V. F. Červený po 178 letech přestane vyrábět dechové nástroje

Kraslická společnost Amati-Denak má Strunal Schönbach za humny. Přesto je rozdíl mezi nimi stejný rozdíl jako mezi dnem a nocí. Někdejší Cremona zreorganizovala výrobu, soustředí se na kvalitu, a proto stále odolává neúprosné čínské konkurenci. Naopak Amati-Denak dluží 163 milionů korun a spadl do insolvence. K poslednímu lednu propustil sedmatřicet zaměstnanců, sedmnáct v Kraslicích a dvacet v hradecké pobočce, čímž ji úplně zavřel. Tato filiálka má přitom obrovskou tradici.

Před 178 lety ji založil asi nejvýznamnější tuzemský výrobce a vynálezce dechových nástrojů Václav František Červený (1819-1896). Mimochodem byl dědečkem Jiřího Červeného, zakladatele vyhlášeného kabaretu Červená Sedma a pradědem operní pěvkyně Soni Červené. Připisuje se mu například vynález kornonu, jehož „signature model“ si nechal vyrobit Richard Wagner pro sérii čtyř oper Prsten Nibelungův.

Červeného do Hradce Králové v roce 1842 nasměroval jeho mistr Jan Adam Bauer, aby mu v Praze nekonkuroval, a měl od začátku jistý odbyt. V tehdejším pevnostním městě sídlila vojenská posádka se dvěma hudbami, obě hladové po dobrých nástrojích, a také biskupství i školy. Objem objednávek Červenému navíc ještě vzrostl po bitvě u Hradce Králové (1866). Na nejrůznější pietní akce jeho zaměstnanci, vměstnaní do čtyř pronajatých místností v domě na Malém náměstí (č. p. 12, dnešní Penzion Amátka, pamětní desku najdete z boku, pozn. aut.), „vyzbrojili“ šestašedesát orchestrů.

Značka V. F. Červený se pod kraslický státní podnik dostala až v souvislosti se znárodněním po roce 1948. Amati ji v roce 1973 přemístil do továrny na královéhradeckém Slezské předměstí. Odtud se stěhovala už jen jednou v 90. letech na opačný konec města do areálu Ryna v Kuklenách. Zhruba od této doby zastřešující firma používá současný název Amati-Denak, tedy Dechové nástroje Kraslice (1993).

S potížemi se firma Amati-Denak potýká od privatizace. Technologicky zastarala, poněvadž noví vlastníci nejevili o technologický rozvoj společnosti zájem a také se opožďovali s platbami. Své vykonaly také nástup levné čínské konkurence a také, že místní střední škola přestala vyučovat výrobu hudebních nástrojů. Ani nový vlastník, britská Geneva BrassWind, kterému od roku 2017 patří většina značky, její neblahý osud nezvrátil. Výroba stovek nástrojů měsíčně se smrskla na desítky kusů a společnost dluží přes 163 milionů korun. Většina zaměstnanců odešla přes hranici do saského Markneukirchenu, kde mohou tutéž práci dělat v moderních provozech a za daleko vyšší mzdy. Část z nich loni v září kvůli dlužným mzdám podala návrh na insolvenci.

Vyhlídky firmy jsou chmurné. Vedení nepředstavilo žádný plán reorganizace, krizového manažera Jiřího Melničuka vyhodilo po třech týdnech. Největší věřitelé, VZP ČR, Česká správa sociálního zabezpečení a Innogy, o své pohledávky nejeví zájem. Insolvenční správce hodnotu společnosti odhadl na necelých devadesát milionů korun. Cenu si drží hlavně ochranné známky, proto všechny zúčastněné strany počítají s konkurzem. Prodej novému majiteli je zároveň pro značku Amati jedinou šancí jak nadále přetrvat. Zájem o ní projevilo pět subjektů.

Místní doufají, aby po případném prodeji nezmizela vzácná sbírka 220 nástrojů, včetně podle Guinessovy knihy rekordů největší tuby na světě. Proto prostřednictvím Karlovarského kraje žádají ministerstvo kultury, aby ji prohlásilo za kulturní památku, a nebylo ji tudíž možné vyvézt. Také pro ni plánuje zřídit muzeum.