TOP 7 tipů pro umělce od MonoNeon
Dywane Thomas Jr., známý také jako MonoNeon, je americký baskytarista a experimentální hudebník z Memphisu v Tennessee. Pravděpodobně jste ho zaregistrovali někde na sociálních sítích, protože jeho osobnost je prostě nepřehlédnutelná. Dokáže vás ohromit virtuózním hraním, vtipnými play-a-long videi či svým barevným stylem oblečení připomínajícím chodící plyšové hračkářství. Flea o něm prohlásil, že je to „nejlepší zk******n, co kdy hrál na baskytaru“, a to už má nějakou váhu. Nicméně, MonoNeon je především úžasným umělcem, který se řídí svým manifestem. Před nedávnem vydal jeho druhou část a my se budeme inspirovat jeho TOP 7 tipy pro aspirující umělce a hudebníky.
1. Už to není o tom, být jiný. Je to o tom, dělat jenom to, co chci.
Ok, tak tady jsou jasně rozdané karty. Určitě jste slyšeli mnohé rady o tom, jak „být jiný“, „být svůj“, „originální“ a nespočet podobných mouder na téma, jak se vymanit z davu. V minulosti to pro některé umělce platilo a fungovalo jim být hodně odlišný, šokující či pobuřující. MonoNeon si možná uvědomil, že jenom být jiný v té neskutečné záplavě virtuálního obsahu už postrádá smysl.
Jinakost se změnila ve všednost díky kvantitě jinakosti. Představte si svět, kde jsou tisíce MonoNeonů (což je vlastně realita). Jaký smysl pak má nosit čepici s plyšovými medvídky, když vám nezaručuje originalitu? Jediný smysl je v tom, že dělám to, co chci a cítím se v tom dobře.
2. Vyberte si jednoduchý objekt z každodenního života a dodejte mu důstojnost a hodnotu.
Naprosto zde souzním. Kolem nás je ohromné množství věcí, živých tvorů, objektů či prostorů, kterým jenom nevěnujeme dostatečnou pozornost. Sám se přistihnu, jak s úžasem hledím na plesnivé stěny v londýnském metru. Vidím v nich podivuhodné obrazce, doteky metafyzična, krásu v rozkladu. Velmi těžko se to popisuje, ale velmi lehko se to cítí.
Možná jste za blázna, když se kocháte dokonalostí ošoupané kliky od dveří, noříte se do běloby vylitého mléka či obdivujete tu nejkýčovitější zlatou kočičku mávající na vás z výlohy jednoho z mnoha místních obchodů. Ale jste naživu. Jste tady, vnímáte svět kolem sebe a dokážete se radovat a procítit i banalitu života. Dejte té banalitě tvář. Dejte jí vašeho uměleckého ducha.
3. Mikrotonální southern soul
MonoNeon je obrovským fanouškem mikrotonální hudby a jejích představitelů, jako jsou Julian Carrillo, Z.Z. Hill, Ivan Wyschnegradsky, Denise LaSalle, Little Milton či Alois Hába.
Jenom pro vysvětlení. Mikrotonální hudba nebo mikrotonalita je používání menších rozestupů mezi dvěma tóny než půltón, nazývaných také „mikrointervaly“. Můžeme tak pojmenovat i hudbu používající intervaly, které se nevyskytují v obvyklém západním ladění dvanácti půltónů, ze kterých se skládá oktáva. Mikrotón si lze představit například jako tón, který se nachází mezi klávesami klavíru laděného v evropském obvyklém, rovnoměrně temperovaném ladění. Laicky řečeno, jste prostě vždy někde „mezi“. A to se MonoNeonovi moc líbí.
4. Chci hrát tak, jak žiju. A můj život není perfektní... stejně jako nemůže být perfektní moje hudba.
Velmi hluboké a autentické vyznání, se kterým také nemohu než souhlasit. Hraj tak, jak žiješ a žij tak, jak hraješ. Dá se to vztáhnout na všechny hudební žánry a všichni asi moc dobře cítíme, o čem se tady mluví. Když vylezete na pódium a předstíráte, může to fungovat jenom do určité míry. Nikdy ale nezasáhnete duši vašeho posluchače.
Znáte to slavné (a často i vysmívané) rčení o jednom člověku v sále, kterého zajímá vaše hudba? Pro toho jednoho člověka vždy hrajete. A pokud máte štěstí, může z toho být tisíc či milion nadšených fanoušků. Jeden ale nikdy neví a nebát se jít se svojí vlastní (nedokonalou) kůží na trh není pro každého.
5. Minimalistické sochy a plastiky
Opět velmi specifické vyjádření vkusu a zdrojů inspirace. MonoNeon vás nabádá ke sledování umělců jako jsou Anne Truitt, Sol LeWitt a Richard Serra. Podle jeho názoru vám jejich díla pomohou lépe hrát a vždy u nich najdete dostatek materiálu pro váš umělecký rozvoj.
6. Není čas pro pochybnosti... PROSTĚ HRAJ!
Potrhávám a nadšeně volám: ano! Přesně mi mluví z duše. Je potřeba si namočit ruce do bahna, prožít si první trapný okamžik při koncertě a neřešit, proč mi něco nejde. Prostě jdu, hraju a celý proces opakuji do té doby, než začnu cítit, že vím, co mám dělat.
Hrajte, neřešte vybavení, zbavte se předsudků, zbavte se nekonečného procesu přemýšlení a popadněte každý den baskytaru. Velmi jednoduché, ale účinné řešení, jak se zlepšit jako hudebník.
7. V konečném důsledku chtějí být všichni vyslyšeni.
Není potřeba se bát vlastní prezence. Nedělejte si starosti s tím, co si o vás ostatní pomyslí a jestli máte uploadovat další video. Zkoušejte všechno možné (a často i nemožné) pro to, aby se o vás vědělo. Máte venku desku? Točíte videa zachycující, jak hrajete? Koncertujete? Chodíte do společnosti či na koncerty kamarádů? Ne? Tak to koukejte napravit.
Vypněte komp, nechte mobil v batohu a hurá tvořit nebo pařit. Obojí je potřeba. Lidé budou chtít slyšet vaší novou skladbu, budou vás chtít vidět na pódiu a budou potřebovat někoho, kdo bude rezonovat s jejich duší. Tak se nebojte a dejte světu vědět, že existujete!
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
