TOP 5 pravidel echtovního blues
Bluesové kořeny a inspiraci najdete snad v každém moderním hudebním žánru. Pověstná bluesová pentatonika a dvanáctitaktová forma jsou všudypřítomné až do dnešních dní a slouží za základ nejednomu hudebnímu hitu. Jako svébytný hudební žánr vzniklo blues v polovině 19. století v jižních státech USA, kde sloužilo jako žalozpěv nad krutým osudem člověka, jehož vytrhnou z rodné země, zotročí a zredukují na pracovní nástroj pro sklízení bavlny či jiné fyzicky vyčerpávající a nebezpečné práce. Je to hudba Afriky a zároveň hudba rodícího se amerického kontinentu, která v sobě skrývá sladkobolnost života. My se dneska podíváme (s lehkou dávkou nadsázky a s lehkou inspirací jedním virálním seznamem) na TOP 5 pravidel echtovního blues, které v některých případech může působit až jako parodie jejich autentického zdroje.
1. Život je boj
Většina blues začíná slovy „Dneska ráno jsem se probudil...“ Ale tím všechny dobré zprávy končí a od této chvíle je v textu prostor pouze pro zmar, světabol a depresi. Blues je v tomto ohledu velmi přímočaré. Jakmile se vám podaří správně napsat první řádek, zopakujte ho a pak přidejte něco, co se rýmuje. Například „Dneska ráno jsem se probudil, ale moje bejby tady není“ Zopakujte frázi s variací „Jo, slyšíš dobře... Dneska ráno jsem se probudil, ale moje bejby tady není“ a pak přidejte pokračování mizérie „Stejně mám rakovinu, plešatím a na tom se nic nezmění.“ Blues není o možnostech nebo řešeních. Uvízl jsi v díře, jsi po krk v bahně, klesáš ke dnu. Jsi ve s****ch a víš to – zkrátka není cesty ven.
2. Vychytej si dopravní prostředky
Musíš mít všechno správně. Pokud zpíváš o cestě, tak potřebuješ káru. Doporučené značky bluesových vozidel jsou Cadillac, Lincoln, Oldsmobile, projdou vám i Chevrolet či Ford a pokud možno rezavé, na odpis zralé dodávky. Bluesmeni nejezdí ve Škodovce, bavoráku nebo dokonce v medvědovi. Na Ferrari nebo Lambo rovnou zapomeň.
Dalším přípustným dopravním prostředkem je autobus (ideálně americký šedivý Greyhound) nebo vlak jedoucí pokud možno směr jih. Letadla nebrat, tramvaje a trolejbusy nemají ten správný punc a cokoliv používající k pohybu po vozovce elektřinu je úplné tabu. Bluesman na elektrické koloběžce? Svatokrádež! V blues hraje hlavní roli stará dobrá chůze a životní styl, který se celý zabývá v podstatě přípravou na smrt a vykoupením hříchů.
3. Vyber si dobře, kde trpíš
Blues se může odehrávat v New Yorku, ale ne na Bahamách nebo kdekoliv v Evropě. Kanada je také na černé listině lokací. Těžké časy v takovém Los Angeles nebo Seattlu jsou pravděpodobně jenom dočasné, a tudíž pro opravdové blues nevhodné. Memphis, Clarksdale, Chicago, St. Louis, Houston, Kansas City a samozřejmě New Orleans na druhou stranu jsou perfektní.
Londýn se svým typicky britským deštivým počasím by mohl být akceptovatelný, stejně jako další místa s náročnými životními podmínkami, jakou jsou třeba severní pól nebo sibiřská tajga, ale sami asi cítíte, že tam vládnou jiné hudební žánry. Na poušti vám sice může být mizerně následkem úžehu či dehydratace, ale je tam na blues příliš mnoho sluníčka. Rovněž v kanceláři nebo v nákupním centru nemůžete mít blues. Jděte raději ven na parkoviště nebo si rovnou sedněte k nějaké popelnici. Doporučená místa pro blues jsou například dálnice, vězení, opuštěná postel či dno sklenice od whisky. Nevhodná místa pro blues jsou vernisáže galerií, golfová hřiště, posilovny či Starbucks.
4. Charakter
Nikdo ti neuvěří blues, pokud máš na sobě teplákovou soupravu s pruhy, značkové tenisky nebo tričko s krokodýlem. Outfit je velmi důležitý a čím ošoupanější, tím lepší. Klobouk ano, kšiltovka ne. Mohutný zlatý nebo stříbrný prsten nutností, nicméně vynechej masivní řetězy kolem krku. Tam už úřadují jiní borci. Musíš mít styl elegána, který předchozí noc strávil ve škarpě.
Máš právo zpívat blues, pokud jsi starší než republika, jsi slepý, zastřelil jsi muže v Texasu nebo jsi věčně nespokojený. Nemáš právo zpívat blues, pokud máš všechny zuby, zázrakem se ti vrátilo vidění, muž v Texasu to nakonec přežil nebo máš rozprostřené investice v portfoliu. V moderním blues nerozhoduje barva kůže. Rozhoduje míra neštěstí. Jseš ošklivej, starej, chudej a nemocnej? Blues approved!
5. A na konci je smrt
Teenageři neumí zpívat blues. Ještě nemůžou nic vědět o smrti a rozhodně se na ni nechystají. Blues zpívají dospělí. V blues „dospělost“ znamená, že jste dost staří na to, abyste mohli dostat elektrické křeslo, když v Texasu zastřelíte člověka. Plešatej chlap není blues. Plešatá ženská, která k tomu ještě kulhá, už blues je. Zlomit si nohu, když uklouznete ve vaně, není blues. Noha na dva kusy, protože ji překousl aligátor, už blues je.
Důležitý je i způsob a místo úmrtí. Ideální je opustit tento svět v levném motelu nebo v chatrči ranou z brokovnice. Dalším akceptovatelným způsobem smrti je probodnutí od žárlivého milence*ky. Elektrické křeslo, předávkování ilegální drogou či osamělé umírání na rozpadlé posteli jsou také na seznamu. Za bluesovou smrt se nepočítá, když se udusíte preclíkem, umrznete při aplikování Wim Hofovy metody či utonete v miniponorce.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
