Tvořte z nitra a z přítomnosti
Vždycky jsem si hrával spíš pro sebe a svému okolí pro radost, anebo na nervy. Asi jako každý hudebník jsem hrál v kapele a prožil bouřlivá léta, ze kterých jsem se otočil do vlastní tvorby. Mé první CD Oheň Země, které vyšlo před 12 lety, bylo spíš takovým „soukromým“ počinem a dárkem pro mé blízké přátele. Tenkrát jsem ho nahrál ve studiu ve spolupráci s Jurajem Košcem a tak nějak upadlo do zapomnění. Rád bych se s vámi podělil o svou hudební cestu životem, která mě dovedla až k nedávnému vydání nového alba s názvem Co přinesl vítr...
Hudba je pro mě „vztahem na celý život“. Už dávno jsem opustil svou vizi být slavným muzikantem, ale hudbu jsem nikdy neopustil a dál tvořil. Moje texty vznikají většinou spontánně a intuitivně. Jsou vyjádřením pocitů a posluchače odnáší do klidu a ticha. Často je v nich otisk aktuálního dění v mém nitru, ale i ve vnějším světě. Inspirace přichází zvenku, slova pak pramení z mého nitra. Je to spojení vnějšího a vnitřního světa. Své texty potom sám zhudebňuji.
Kombinace trpělivosti a vytrvalosti, tedy plného ponoření se do vztahu s hudbou, mě dovedla až k novému albu. Vydání desky předcházelo spojení se skvělým hudebníkem Vladimírem Václavkem, známého nejen z kapely Dunaj, kterého moje tvorba zaujala. Po poslechu několika mých písní mě pobídl k natočení CD, o které se postaral jako producent.
Nahrávání desky proběhlo ve Václavkově studiu Létající vlk a nahrávání jsme si náramně užili. Svůj úžasný hudební talent vnesl i do doprovodu dvou skladeb. Přizváni k natáčení byli i další znamenití hudebníci Jindřich Tolar z Fish flesh field & Henry Dollar na elektrickou kytaru nebo Hana Janoušková z Karlovarského symfonického orchestru na violoncello. O závěrečný mastering desky se postaral Jacob Růžička a o grafické zpracování obalu Marek Teleki.
Album jsem pojmenoval poeticky. Název Co přinesl vítr… je nejen titulem skladby, která je součástí alba, ale i takovou symbolikou inspirace, která vlastně přichází sama odněkud „z éteru“. K této písničce vznikl díky Věře Klabanové i videoklip, který vede do hloubky a k zamyšlení.
Před měsícem jsem k albu vydal ještě jeden klip, k písni Bílá pláň. Skladba má opět poetický text podbarvený jemnými tóny akustické kytary, které jsou obohacené o překrásné záběry zimní Krušnohorské krajiny, odkud pocházím a kde dosud žiju a jíž tímto způsobem skládám poctu.
K textu písně mě inspiroval snový pohled na zasněženou horskou krajinu, jenž mě zavedl do hlubokého vnitřního ticha. Skladbu na kytaru doprovází právě Vladimír Václavek, který svými jemnými tóny vytvořil pomyslnou „třešničku“ na dortu. Snová atmosféra videoklipu posluchače utiší a přenese do příběhů a obrazů otisklých ve slovech a větách. Záběry zasněženého Krušnohoří mi laskavě poskytl dokumentarista a spisovatel Petr Mikšíček. Kameru a střih pak poskládala a vyladila do finální podoby Věra Klabanová.
Album Co přinesl vítr..., které jsem vydal letos na jaře, je takovým pomyslným majákem v dnešním rozbouřeném světě. Stále někam spěcháme a za něčím se honíme. Nedokážeme se zastavit a spočinout. Zkuste si ho poslechnout, zklidnit se a ponořit se do příběhů slov…
Rád bych tímto svým příběhem inspiroval i další hudebníky. Tvořte z nitra a z přítomnosti. Nedržte se cíle, cesta je cílem…
Jak ke své tvorbě přistupujete vy? Podělte se s námi a napište nám na redakce@frontman.cz.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
