U2 oslavují minulost osekaným aranžmá svých slavných písní
Nebýt covidu, boom re-recordingu, tedy opětovného natáčení vlastních šlágrů v home studiu, by asi nebyl nyní tak aktuální. U2 se zařadili k dalším slavným kapelám, které se rozhodly přetočit vlastní tvorbu v jiném aranžmá a dodat jí tak nové aroma.
Když v devadesátkách vydávaly stadionové rockové kapely MTV unplugged záznamy, definovaly svou syrovou rétorikou celou jednu hudební éru. Akustiku drželi v ruce ostřílení rockoví kytaristi (Nirvana, Alice In Chains, Kiss, Eric Clapton a jiní), kteří oděli své písně do jiného kabátu, přesto jim ponechali jiskru a moment překvapení.
Čtyřicet písníček na novém albu Songs Of Surrender, na nichž mají hlavní slovo kytarista The Edge a zpěvák Bono Vox, ovšem postrádá hmatatelnou energii. Jako by repertoár U2 přezpívali pouliční muzikanti jen s kytarou v ruce, jejichž největším vystoupením je pódium maloměstské kavárny. Tak totiž celý záznam působí.
Zvonivá kytara je minulostí a u rádiových fláků Pride (In The Name Of Love), Where The Streets Have No Name, One, With Or Without You znatelně chybí. Epickou rytmiku a postpunkovou naléhavost vyměnili U2 za klavírní doprovody či jednoduché syntezátorové stěny na pozadí. Sem tam oživí skladby smyčce a dechy, které jen vytvářejí kulisu dvěma rockovým pardálům, kteří si bratrsky vyměňují vokály jak někde v zapomenutém dublinském lokále.
Přesto umí album Songs Of Surrender sem tam i překvapit. Raný singl 11 O'Clock Tick Tock tu ožívá v alternativním pojetí cinkajících kláves. Pozapomenutá a nedoceněná skladba Dirty Day z alba Zooropa má příjemný minimalistický nádech, který umocňuje hravé violoncello. Bonovo vokální škubání v hymnické skladbě Who's Gonna Ride Your Wild Horses je nenapodobitelné, zatímco Electrical Storm kopíruje konjukturu originálu s až přehnanou přesností.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Album Songs Of Surrender vzniklo i z důvodu, aby ukázalo, do jaké míry se změnil hlasový rozsah předáka Bona. A ten skutečně prošel obdivuhodnou proměnou. Píseň Desire zazpíval celou ve falzetu, zapomenuté skladby Ordinary Love či Invisible tu v nečekaně lyrickém provedení přímo povstaly z popela, osmdesátková hymna I Will Follow zpomalila a v novém podání zvoní příjemným optimismem. Svůj hlas posouvá Bono na hranice možností i v případě písniček Beautiful Day či Walk On, jíž dedikuje nyní válkou zmítané Ukrajině.
U2 – Songs Of Surrender
Universal Music, 02:46:00
akustický rock
50 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.