Ukulele Washburn U20E: kuriozita za pár šupů?

Pro většinu hudebníků je ukulele taková roztomilá kuriozita, která však v posledních letech zažívá poměrně viditelný boom. Kromě toho, že na ukulele natočil celou desku třeba Eddie Vedder, popularitě nástroje určitě nahrává i jeho dostupnost a navíc si ho s sebou můžete vzít bez problémů téměř kamkoliv – a nejspíš tam budete ve společnosti platit za hvězdu. Jde to ale i s nástrojem Washburn U20E, který se v moři cen pohybuje spíše u dna?

Na začátku jsem byl trochu skeptický. Po vyndání z krabice mi hlavou proletěl obraz pyrenejských námořníků, kteří s výrobou ukulele na Havaji začali, jak s podmračeným výrazem ve tváři ukazují směrem někam k Číně. Dílenské zpracování by je na zadek asi neposadilo. To je ale daň za dostupnost, kterou u prvních nástrojů zaplatil nejeden muzikant, navíc v případě tohoto kousku šlo spíše o drobnosti, které na herní vlastnosti nebo zvuk nemají vliv. Hlavní je, že chromované a kryté ladící mechaniky chodí plynule a nástroj v této cenové relaci až nezvykle dobře drží naladěný. Žádné dílenské nedostatky jsem naštěstí neodhalil ani u krku, po kterém se dá poměrně svižně pohybovat.

Nervózní typy jistě uklidní štítek, s kterým kromě normální záruky získáte (po registraci) i limitovanou záruku přímo u Washburnu, potvrzení o tom, že nástroj před prodejem v obchodě seřídili a továrně nasazené struny od značky GHS. Ty jsou v kobylce upevněny poněkud nestandardně pomocí kolíků.

I když jde o koncertní ukulele (od nejmenšího po největší - sopránové, koncertní, tenorové, barytonové ukulele), na první pohled zaujme poněkud tlustší tělo, kterému jsem naměřil 7 cm. Ze začátku to byl trochu nezvyk, ale potom jsem k vlastnímu překvapení zjistil, že pokud hraji ve stoje, ukulele mi díky těm několika pár centimetrům pod pravou paží drží tak nějak jistěji a jistě bych si na tvar těla rychle zvykl.

Co se hraní ve stoje týče, velmi kvituji, že vstup pro jack je vyveden klasicky do kolíku, na který je možné připevnit popruh. Bez toho se sice tříakordoví hráči většinou v případě tohoto nástroje obejdou, ale pokud máte v to-do listu poznámky jako "výlety po hmatníku" nebo "vyzkoušet pravou rukou něco nového", určitě tuto vlastnost oceníte.

Zvuk na sucho je poměrně subtilní, ale na poslech příjemně měkký, teplý střed bez výraznějších basů a výšek. Co se dynamiky týče, na sucho rozhodně nečekejte zázraky, ale právě proto je pod kobylkou zabudovaný piezo snímač s aktivní elektronikou a třípásmovým EQ. Po zapojení do komba (zkoušel jsem s modelingovým Fender Mustang I) mě příjemně překvapilo, že při používání jezdců na ekvalizéru nic nešumí, nepraská a vše funguje, jak má. Zvuk strun bere snímač vyváženě a podle mě by neměl být problém pomocí ekvalizéru a korekcí nakroutit požadovaný zvuk téměř na jakémkoliv kombu.

Ve výsledku mě tohle ukulele za "dvojku a něco" vlastně docela příjemně překvapilo a pravděpodobně bych se ho nebál vzít i na nějaké jednodušší veřejné hraní. Určitě platí, že s kombem si v případě tohoto nástroje užijete jednoznačně výrazně víc legrace než unplugged. Pokud jste začátečník nebo si chcete jen vyzkoušet, co je elektroakustické ukulele zač,investice bych se v tomto případě nebál. Poměr cena a výkon vás by vás u tohoto Washburnu neměly zklamat.