Universal Audio 710 Twin Finity: všestranný unikát

Zájem o samostatné předzesilovače v posledních letech roste, což souvisí s boomem domácích studií, které využívají pro záznam počítač. Na zoubek se podíváme jednomu z nich, preampu od známé firmy Universal Audio 710 Twin Finity, který je vybaven funkcí transtube.

Jak již jejího názvu plyne, využívá elektronky, které zažívají ohromný boom a mnohdy se považují se za onu kouzelnou součástku, která zajistí nahrávce příjemný kulatý zvuk.

Digitální záznam působí chladně, což je dáno samotným vzorkováním, tak především tím, že blížíme-li se k hranici přebuzení, nijak se to neprojevuje, neobjevuje se ona pro magnetický záznam známá saturace pásku.

Obliba předzesilovačů s elektronkou také souvisí s tím, že na rozdíl od velkých studií v domácích většinou nemohou kytaristé a basáci pořádně ohulit kombo a jsou nuceni svůj nástroj nahrávat linkou, což je připraví o kvality, které zvuku z nástroje dodává jejich aparát. Elektronka v obvodu může nabídnout ono typické zkreslení lampových kytarových zesilovačů.

Preampů s elektronkou je proto jako hub po dešti. Mnohdy ale jejich tvůrci využívají docela laciný trik, vědí, že pokud se elektronka nebude žhavit vysokým napětí, začne dříve kreslit. To je základem různých levných předzesilovačů s lampou, kterou mají v druhém stupni (v lepším případě vypínatelném), nebo jako u Studio Electronics VTB 1 v boční větvi, takže se lampové zkreslení dá k použitému signálu přimíchat.

Majitelé těchto levným lampových předzesilovačů jsou pak často zklamání nejen podobou zkreslení, které má daleko k jejich vytouženému, ale pokud je lampový stupeň připojen natvrdo, onoho zkreslení se nezbaví, ani ve chvíli, kdy by naopak potřebovali čistý zvuk tranzistorového obvodu, třeba při nahrávání trubky.

A tento problém řeší právě několika cenami ověnčený preamp Twin Finity. Ten nabízí unikátní funkci, kdy umožňuje míchat zvuk elektronkového stupně zesilovače se zvukem tranzistorového. S obvyklým přimícháván zkresleného zvuku z elektronky v levných preampech to nemá nic společného. Twin Finity má v sobě dva druhé stupně, jeden tranzistorový a jeden elektronkový, který je žhaven 310 V, takže elektronka pracuje, jak má. Nejenže si lze, volit, který z nich použijeme, ale zvuk obou lze plynule míchat, protože jsou oba stupně sfázované, takže se můžeme pohybovat od čistého tranzistorového zvuku až k plně lampovému. Jak se to konstruktérům podařilo, nevím, ale v každém případě to funguje naprosto dokonale, nemění se ani úroveň hlasitosti.

Ovládací prvky

Twin Finity je stolní zařízení, což asi milovníky vršení zařízení do racku zklame, i když rozměry byly zvoleny tak, aby se daly dvě vedle sebe do racku namontovat daly, přičemž zaberou prostor pro dvě jednotky o standardní výšce. Ovšem se stolními zařízeními se lépe manipuluje.

Plechová bedýnka připomíná spíše laboratorní zařízení, k čemuž přispívá i klasický podsvícený VU metr na předním panelu a dva velké potenciometry ovládající úroveň vstupního zesílení a výstupní hlasitosti. Doplňuje je třetí, kterým se volí poměr signálu z tranzistorového a lampového stupně, přičemž krajní polohy jsou označeny jako trans a tube.

Sedm malých páčkových přepínačů slouží jako vypínač, k zapnutí útlumu o 15 dB, k zapnutí horní propusti na 75dB, k otočení fáze, k zapnutí phantomového napájení mikrofonů a přepínání toho, co ukazuje VU metr a k přepínání mezi mikrofonním a linkovým vstupem, přičemž prioritu má třetí – nástrojový na čelním panelu.

Vzadu jsou kromě zásuvky pro připojení síťového kabelu, s žádnými adaptéry se potýkat nemusíme, protože elektronka je žhavena 310 V, mikrofonní a linkový stup a výstup. Všechny jsou pomocí konektorů XLR, což u linkového trochu zamrzí, protože většina nástrojů má výstup na jack - kombinovaný konektor neutrik by v tomto případě bodnul stejně jako druhý výstup.

V praxi

Ovládání je zcela intuitivní. Po zapnutí se jen musí 710 chvíli nechat žhavit, protože je tam klasická elektronka 12AX7. Pak už si lze hrát se zvukem a porovnávat, kdy je lepší čistě tranzistorový a kdy lampový.

Zvukové možnosti Twin Finity jsou skutečně značné, název jasně odvozený od slova infinity, moc nepřehání. Můžeme se dočkat i značného zkreslení, jaké normálně u studiových předzesilovačů nenacházíme. Je to dáno konstrukcí, kdy první už první stupeň předzesilovač nabízí značné zkreslení, takže elektronku v druhém bude krmit dostatečně silným signálem.

Manuál uvádí zkreslení 1 procento při minimálním zesílení prvního stupně a 3,1 procenta při maximálním, zatímco u tranzistorového stupně je to 0,0009 procenta až 0,03 procenta. Míra zkreslení elektronky se dá také zobrazit na VU metru při přepnutí do polohy DRIVE. V té ručička ukazuje, jak moc bude druhý stupeň zesilovače krmen, čísla ovšem nejsou absolutní, ale jen relativní a slouží k hrubé orientaci. Mnohem lepší je spolehnout se na sluch. A hrát s tím, jak moc vytočením gainu doprava ovlivníme velikost zkreslení výstupního signálu.

Nejprve jsem Twin Finity zkoušel na velkomembránovém mikrofonu Oktava 318. Už samotná kombinace nabízela velmi dobrý zvuk. Při přidání třetiny lampového zesílení získal krásný teplý tón a rozjasnil se. Oktava na rozdíl od čínských mikrofonů nemá kapsli zvýrazňující jedovaté výšky, takže jí to prospělo. I když zpěvový mikrofon nejraději zapojuji do Focusrite ISA One, kde se dá hrát s nastavením vstupní impedance, byl jsem po testu zviklán, zda od toho neupustit.

Zesílení až 70 dB umožňuje do Twin Finity zapojovat i mikrofony se slabou výstupní úrovní, jako je Shure SM7b. Pak jsem zkoušel jsem Twin Finity na nástrojích. Velmi se osvědčil u MicroSampleru Korg se samply, které jsem si sám vytvářel (většinou jde o údery na různé kovové trubky a pružiny). Na takto vytvářených samplech, nahrávaných přes mikrofon Rode NT1 přímo do karty (v té době Edirol FA 101) se kvality preampu ukáží mnohem více, než u továrních zvuků kláves.

Použití preampu u MicroSampleru je nutností, protože jeho zvuk je docela slabý, i když mám samply normalizované. Pokud se nastavil vyšší gain, takže zkreslení bylo slyšet a přidalo se více lampového zvuku na úkor tranzistorového, získaly samply na průraznosti a začaly se v hudbě prosazovat i proti pětistrunné base a analogovým syntezátorům Mopho a Oberheim Matrix.

Kruciální byl ale poslední test, kdy jsem našemu basákovi, jenž se jinak živí hraním v jedné slovutné punkové partě, řekl, aby strčil kabel z pětistrunky přímo do nástrojového vstupu a svého Galien Kruegera klidně vypnul. Zvuk basy byl příjemný, kulatý a přitom hutný. Rozhodně byl výsledek výrazně lepší než v případě dříve používaného Fatmana od TL Audia, kterého si jinak kytaristé při natáčení demosnímků oblíbili. Zvuk byl plnější a přitom čistší. A byl stejně čistý jako při zapojení do nástrojového vstupu SSL Alpha Channelu, který je trochu sterilního.

Twin Finity je jeden z nejlepších a nejvšestrannějších předzesilovačů na současném trhu. Nabízí neuvěřitelně široké zvukové možnosti a ukazuje, že i nová moderní zařízení dokáží nabídnout plný a bohatý zvuk. Sedm set desítka na rozdíl jiných zařízení společnosti Universal Audio, jako je lampový předzesilovač 610 nebo kompresory/limitery 1176 a LA-2A nepochází z šedesátých nebo sedmdesátých let.

Žádní jiné zařízení na trhu nemá podobnou konstrukci, nejblíže je mu SPL Gainstation, kde se dá plynule přidávat lampové zesílení, ten je ale ještě o 6000 tisíc dražší, protože má navíc limiter a umožňuje nastavit impedanci na vstupu.
Výraznější nedostatky Twin Finity nemá, drobným je již výše zmiňovaný linkový vstup pouze do konektoru XLR.

Přesto tu jedna výtka je. Bohužel stolní verze nenabízí stejné funkce jako rozšířená verze racková 4-710-d, což je jednotka čtyř těchto preampů vybavená digitálním výstupem. Tam je na výstupu limiter a na každém kanále je možná zapnout i kompresor s obvodem z 1176, i když se u něj nedá nastavit poměr komprese, natvrdo činí 4:1 a lze jen volit mezi rychlým a pomalým náběhem. Zejména ten kompresor by zvedl Twin Finity ještě o úroveň výše.

Stejně tak bych uvítal možnost nastavovat vstupní impedanci, což by ještě lépe umožnilo využít jeho předností, i když na druhou stranu chápu, že to konstruktéři neudělali, protože i bez toho nabízí Twin Finity skutečně hodně možností.