Ventiluju emoce. Co nejvíc řvavým, afektovaným a deklamačním projevem

Coby etablovaný a všeobecně respektovaný producent elektronické hudby tvořím v žánrech dubstep, downtempo, lofi hiphop, techno a mnoha dalších již pěknou řádku let. Má hvězdná kariéra započala roku 2008 a na vrcholu undergroundové scény se sluním v záři reflektorů dodnes. Pozván do mnoha médií, hovořící na mnoha rádiových stanicích, coby hlavní aktér dokumentárního filmu a výchozí artist minimálně jedné kompilace vytištěné na vinylové desce se opravdu nedá říci, že jsem ve svém celoživotním koníčku nenašel uplatnění. Přesto jsem vždy věděl, že je v mé geniální duši ještě jedna její část. Část, která je uvězněna a která chce ventilovat své emoce NEJEN instrumentálně, ale hlavně verbálně. Pokud možno co nejvíc řvavým, afektovaným a deklamačním projevem. Projevem tak absurdním, že už nevíš, jestli se nalézáš na hraně parodie, nebo objevuješ něco zcela nového, něco zcela hlubokého a doposud nepoznaného.

Tak přesně z této potřeby vznikl roku 2011 MC Lůzr.

Začátek byl snadný. Mající vytříbený verbální projev v genech, a jako dlouhodobý fanoušek hiphopu i amatérský rapper, jsem přesně věděl, o čem rapovat. Odkojen od dětství kazetami ve walkmanech, které byly polepeny páskami „DJ Premiere“, „Jurassic 5“ nebo „Lyrik Derby“, jsem měl slušný základ.

Původní idea byla rapovat o přesném opaku toho, co se v hiphopu nosí, tudíž jsem chtěl rapovat o tom, že jsem panic, nemám žádné love a jsem rád, když místo nahustlené pimpkáry někde splaším občas rezavý bicykl.
Ten osamělý večer roku 2011 na dánské škole, v dalekém Helsingoru, tam v působišti Hamleta, si pamatuji dobře. Mezi kupou lidí, zrazen a uvězněn v jejich zdánlivě nevyčerpatelné extroverzi a všeobecném veselí, jsem začal skládat v jednolůžkovém pokoji číslo 10, track jménem Strašlivá Samota. Vyzbrojen extrémně negativními emocemi a heroickým množstvím hypnotik jsem počal psát text v poznámkovém bloku, jehož refrén zněl: „Nesnášim ostatní, když se držej za ruce, voni se milujou a já mám denně poluce.“
Program Fl Studio 9 a můj dlouhodobý přítel, diktafon ZOOM H2, pak dokonaly celkové dílo zkázy – na světě byl hit, který putoval rovnou na youtube.

Léta plynula a hvězda MC Lůzra zářila víc a víc. Tak nějak se začal oddělovat od jinak hodné a introvertní schrány producenta Claviqa a v roce 2013 se zúčastnil zcela seriózního battlu v tehdejším undergroundovém klubu Červ na pražské Palmovce. Čím byl starší, tím víc byly jeho texty plné beznaděje a deprese, a jeho flow, přiznaně ovlivněná nejlepšími kusy Michala Davida a Leoše Mareše, začala nabývat čím dál profesionálnějších rozměrů. V roce 2014 vznikem hitů Pro Tebe a Párty Breakers jsem musel sám sobě přiznat, že MC Lůzra už vůbec nevnímám jako svou součást, ale jako zcela autonomní a oddělenou bytost, která si jede po svých kolejích, což je mi někdy až nepříjemné.

Roku 2017 vydal MC Lůzr své první album Absurdní Nedokonavost Prasečího Bytí, kde bylo plně zužitkováno dosavadních 18 největších bangerů vzniknuvších z jeho hodnotné kariéry, obsahující i totální Propal jménem NEONE, kterýmžto trackem si dokonce MC Lůzr zajistil primetime na lineupu zcela poslední párty stejnojmenného pražského klubu, a také nespočet žádostí o autogram a selfíčko. Přiznám se, že na MC Lůzra jsem již tehdy začínal žárlit, ale jeho sláva se zdánlivě nedala zastavit a stoupala k nekonečnu.

Teď (slovy Homera Simpsona) „v roce kdovíjakým“ se MC Lůzr rozhodl vytvořit track, který vycházel hodně z jeho zkušeností s autoškolou v nejmenované hanácké metropoli, kde pobývá již 3-4 roky a nasává hanácký alkohol i atmosféru. 

Dovolil jsem si při této příležitosti vyzpovídat MC Lůzra, aby popsal vznik tracku:

„Příběh tohodle tracku je takovej, že v lednu 2021, po návratu z výletu z Kroměříže, jsem si chtěl udělat pro změnu nějakej hardcore dnb beat. Což je věc, která se příliš často nestává, řekněme, že tak jednou za čtvrt roku. Ale tvořím beaty pro radost, tak jsem se do toho dal.

Původní idea byla narvat tam co nejvíc ,vlastních‘ zvuků, takže hihatky byly moje pusa, podivný skřeky a scratching zvuky vytvářený mým orálním nadáním, vzdáleně připomínající beatbox.

Základní beat jsem měl asi za dvě hodiny. Protože jsem byl v tý době silně (a převážně negativně) ovlivněn prvními jízdami z olomoucký autoškoly, začal vznikat ještě ten samý večer text, obsahující hlavně hejt na tehdejšího instruktora autoškoly (kterej si snad spletl autoškolu s buzerplacem na vojně, v životě bych si nemyslel, že je v roce 2021 něco takového možný, tyvole.)

První testovací rap napsanýho textu začal vznikat na prvním rande s mou slečnou, která nakonec byla a (furt je) nezměrnou inspirací pro tento (i jiný) tracky. Hejt na instruktora jsem nakonec vyhodil a přidal spíš více řečí o již zmíněný holce. Hodně dlouhou dobu jsem nebyl spokojenej s celkovou podobou tracku, nevěděl jsem, kde by měly bejt jaký sloky a kde refrény, prostě jsem se v tom trochu plácal. Nakonec mi finální inspiraci dodala vidina již brzy získanýho řidičáku, a tak jsem track finálně ,dorapoval‘ až v červenci 2021. Dá se tedy říct, že track vznikal půl roku.“

Takový je tedy příběh vzniku tracku Paragraf 2 a vzniku nesporné hvězdy jménem MC Lůzr...

A jaký je příběh vašeho hudebního alterega? Podělte se s námi a napište na redakce@frontman.cz.