TOP 5 tipů pro lepší komunikaci s publikem

1. Inspirujte se u nejlepších

To je asi první věc, která vás přirozeně napadne. Stačí se podívat na koncerty Bruce Springsteena, Prince, The Rolling Stones nebo Arcade Fire a jeden hned ví, jak se to má dělat. Kéž by to takhle fungovalo. Legendy a hudební ikony mají ohromné množství zkušeností a léta praxe na největších pódiích světa, takže pokud se budete snažit přenést na pódium místního kulturáku hlášky Bona nebo rozezpívávat dav ve stylu Freddieho Mercuryho, zřejmě nepochodíte. Dokonce se může stát, že vás publikum bude mít za arogantní pseudohvězdu a průběh večera tím dostane vážnou trhlinu.

Zkuste se inspirovat komunikačními postupy největších hvězd tak, abyste je mohli aplikovat ve vaší momentální situaci. Pokud máte před sebou festivalový dav a cítíte, že je baví refrén skladby, kterou právě hrajete, klidně je rozezpívejte nebo vyzvěte ke spontánní akci. Ale nedělejte to v malém klubu, kde na vás kouká třicet znuděných tváří, ruce křížem a s výrazem: „Tak se ukaž, nádhero!“

Můžete i záměrně pracovat s tichem. Znáte ten pocit, kdy se pět vteřin ticha po právě odehrané písničce zdá jako věčnost? Pokud máte odvahu, tak si to ticho užijte a dejte publiku najevo, že je to schválně. Můžete se na ně upřeně zadívat a uvidíte, co se stane. Z vlastní zkušenosti vím, že se rozhodně stane něco, co nečekáte. Může z toho vzniknout naprosto magický moment, který dodá vystoupení šťávu a uvolnění.

Všímejte si detailů, řeči těla a především vnímejte kontext vaší situace. Pokud jste plně přítomní a naladění na atmosféru večera, tak vaše hlášky nevyjdou naprázdno. Budete schopní pohotově reagovat i na překvapivé zvraty, technické problémy, či jiné lapálie spontánně, autenticky a s lehkostí.

2. Alter ego

Jak je možné, že mnoho světových rockstars jsou v soukromí samotářští podivíni, tichošlápci či milovníci klidných večerů s knihou v ruce? Umělci jsou citlivé duše. Reagují přehnaně na leckdy krutou realitu všedních dní. Jejich dětství bývá poznamenáno traumatem jinakosti, kdy nechápali, jak se začlenit do kolektivu, a chvíli jim trvalo pochopit, proč jsou tak jiní. Hudba je jejich domov, bezpečný přístav, oáza se šťavnatými mangovníky, místo, kde můžou být sami sebou. A pokud se jim „přihodí“ sláva, jsou najednou pod tlakem očekávání svých fanoušků.

Aby zvládli tento vstup do světla reflektorů a nezbláznili se, vytvořili si alter ego, paralelní druhou osobnost, která vládne pódiu a veřejnému prostoru. V soukromí se tak mohou vrátit ke své pravé podstatě. Tahle schizofrenie je nutností, protože publikum sice na chvíli ocení intimní chvilku a autentické nahlédnutí do nitra umělce, ale stejně se chce hlavně pobavit, zapomenout na nudnou realitu každodenní zkušenosti a očekává, že je posadíte na raketoplán, který je vystřelí na hodně vzdálenou hudební planetu.

V poslední době se hodně mluví o autenticitě, která se skloňuje ve všech pádech a na všech sociálních sítích. Ano, můžete být autentičtí a vykašlat se na alter ego či nějaké herecké etudy, ale jenom v případě, že vaše opravdová osobnost je natolik zajímavá a charismatická, aby zaujala publikum. Jinak vám doporučuji najít si svoji nejsilnější polohu, ve které se cítítě komfortně na pódiu a která vám dodá potřebnou jistotu a inspiraci pro koncertní show. 

3. Minimalizujte klišé

Jak jsem již avizoval v úvodu, některé hlášky jsou zřejmě nesmrtelné a výzva „chci vidět vaše ruceeeee!“ vyslovená ve správný moment prostě bude fungovat. Není potřeba být za každou cenu originální, ale snažte se klišoidní hlášky udržet v rozumných mezích a použít je na správných místech.

Vůbec není od věci si v rámci zkoušky dát i generálku s mluveným slovem. Víte, kdy představíte kapelu? Začnete mluvit po první, druhé nebo třetí skladbě? Co budete říkat? Pokud vše necháte na náhodu a budete doufat, že vás políbí múza, tak to není dobrá strategie, zejména pokud jste v začátcích. Lehce se zakoktáte, budete opakovat to samé dokola nebo prostě ztratíte niť a s ní i zbytek sebevědomí.

Připravte si pár vět o svých skladbách, uvítací proslov (co nejstručnější), poděkujte organizátorům večera, zvukařům, crew, představte kapelu a nezapomeňte zmínit svůj stánek s merchem.  Mějte v hlavě strukturu večera, stejně jako moderátoři v televizi a v zásobě pár předpřipravených témat, o kterých dokážete souvisle a jasně mluvit.

Pozor ale zase ohledně přípravy na přílišnou rigidnost. Pokud budete každý koncert říkat stejné hlášky ve stejných momentech, tak ztratíte spontánnost a fanoušci, kteří na vás třeba chodí pravidelně, se začnou nudit.

4. Udržte flow

Nemluvit na pódiu vůbec, je stejně špatná strategie jako mluvit příliš. Můžete se vám stát, že to lehce přeženete s předkoncertním dopingem a najednou spustíte tirády na politiku, hudební byznys či lidskou povahu, budete sdílet banální, rozvláčně podávanou historku bez pointy nebo se pustíte do publika, které je na váš vkus moc pasivní.

Nemusíte z koncertu ani udělat kabaret a házet vtipy jako svého času Petr Rychlý. Nejste bavič, ani komik, publikum vás chce hlavně slyšet hrát. Ale také chce slyšet pár krátkých příběhů, které jim dají nahlédnout do vaší kuchyně, respektive duše.

Krásné anglické slovo „flow“ neboli česky „plynutí“ je podstatným atributem koncertu, na který vaše publikum nezapomene. Vaše hudba, mluvené slovo a pódiová show vytváří jemné předivo energetického pole, které elektrizuje celou místnost, publikum je s vámi propojené a vše plyne přirozeně v magickém světě, který se zázračně vytvoří v danou chvíli.

5. Zkoušejte nové způsoby

Nebojte se zkoušet (zejména, pokud jste na počátku) různé způsoby komunikace. Vaše hudba a způsob, jakým ji komunikujete, by měly vzájemně ladit. Frontman či frontwoman metalové kapely bude mít jiný typ hlášek než kapelník či kapelnice v big bandu. To je asi zřejmé. Nicméně, nemusíte následovat všechna nepsaná pravidla daného žánru a publika. Můžete být klidně metalový gentleman se sofistikovaným projevem nebo naopak lehce punková saxofonistka v jazzovém triu.

Důležité je vnímat naladění daného publika. Bere mě v téhle roli? Baví je to? A hlavně, baví to mě? Nemůžete jít až moc daleko v přebíraní rolí, které se vám protiví, jenom kvůli tomu, že to baví lidi. To vám časem zničí duši. Můžete si hrát s alter egem jenom do té míry, kdy je to pro vás zábava a kdy si užíváte roli, do které se na pódiu převtělujete.

Jak se ale říká, pozor na splněná přání. Může se vám stát, že si nevědomky připravíte zlatou klec, do které vás zavře vaše vlastní publikum. Pokud zjistíte, že určitý způsob komunikace funguje, vy i publikum si to užíváte, tak si to udržte, ale nezapomeňte přidávat elementy překvapení, které udrží vaše fanoušky v napětí a úžasu.