Turné s konceptem: cesta jak (nejen vnitřně) nevyhasnout

„Tenhle rok pojedeme na podzim s kapelou XY a jarní šňůru zase s YZ. Příští rok to vyměníme, podzim dáme s YZ a jaro s kámošema XY“ – tenhle tradiční přístup ke „stavění“ tour zná asi většina kapel. První roky svého působení jsem tak také fungoval, určitě to vše mělo smysl, ale po dvou letech se tahle písnička začala ohrávat. Vždy se samozřejmě do tiskových zpráv dostala zpráva typu „..netradiční spojení obou kapel,..“, ale jak se říká, opakovaný vtip není vtipem, což v hudbě platí tak trojnásob.

Před loňským turné, kdy jsme vyjeli po republice ve spojení Voxel + Pokáč, mě napadlo, že bychom to mohli udělat jinak. Protože jsem mimo hudební svět fanoušek restaurací s konceptem, nebo jak se také říká „s ksichtem“, říkal jsem si, že by možná nebylo od věci dát dohromady specifický koncept pro turné, ať nejde zase jen a pouze o spojení dvou interpretů. A protože se nejedná pouze o jednu přísadu, ale o kombinaci několika (stejně jako u jídla), rozhodl jsem se, že to trochu rozpitvám. Pojďme na to!

Název

Mělo by se jednat o něco úderného, jasného. Co dobře funguje je např. #HASHTAG, neboli klíčové slovo, které pak lidi sdílí např. k fotkám s interpretem na FB / Instagramu, když si koupí lístky, či když je k tomu kapela vyzve, např. při soutěži (příklad: „sdílej klip spolu s hashtagem #TourCoJsteJeštěNeviděli a 5 z vás vyhraje 2 lístky na naše podzimní turné!“). Teď na podzimní šňůře, které jedu s cimbálovou muzikou používáme název PopFolklorTour (na instagramu a FB používáme hashtag #PopFolklorTour) – kde z názvu je patrné, že se jedná o spojení popu a folkloru.

Minulý rok použily kapely Mirai a Nebe název/hashtag #ZAJEDENPROVAZ, kde z názvu je patrné, že se kapely nejspíš při hraní propojí, že se s největší pravděpodobností nestane, že by si každý odehrál svůj set a pak si kapely sbalily „fidlátka“ a frčely dodávkou do svých rodných hroud. Tata Bojs dotáhli koncept ještě dál – s vydáním koncepčního alba Nanoalba vyšla i kniha Nanobook a samozřejmě odjeli NanoTour, kde postavy z alba „ožily“.

Název by měl v co největší stručnosti popsat, co že se to bude ten večer dít. S Pokáčem jsme tedy udělali Tour, co sedne, neboli turné na sezení, kdy lidé dostali zdarma zpěvníky, měli jsme každý svůj set + společné hraní, brávali jsme s sebou plachtu, kde nám lidé nechávali po každém koncertě vzkazy.

Vizuál

Zde se může kreativní duše vyřádit, ale i zde by mělo platit pár pravidel (kde samozřejmě výjimka tradičně pravidlo potvrzuje). Rozhodně by vizuál měl korespondovat s názvem, my např. při teď probíhajícím turné s cimbálovkou (kdy cimbálovky jsou ryze moravská záležitost) jsme se nechali inspirovat klasickými moravskými vzory a barvami. Našim záměrem je, aby plakát hned na „první dobrou“ evokoval Moravu, víno, folklór, na což reagují hlavně lidé 25+, neboli úplně nová cílová skupina, než která (u mě) doposud na koncerty chodila a kterou jsme měli za cíl oslovit.

Při vizuálu k turné Voxel + Pokáč – Tour, co sedne jsme naopak využili pouze černé a bílé, našich podobizen a symbolů kytar a ukulele, takže plakát působil jednoduše, kontrastně. Stejnou grafiku jako na plakáty jsme použili na plachtu se vzkazy i na zpěvníky, které dostali návštěvníci zdarma. Je dobré přizpůsobit vizuálu turné i merch, jen pozor, až skončí turné, je o to těžší tento specifický merch doprodat.

Prostor a výzdoba

Vlastně se pořád točíme okolo vizuální stránky. Když člověk jede folkové turné pouze s kytarou, nemá dle mého větší smysl dopodrobna řešit osvětlení koncertu a naopak je potřeba spíše dramaturgicky vymyslet, kdy třeba zahrát píseň bez ozvučení, kdy naučit lidi popěvek, který budou během písně sami zpívat, kdy se trošku rozvyprávět o vzniku písně atd. Když se naopak jede turné s kapelou, je dobré podpořit zvukový „tlak“ z podia ještě hrou světel.

V ČR jsou podle mého jedni z nejaktivnějších kapel (z mainstreamu) určitě Mandrage, stačí si vygooglit fotky z jejich turné Všechny kočky tour. Tento rok mě nadchl ambiciózní projekt kapely Nebe, kdy na jednotlivých zastávkách po republice staví přenosné planetárium, které během koncertu rozehrají všemi barvami, resp. projekcemi. Těch možností jak zaujmout jsou spousty, vždy vše ale začíná originálním či troufalým nápadem.

PR

Věc, kterou většina začínajících kapel přehlíží a nevidí v ní velký smysl, opak je ale pravdou. Kvalitní „píárko“ může celé turné nastartovat, můžete dát o sobě vědět mezi lidmi, kteří o vás v životě neslyšeli, můžete si připravit půdu pro letní koncertní sezónu, kde vás „prostě musí mít s vašim novým projektem“. Je taky dobré PR cílit podle toho, koho chcete zaujmout. Teď s „cimbálovkovým“ turné pro nás bylo nejdůležitější v prvé řadě vůbec ukázat, o co jde a jak vlastně cimbálovka zní, jelikož lidi mimo jižní a východní Moravu nemají o cimbálovce zcela jasnou představu a bohužel si ji často zaměňovali za dechovku - proto bylo zásadní (živé) vystupování v rádiích, televizi.

Podařilo se domluvit celé dopoledne v rádiu Impuls, kde jsme každou hodinu hráli píseň či dvě, to se téměř okamžitě projevilo i v prodeji lístků. To samé se dělo po televizních vystoupeních v Óčku, Dobrém ránu či Snídani s Novou. A my byli příjemně překvapeni, jak pár vystoupení v TV či rádiu může pomoci k výraznějšímu prodeji vstupenek.

Z mých hudebních kolegů-kamarádů mě zaujalo, co vymyslel Marek Ztracený. Ten chystá velký koncert ve Foru Karlín, při čemž se spojil s Českými dráhami, které nabízí k lístku zpáteční jízdenku. Skvělý nápad, jak dostat na pražský koncert lidi ze všech možných končin. Je vždy zásadní si uvědomit, pro koho je konkrétní koncept určen, koho by mohl zaujmout a koho chceme na naše turné dostat. A dobře udělané PR tomu může udělat velkou službu.

Mimo turné kapel v ČR čím dál více také fungují festivaly s konceptem, které bývají od klasických festivalů specifické místem (HRADY.CZ, Přehrady...), cílovou skupinou (KryštofKemp) či zaměřením (food festivaly). Když vás ale člověk uvidí v létě na festivalu a pak to samé uvidí na podzim / jaro v klubu, s největší pravděpodobností se začne trochu nudit. Jedna obrovská výhoda konceptů (a jejich obměny) tkví v tom, že zajímavé turné s konceptem můžete naservírovat fanouškům jen jednou za čas. A právě to může být cesta, jak se nezacyklit, být stále bdělý a mít motor pro zažívání nového a neokoukaného. Cesta, jak si návštěvníka udržet, ba co víc – může proběhnout kouzelná transformace z návštěvníka na fanouška. A to už za to sakra stojí!