapely světa, která byla podepřená neuvěřitelným kvantem zkonzumovaných drog a alkoholu. Doporučuji si přečíst buď přímo autobiografii od mistra Slashe nebo od baskytaristy Duffa McKagana. Pokud si uvědomíte, že bežně fungovaly na hektolitrech vodky, whisky, piva proloženými náležitými porcemi kokainu a kdoví čeho ještě, tak není divu, že na jednom z vystoupení v roce 1991 se kytarista Slash marně snaží zahrát slavné intro k hitu Welcome to the Jungle. Axl Rose skladbu ještě k tomu epicky uvede slovy: „Víte, kde jste? Opravdu to víte? Když mně bylo sedmnáct a byl jsem tady, tak jsem věděl, že jsem uprostřed z***é džungle.“ Slash měl ale evidentně problém si uvědomit nejenom kde je, ale i co hraje. Tyhle extempore se stávaly docela často i ostatním členům kapely, kdy baskytarista Duff McKagan popisoval, jak během hraní cítil, že už nemůže hrát. Byl úplně mimo rytmicky a nebyl schopný se trefit ani do strun. Po této příhodě se ale dal dokupy a nastoupil cestu přísného detoxu. Nyní je ve skvělé kondici a pravidelně větrá svoje horské kolo na náročným mnohakilometrových tratích. 

2. Eddie Van Halen na turné v roce 2004

Problémy Eddieho Van Halena s alkoholem a závislostí na návykových látkách vyvrcholily během reunionu se Sammym Hagarem v roce 2004, který se stal nechvalně proslulou katastrofální kapitolou v historii skupiny Van Halen. Turné bylo poznamenáno asociálním chováním Eddieho Van Halena, které se pohybovalo na hranici šílenství. Hagar například popisoval scénu, kdy se Eddie prázdnou lahví od vína snažil rozbít okna jejich letadla, které bylo v plném provozu několik tisíc metrů nad zemí. Ironií bylo, že bylo ještě k tomu pronajaté. Napětí mezi Hagarem a bratry Van Halen se dalo krájet, protože Hagar také trval na přítomnosti baskytaristy Michaela Anthony na turné. Nakonec se tak i stalo, ale Anthony přišel o značnou část honoráře. Osudné turné v roce 2004 skončilo poté, co Eddie na pódiu rozbil kytaru, údajně se rozplakal a řekl publiku: „Vy tomu nerozumíte.“

3. Žaloba fanoušků Creed v roce 2002

Stalo se vám někdy, že jste byli na koncertě, který natolik zaostával za vašimi očekáváními, že jste seriózně uvažovali o vrácení vstupného? Koncert skupiny Creed v Chicagu v roce 2002 patří přesně do této kategorie. Byl tak špatný, že fanoušci zažalovali členy skupiny za újmu na zážitku. Žaloba tvrdila, že zpěvák Scott Stapp byl „tak opilý a pod vlivem drog“, že nebyl schopen normálně zpívat. „Stapp několikrát během skladeb na delší dobu opustil pódium, válel se po podlaze pódia ve zjevných bolestech či úzkostech a zdálo se, že během vystoupení na pódiu omdlívá,“ tvrdila žaloba. Kapela následně vydala prohlášení, v němž se za vystoupení omluvila, zároveň se ale zpěvák Scott Stapp snažil vykreslit své počínání na pódiu jako emotivní, přehnané vystoupení, kdy chtěl fanouškům předat co nejvíce ze svých bolestných zkušeností, kterými právě v té době procházel. Naštěstí pro kapelu soudce žalobu nakonec zamítl s tím, že mohli klidně zahrát jenom jednu notu. Fanoušci pouze platí za vstup do sálu a nemůžou mít očekávání „hudebního výkonu", tudíž nějaký nárok na odškodnění v případě, že se jejich očekávání nenaplní. (zdroj: @rnrtruestories)

4. Beach Boys spíš jako Beer Boys

Carl Dean Wilson byl americký hudebník, spoluzakladatel skupiny Beach Boys. Kromě toho, že byl jejich hlavním kytaristou, nejmladším sourozencem spoluhráčů Briana a Dennise, tak se stal faktickým lídrem skupiny od počátku až do poloviny 70. let. Wilson v kapele nejdřív zastával roli sólového kytaristy a doprovodného zpěváka, ale na několika pozdějších hitech, včetně God Only Knows (1966), Good Vibrations (1966), I Can Hear Music (1969) a Kokomo (1988), zpíval i hlavní vokály. Během vystoupení v roce 1978 právě s hitem Good Vibrations to zřejmě lehce přehnal s panáky na posilnění v bakstagi, v opilosti zaškobrtl v textu a během svého charakteristického sólového výstupu tak nějak ztratil přehled o tónině. Nedlouho nato, na začátku 80. let, se Beach Boys ocitli v rozkladu. Skupina se rozdělila na dva tábory. Wilson, frustrovaný pomalým nahráváním nového materiálu a neochotou zkoušet, se v roce 1981 vydal na sólovou kariéru.  

5. Když tě zakážou v televizi – The Replacements v roce 1986

Když se vám povede dostat do hlavního vysílacího času v populární americké show Saturday Night Live, tak to znamená, že jste už někdo. Nicméně, alternativně rocková kapela The Replacements si v SNL v roce 1986 vykoledovala zákaz vystoupení v pořadu (to se mimochodem povedlo i RATM a Elvisovi Costellovi) a upevnila si svou pověst jedné z nejnepředvídatelnějších koncertních kapel v historii. Vypráví se, že členové kapely, zejména kytarista Bob Stinson, celý den popíjeli a v době živého vstupu byli už slušně, jak se říká, „naložení". Během vystoupení se zpěvák Paul Westerberg ztrácel ve vokálech a občas si nonšalantně odešel od mikrofonu či se jenom tak potuloval po pódiu. V jednu chvíli se otočil na Stinsona a řekl: „No tak, k*rva!“, poté se na konci skladby objevilo na chvilku obnažené pozadí jednoho z členů kapely. Kapela pak vše završila pořádným mejdanem a lehkou demolicí hotelových pokojů, za které platilo SNL. Producent pořadu Lorne Michaels si to vzal osobně a vzkázal kapele, že si v SNL už v životě nezahrají.