Velké divadlo s malým kašpárkem #13: modulace

Hally a reverby sice zvuku pomohou a kolikrát hodně, což platí zejména o hlasu, ale nijak radikálně ho nepromění, takže je to docela nuda. To pitch shiftery byly jiné kafe, ale jsou i další efekty, které umění zvuk řádně proměnit. Myslím flangery, chorusy a vibrata. Obecně se jim říká modulační efekty, protože původní zvuk proměňují na základě parametru, který je řízen nízkofrekvenčním oscilátorem. Majitelé analogových syntezátorů, zejména modulárních a semimodulárních, vědí, o čem píšu, těm dalším se to pokusím vysvětlit.

Představte si, že vám vychází z nástroje jeden tón a jeho ladění nebo jeho hlasitost se mírně proměňuje v závislosti na sinusovém nebo pilovém nízkofrekvenčním signálu (LFO). Výsledkem bude, že se ladění i hlasitost budou měnit, dosáhneme tedy vibrata a tremola. Samozřejmě, že ovládané parametry mohou být i jiné a modulační vlna může mít jiný průběh, navíc se dá stejným oscilátorem současně řídit, jak moc efekt působí na původní signál. Toto je základ většiny modulačních efektů, ke kterým se řadí chorus, flanger, phaser i už zmíněné vibrato a tremolo.

Začneme u těch posledních dvou, protože tyto efekty se používají velmi dlouho nejen u kytary, ale i u kláves. Pro psychedeliky jsou to zcela neopominutelné efekty, tremolo mění hlasitost a vibrato malinko ladění. Klasikou je Tremolo TR-2 od Bosse za 2600, které umožňuje přecházet mezi dvěma podobami LFO signálu (pila a obdélník), přičemž se dá ovládat i to, jak moc signál efektujeme, ale za necelou čtvrtinu se dá koupit Ultra Tremolo UT 300 od Behringera. Stejně drahé je Ultra Vibrato UV 300 a kolem tisícovky stojí TC Electronic Tailspin Vibrato a Choka Tremolo. Tremolo Mooer Trelicopter stojí 1500. StereoPulsar od Electro Harmonixu za 2200 umožňuje přepínat mezi pilovým a obdélníkových řídícím signálem a ještě ho tvarovat, navíc signál rozhazuje do sterea. U vibrata je lepší, když se dá plynule měnit jeho síla, což umožňuje klasické WB-2W Vibrato od Bosse, u kterého se dá nejen nastavit náběh, ale taky k němu lze připojit expresion pedál, jímž se dá za hry ovládat, jak moc je zvuk měněn. Stojí ovšem lehce přes 5000, protože je v boutique edici waza craft.

Dobrou variantou je Worm od Electro Harmonixu, který za tři tisícovky nabízí kromě vibrata a tremola i phaser a automatické kvákadlo. Ještě bohatší možnosti má Vision od Joyo, které nabízí za 2200 i phaser, flanger a chorus a umožňuje dva efekty řadit za sebou.

Asi nejužívanějším modulačním efektem je chorus, který obohacuje a mírně rozlaďuje tón, takže umožňuje schovat drobné intonační nepřesnosti. Původní signál filtruje a zpožďuje o jednu až 30 milisekund, přičemž zpoždění se mění v závislosti na průběhu LFO, a takto upravený signál se míchá s původním. Vytváří to dojem více nástrojů hrajících totéž nebo u hlasů sboru. Někdy taky zvuk rozhazuje do sterea, přičemž pro každou stopu se volí jiné zpoždění. Hodí se ke kytaře i k varhanám, dá se použít i na sbory, ale je to zase jeden z těch efektů, které sice zvuku a ladění pomohou, ale nic radikálního od něj očekávat nemůžeme. Často ale bývá chorus spojen v jednom efektu s flangerem, který má stejnou koncepci, jen pracuje s mnohem kratším zpožděním, takže jsou interference větší. Naopak LFO má pomalejší frekvenci, vlna je delší a modulace hlubší, takže se signál výrazněji mění v času. Vestavěná zpětná vazba, kdy se efektuje už jednou efektovaný signál, už nabízí docela široké možnosti, právě flanger umožňuje vytvořit efekt prolétávajícího letadla.

U chorusu je asi nejlepší sáhnout po klasice od Bossu jako je Chorus Ensemble CE-5 za 2500 nebo levnější CE-1 Super Chorus za 2200 či stejně drahý analogový Electro Harmonix Small Clone se zvukem, jaký měl rád Kurt Cobain, ořezaný Nano Clone pak přijde na tisícovku. Analog Chorus M234 od MXR za 3000. Moeer nabízí jak klasický flanger E-lady nebo Jet Engine snažící se napodobit Jet Flanger od Coronu. Oba stojí asi 1500, větší možnosti nabízí digitální Vortex od TC-Electronic za 2200, levnější je Super Flanger SF 400 od Behringeru, který vyjde na tisícovku. Flanger byl oblíbený v osmdesátých a devadesátých letech u kytarovek, ale hodí se na jakýkoli delší zvuk, třeba když sjedete trsátkem po dlouhé pružině do posilovače svalů.