The Trousers na novém albu servírují učebnicový rock'n'roll
Budapešťští The Trousers jsou skrytým pokladem maďarské hudební scény. Ve své muzice nabízí jakýsi old schoolový hard rock'n'roll, kdy jim k danému žánru nechybí ten správný přístup. S kapelou v minulosti spolupracoval i Nicke Andersson z Hellacopters a pánové se můžou pyšnit i několika nominacemi na „nejlepší hard rockové album roku“. Nebylo by žádným překvapením, kdyby nominaci získala i jejich aktuální novinka Animal Gun.
Na svém už šestém řadovém albu se The Trousers neuchylují k žádným zbytečným experimentům. S jistotou na nás chrlí desítku high energy rock'n'rollových skladeb šmrncnutých lákavou příchutí sedmdesátek.
Skladba Hope Dies Last, která vyšla jako třetí singl z desky, je vhodnou písní na úvod. Rychlejší tempo, nenáročné melodie a sympatická dravost posluchače dostatečně navnadí. S následující Bag Of Bones se kapela naplno otevře. Ostrá kytara, jednoduchý rytmus, přesvědčivý zpěv a monotónní, ale naprosto účinná, drnčivá basa. Nikdo neexhibuje, není nutné předvádět své dovednosti, všechny party jsou napsány tak, aby ve výsledku společně tvořily silný song.
My Kind Of Business, což byla vůbec první skladba, kterou kapela z alba vypustila, má skvělý groove. V jedné chvíli slyšíme riff jako od Aerosmith, v další pasáží se mihnou Kiss a hammondy v závěru dají vzpomenout na Jona Lorda z Deep Purple. The Trousers mají učebnici rock'n'rollu pečlivě načtenou a nastudovanou. Jako kouzelníci tahají z klobouku silné riffy, v nichž nijak netají, že inspiraci hledají v tom nejlepším z hudební, potažmo rockové historie.
Že to umí i rozjet, ukazují muzikanti v našlápnuté Vanish In The Haze. Ta je prošpikovaná punk'n'rollovými vyhrávkami. Zpěvy v refrénu podkresluje ženský hlas a třešničkou na dortu je pak přechod z piana (s wurlitzerovským soundem) do kytarového sóla. Spolu se Sunday Crimes, která si vzala něco z Thin Lizzy a něco z Imperial State Electric, tvoří Vanish In The Haze pomyslný vrchol desky. Album hodnotím jako velmi povedené dílo, na kterém je těžké najít vyloženě špatné místo.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
I pomalejší skladby jsou zde dobře uchopeny. Za všechny zmiňme poslední Secret Symmetry, do níž The Trousers vtipně zapojili bondovsko/zeppelinovskou mezihru. Kapela čerpá ze svých hrdinů a zároveň jim svými písněmi vzdává hold. Žádná buranie, naopak, dosaženým zvukem zachycují doby minulé a přitom nejde o laciné retro, to ani náhodou. Takhle to totiž zní, když víte, jak hrát rockovou muziku a máte k ní celoživotní, láskyplný vztah.
The Trousers – Animal Gun
Music Fashion Kft., 40 min.
75 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
