Tvorba písňového textu #3: ach, ty rýmy

Máte kapelu, máte super hudbu a potřebujete udělat texty? Ale jak, když nemáte žándného kámoše, co by vám je napsal. Nebo si je prostě chcete vytvořit sami. Možná proto sedíte hodinu nad prázdným papírem a lámete si hlavu s rýmy. Tady je pár rad, které vám to mohou ulehčit.

Tentokrát opustím formu, ve které jsem problematiku vysvětloval na pokusných králících. Ani se tu nebudu příliš věnovat teorii rýmu – protože to by byla nezáživná nuda a opisování učebnice. Druhů rýmů je v češtině spousta a pro naše účely stačí vědět to, co uvnitř každý cítí, totiž že jde o zvukovou shodu na konci fráze.

Dokonalých rýmů, jako je Karlem Krylem proslavené slůvko loučím v písni Blátivá stráň, je nemnoho a najít nové podobně účinné není vůbec snadné. Postačí nám tedy proto zvuková shoda v samohláskách, a to nejlépe v posledních dvou slabikách. Když zde dojde k zvukové shodě i souhlásek, je to super bonus! Samožřejmě můžete rýmovat pouze na poslední slabiku, ale už to nebude znít tak dobře.

Pomocníci

Každý textař má u sebe neustále nějaký zápisník rýmovník a píše si do něj verše a rýmy, co ho napadnou. V tramvaji, v práci, na procházce se psem, v kině – prostě furt. To je docela šikovná pomůcka, protože všichni se nejmenujeme Václav Hrabě nebo Vítězslav Nezval. A mimochodem i ten měl svůj rýmovník.

Další možností je, pořídit si tak zvaný retrográdní slovník češtiny, což je seznam českých slov seřazených abecedně odzadu. Je to však dosti strojové čtení a navíc se tahle knížka vážně blbě shání.

Existuje také několik rýmovacích serverů na internetu, ze kterých je asi nejlepší web Rymy.cz. Prostě napíšete slovo, které chcete zrýmovat, odklepnete vyhledávání a algoritmus na vás vychrlí možnosti. Jako bonus si tu můžete nastavit i parametry hledání.

Co zní dobře?

Nebojte se v rýmech experimentovat a rýmovat například dlouhá slova tak, že je rozdělíte. Podobně to udělala Aneta Langerová v písni Hříšná těla, křídla motýlí: Sladké tóny psané Zappou/hou jen chvíli téměř zlatou. Nebo hledejte jiným způsobem zajímavé shody. Teď mě napadá krásný verš Jana Hraběty použitý Zdeňkem Svěrákem v písni Moje milá plaví koně: jsou to koně mí/soutok oněmí. Ovšem v tomto místě je dobré upozornit na jedno úskalí, totiž abyste nesklouzli k příliš složitým rýmům a tím neubrali posluchači možnost si u hudby dobře zarelaxovat. Samozřejmě však záleží na tom, na jak náročného posluchače cílíte.

Inspirujte se

Žádný učený z nebe nespadl. Inspiraci můžete najít v básnických sbírkách – to dělá hodně profesionálních muzikantů, a je to dobře. Vypíchněme tu Vladimíra Mišíka a jeho Variaci na renesanční téma, tedy píseň složenou na text básně Václava Hraběte.

Jinou možností je naposlouchat si některého z českých textařských gigantů, jakými jsou Jiří Suchý, Jan Werich, Zdeněk Rytíř nebo již zmínění Karel Kryl či Zdeněk Svěrák.

Pozor na trapnosti!

Při stavbě textu byste se měli vyvarovat ohraným rýmům/šprýmům typu láska/páska, které budou na lidi působit trapně. Jak je ale poznáte, když nemáte načteno tuny básnických sbírek? Zkuste si zavřít oči a procítit, zda jste ten rým už někde náhodou neslyšeli. Stejně tak je lepší, vyhýbat se tak zvaným gramatickým rýmům – tedy rýmům, které jsou vytvořené díky zvukové shodě gramatického pravidla, čili obě slova jsou stejného druhu a tvaru například: stojí/bojí.

Finišujeme

Dobrá písnička samozřejmě nemusí být rýmovaná a mnoho interpretů tomu dává přednost. Určitě je to lepší varianta, něž již zníněné trapnosti. Ovšem rýmovaná písnička jistě utkví posluchačům více, než song bez rýmů – bývá totiž zapomatovatelnější.

A to je o rýmě asi tak všechno. Odhoďte kapesník, nebojte se toho a experimentujte!