TVL: Šampióne, zatancuj nám a my ti budeme hrát

Nahodil jsem klukům riff a strukturu songu, který je přímočarý, proti pravidlům běžné skladby a bez zjevného refrénu. Žádná velká pecka, co vás rozvlní a chcete si ji notovat, ale mělo to docela švih a zápal dané chvíle. Bylo to pro nás něco nového. Náš frontman Dan Molič se chytil rychle se svahilštinou, která už v obrysech frázování a slabik lehce vykreslovala slovní hříčku My Mamma in MMA. Michal Man na basu to lapil na první a Jan Jaroš za bicími a Tomáš Kosina u perkusí našli pohotově rytmus pro kytarovou linku. Zrodilo se to rychle. Vše další až do momentu, kdy jsme v září 2022 nahodili klip na YouTube už ale tak rychlé nebylo a ani v nejmenším jsme si v naivitě tvůrčích prvorodiček nedovedli představit, co všechno se teprve musíme naučit, kolikrát bouchneme do stolu, odfrkneme, že je to blbý a uznáme, že to je vlastně docela dřina dotáhnout to až do podoby klipu a nahrávky, která nám bude vonět.

Už právě tou slovní hříčkou My Mamma in MMA bylo jasné, že text, který ji obklopí by měl souviset s toho času mimořádně populárními zápasy MMA, ale ne lacině, ne blbě, ne oslavně, ale naopak vyprávět příběh řady zápasníků trochu jinak a pravdivěji. Byla to s nadsázkou ukolébavka za zlomené kosti, o boji s vlastní vznětlivostí, o zarputilosti, vůli a pokoře, které vedou zápasníka a vlastně i jakéhokoliv jiného sportovce až na vrchol. U zápasů MMA v kleci či oktagonu je však na této cestě mnohem více zřetelná tenká hranice, kdy testosteron a impulzivita strhnou chlapa spíše k pouličním rvačkám nebo zločinu. Je to rychlé a je to časté.

Myšlenka příběhu byla tedy naprosto jasná a na místě bylo najít vhodného vypravěče ze světa zápasů, který by nás v obrazovém vyprávění doprovodil. Jsme z Hořic, kousek od Hradce Králové a věděli jsme, že tak relativně nedaleko od nás trénuje Patrik Kincl. Tou dobou to ještě nebyl český šampión střední váhy, zrovna mu nevyšel titulový zápas v zahraničí a jeho životní cesta byla, jak je známo, hodně protkaná špatnými rozhodnutími, problémy se zákonem a tancem v nebezpečné zóně,než před lety obrátil kormidlo a vydal se cestou zápasů v kleci. Ostatně sám už to mnohokrát komentoval, že právě to jej zachránilo.

Zavolal jsem mu, neznali jsme se, souhlasil, udiveně koukal na storyboard, přijel na všechny lokace, neremcal, běhal, boxoval, spároval s Kubou Bahníkem a ruce se mu ani moc nesvírali v pěst, když jsem mu na place řekl: „…tak šampióne a teď nám zatancuj, my ti k tomu zahrajeme. Chceme přece ukázat, že nejsi jen mlátička, ale dovedeš si ze sebe taky trochu vystřelit…“ Zprvu se mu moc nechtělo a nabízel, že bych mohl odložit kytaru a zaboxovat si s ním. To mi moc zábavný nepřišlo a tak neměl jinou možnost než tančit. Byl šampión už v tu chvíli, i když ještě bez pásu.

Před námi bylo nahrávání v Sono Records s Milanem Cimfem a mix ve Studiu I s Tomem Frödem. Dostali jsme pěknou nakládačku, pár ostrých direktů, několikrát knock out, moc se nám nedařilo. Hezké to byly plány – vystřelit klip už počátkem roku, ale kotrmelce okolností nám ukázaly, že nestihneme Patrikův první titulový zápas v MMA Oktagon a museli jsme si počkat až na obhajobu. Pro něj úspěšnou a pro nás je teprve otázkou času, zda první velký zápas přinese úspěch. Rozptýlením od nezdarů po cestě nám bylo souběžné natáčení a příprava druhého klipu k písni Suricate, kterým se opět připomeneme v říjnu a pak už se těšíme, že se vám snad představíme i jinde než jen 3. října v pražském klubu Vagón společně s kapelou The Middle of the Sandwich a  14. října v Café Na půl cesty s kapelou Late Harvest. S respektem ke všem, co lezou na vrcholky se svou muzikou, k těm co pár vrcholů už překonali a těm, kteří zatím čekají v základním táboře vám nyní nabízíme k poslechu naši prvotinu My Mamma in MMA a těšíme se na vás.

Jak a s kým jste svůj singl nebo videoklip připravovali vy? Podělte se s námi a napište na redakce@frontman.cz.