Přejít k hlavnímu obsahu
Je opravdu radost tyto neskutečně sehrané hudebníky poslouchat / Foto: archiv kapely
Je opravdu radost tyto neskutečně sehrané hudebníky poslouchat / Foto: archiv kapely
Petr Adamík -

Tryptychu se podařilo zachytit nefalšovanou radost z muzicírování

Tryptych je stále ještě poměrně mladý československý projekt výrazného bubeníka Dušana Černáka, kytaristy Vladimíra Mikláše a baskytaristy Miloše Klápště. Materiál z aktuální desky se jim podařilo zaznamenat už koncem roku 2019, tedy před koronavirovou krizí, pod názvem Trypotheque jej ale vydali až letos v červnu. Výsledek zní velmi živě, přirozeně a nenuceně.

Trypotheque přináší sedm skladeb v tryptychovském temném jazz/rockovém stylu. Triu se v trojanovickém QQ studiu bubenického mága Dalibora Mráze podařilo dosáhnout perfektně organického soundu bez jakýchkoli elektronických vymožeností a samplů. Nástrojovou ekvilibristiku jen občasně dokresluje syntezátorem Miloš Klápště.

Hned na úvod je přichystána těžká a temná dvanáctiminutová kompozice The Graveyard, která důkladně připraví půdu pro rockovější skladbu Marked For Death, do níž nás vtipně přenese hlas bývalého slovenského politika Vladimíra Mečiara („Ako sa mení život, mení sa i hudobné žánry“). Působivý kytarový (možná až hypnoticky uklidňující) motiv z ní dělá jednu z nejlepších záležitostí na desce. Podobně na tom je i energií překypující Hard To Kill, v níž opět oceníte nápaditost Miklášovy kytary, našlapanou rytmiku a syntezátorovou mezihru (znovu zde na nás vyhoukne někdejší předseda HZDS). The Last Mission má jemný začátek, aby následně vybuchla ve skvělém závěru, kdy Černákovy bicí spolehlivě tepou a baskytara exceluje. Dalším majstrštykem a důkazem, že se Tryptych ve svém hudebním koktejlu zbytečně neomezují, je i závěrečný kousek Glimmer Man. Jemné funky prvky jsou správně namíchány s těmi jazz rockovými a je opravdu radost tyto neskutečně sehrané hudebníky poslouchat.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Skvělé výkony muzikantů, příjemné a překvapivé rytmické posuny, vtip, experimentování a hravost. Jejich „dark fusion“, jak sami své počínání označují, je sice muzikou pro náročné, ale jejich nadšení a zápal, které jsou z celé nahrávky téměř hmatatelné, musí ocenit snad každý.

Tryptych - Trypotheque

Tryptych - Trypotheque

Ma Records, 2021, 49:26

75%

 

 

Tagy Tryptych Dušan Černák Recenze alb

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Petr Adamík
V roce 1999 jsem spoluzakládal punk'n'rollovou kapelu Degradace, se kterou to táhnu dodnes. Již několik let pracuji v hudebninách Hudební Svět a před nějakým časem jsem se ke všemu rozhodl, že bych chtěl o muzice i psát (Rock…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY