Přejít k hlavnímu obsahu
Například Mooer Skyverb nabízí ty nejvíce potřebné emulace studio, který odpovídá místnosti, church, tedy dlouhý hall jako v kostele, a tradiční efekt na vokály plate | Foto: Mooer
Například Mooer Skyverb nabízí ty nejvíce potřebné emulace studio, který odpovídá místnosti, church, tedy dlouhý hall jako v kostele, a tradiční efekt na vokály plate | Foto: Mooer
Alex Švamberk -

Velké divadlo s malým kašpárkem #11: aby to znělo hóóódně dlouuuuuhóóóóó

Touhu dát zvuku prostor má skoro každý muzikant. Zpěváci proto rádi vystupují v chrámech a muzikanti zaměření na komorní hudbu si užívají hraní v koncertních sálech. Prostor dotváří sound a dozvuk usnadňuje intonaci, takže je jejich přání pochopitelné. Ale u hráčů je to podobné, protože se dnes snímají nástroje a hlasy zblízka, přestože zvuk má svůj charakter až v určité vzdálenosti, což platí jak o houslích a celle, tak o akordeonu či klarinetu nebo trubce či koncertním křídle.

Protože se jen málokdy hraje v zvukově adekvátním prostoru, přijde vhod efekt, který umí dát zvuku patřičný dozvuk. Dodání prostoru zvuku ocení nejen hráči na akustické nástroje nebo zpěváci, ale i električtí kytaristé, když je nutí hrát do linky. Zvuk se u elektrických kytar snímá těsně u strun a zvuk dotváří kombo, které se často kvůli dozvuku vybavuje pružinovým reverbem.

Ti všichni mohou využít efekt zvaný obvykle reverb a občas nesprávně i hall, který dokáže dát zvuku prostor a tím i vznosnost. V osmdesátých letech se v něm některé kapely vysloveně utápěly, protože se objevily první digitální reverby, takže se efekt stal dostupným a už ho nebylo nutné v nouzi nahrazovat echemememem… Stačí si pustit rané nahrávky The Mission, tehdy si na něj někteří – včetně mě – vytvořili alergii. Ale rozumně použitý je nenahraditelný a dokáže dát nejen hlasu, ale i nástroji úplně jinou dimenzi, jak to ukazují trumpetisté Nils Petter Molvaer nebo Erik Truffaz, které inspiroval Miles Davis.

Jak už to tak bývá, je nejširší nabídka určená kytaristům, ovšem jejich efekty lze použít i u kláves a trochu změkčit jejich zvuk. Hodí se to zejména u jednodušších analogových syntezátorů. Ty nejlevnější efekty, jako je Digital Reverb DR 600 od Behringeru s možností vybrat si mezi algoritmy pro místnost (room), velký sál (hall), pružinu (spring) a plate, přijdou na nějakých šest sedm stovek, jenomže reverb je docela komplexní efekt a nízká cena se na zvuku projevuje. Na sólové zpěvy se nehodí.

O něco lepší je Mooer Skyverb, který nabízí ty nejvíce potřebné emulace studio, který odpovídá místnosti, church, tedy dlouhý hall jako v kostele, a tradiční efekt na vokály plate. ShimVerb od stejné značky nabízí kromě roomu ještě spring, tedy nápodobu pružinového reverbu a shimmer, Woodwerb zase nabízí přirozenější zvuk. Každý umožňuje nastavit už jen poměr čistého a efektovaného signálu a dozvuk, a přijde na dva tisíce. Klasika v podobě RV-6 od Bosse, kde je spring plate, room hall i modulační efekty a shimmer stojí 4000 a ty úplně špičkové jako je Blue Sky od Strymonu vyjdou na sedm a půl tisíce a vrcholný Big Sky pak stojí skoro 13000. Ještě dražší je Eventide Space za 15000. To jsou skutečně kvalitní reverby, ovšem trochu drahé, možná dražší než nástroje, které máme doma a chceme jim dodat dozvuk. Tudy cesta při experimentování nevede.

Pokud se však nemíníme spokojit s levnými efekty, které nemusí přece jen každému stačit, navíc je u nich problém s impedancí, je tu ještě jiná cesta. Tou jsou specializovaná zařízení, jež nejsou určená pro kytaru, ale pracují s linkovými úrovněmi. Většinou se zapojují do efektové smyčky na mixážním pultu, ale můžeme do nich přímo připojit výstup z kláves, sampleru nebo nějakého DJského zařízení.

Mnozí si z devadesátých let pamatují různé reverby od Lexikonu anebo levnější od Alesisu, jako byly QuadraVerb a MidiVerb, ale nevyrábí se už ani NanoVerb 2. Není však nutné plakat, pořád je k mání kompaktní půlrackový TC Electronic M100, u kterého výrobce zúročil dlouholetou práci na špičkových reverbech pro pluginy. Má 16 základních algoritmů, kromě osmi různých reverbů zahrnujících různě dlouhé hally (cathedral, concert a club) a emulací místností (chamber) nebo rezonančního plechu (plate) nabízí ještě delay a modulační efekty v podobě chorusu, phaseru a flangeru nebo leslie efektu i jejich kombinace s reverby. U každého algoritmu lze měnit jeden z parametrů a dá se měnit i poměr čistého a efektovaného signálu. M100 sice není nabit nejmodernějšími technologiemi a nezní jako Bricasti, ale poměr cena/výkon je nadprůměrný a navíc se snadno ovládá, i když měnit se dá jen pár parametrů. Má i většího bratra M350, který umožňuje reverby kombinovat s delayi, chorusy a vibraty nebo flangery. Ovládá se taky snadno, ale už přijde na 4500. Behringer stále vyrábí svůj Virtualizer za 3000, který má sice trochu chemický zvuk, ale do elektroniky se hodí. Aktuální reinkarnace 3D nabízí v rámci stovky presetů 71 algoritmů, které lze různě kombinovat a zapojovat paralelně i sériově, ovšem jeho ovládání nikdy nebylo zrovna intuitivní, bez manuálu se člověk neobešel. Protože stojí 3000, dá se to překousnout.

Další možností je použít k efektování mini kaoss pad 2, který má i reverby, jen si je potřeba zvyknout na odlišné ovládání, osobně mi však možnost pohybem jedním prstem měnit dva parametry připadá skvělá, protože se mi většinou nedostává rukou, člověk není chobotnice. Nesmí vám vadit připojení přes cinche, což je z nějakých důvodů djský standard...

Kytaristé mohou využít multiefektů, většina jich má reverb. Nabízí ho i kdysi tak obdivovaná červená ledvina POD od Line 6 a jsou i v současné kapesní reinkarnaci Pocket Pod za 2900 korun. Reverby však jsou vedle řady dalších efektů a simulací zesilovačů a beden i v Zoomu G1X za 2700, který má pedál, jímž lze plynule měnit jeden parametr. I když mám k multiefektům jisté výhrady, jejich ovládání není zrovna intuitivní, klasické kytarové efekty mají lepší zvuk než jejich nápodoby algoritmny, i když bohužel ty už pronikly v rámci miniaturizace i do některých kytarových pastiček. U reverbů to však není potřeba řešit, ty přinášejí vždy digitální emulaci.

Pokud ale potřebujeme připojit do reverbu mikrofon, musíme na multiefekty s výjimkou kaosspadu zapomenou, protože se neobejdeme bez předzesilovače nebo mixpultu. V případě reverbu, který je pro hlas klíčový, se však na zpěváky a zpěvačky nezapomnělo. Výběr sice není velký, nezbyde jim než skončit u firmy TC Helicon a opatřit si za 2600 Voice Tone R1 nebo jiný výrobek od stejné firmy. Výhodou je, že TC-Helicon je spojen s TC-Electronic, který patří spolu s Lexiconem ke špičce v oblasti reverbů a dalších dozvukových procesorů, který je dříve nabízel i v podobě pluginů pro karty rozšiřující výkon počítače. TC-Helicon Voice Tone R1 nabízí osm různých algoritmů, mezi nimiž nechybí hall, room, studio nebo plate i jemnější ambience. Má i phantomové napájení, ovšem ne plnohodnotné ale jen 24 voltů, takže s ním některé kondenzátorové mikrofony spolupracovat nebudou. Měnit se kromě typu efektu dá už jen poměr původního a efektovaného signálu, ale to většinou stačí. Za 3300 je pak k mání kombinace reverbu a pitch shifteru TC-Helicon Duplicator a za 3900 kombinace harmonizéru a reverbu Harmony Singer. Samozřejmě že tyto krabičky mohou využít i muzikanti, kteří snímají zvuk svého nástroje přes mikrofon.

Tagy Velké divadlo s malým kašpárkem do 5 tisíc korun reverb

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Alex Švamberk
O hudební scénu a techniku se zajímám už desítky let, jako publicista i jako aktivní muzikant.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY