Ventolin na nové desce šel odhodit nervozitu z dnešní doby do přírody

Když před čtyřmi lety širší publikum objevilo už několik let intenzivně koncertujícího Ventolina, byla z toho senzace, která byla částečně postavena na excentrickém vizuálu autora i místy ulítlých textech, které k jeho taneční hudbě patří. Ventolina si řada fanoušků zařadila někam mezi Arnoštka z filmového Kouře a Štěpána Turka z dnes legendární Stávky dýdžejů. Jenže kdo si pustil z Ventolinovy tvorby více než jen klipovou senzaci Disco Science, pochopil, že Ventolin není jen exotickou kratochvílí domácí scény. Učitel kulturní antropologie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy je totiž zručný elektronik, který dává přednášky z práce s analogovými elektronickými instrumenty, a jeho koncerty jsou svou intenzitou vyhlášené široko daleko. Prostě jako hudba obstojí i bez toho, aby se zde nutně muselo odehrávat něco „vtipného“.

„Na nové desce jsem nechtěl dělat další vtipnou píseň, různým dvojkám nebo trojkám nevěřím, je to vždycky nějak zředěné,“ konstatoval Ventolin před vydáním novinky pro portál Aktualne.cz. Už první singl Mech naznačil, že místo v klubech se tentokrát budeme pohybovat v přírodě. „Obláček, na kterém jsem stál, se najednou rozplynul. Změna perspektivy mě vrátila k rodině a do přírody, ze které vyrůstáme a do které patříme, která dává a taky bere. Která je komorním světem vztahů i horizontem, na který se díváme,“ dodal v promo materiálech autor, který tak předznamenal, jaké změny můžeme na letošní novince Dneska se vyčasilo čekat. Neprozradil už, že skladby mají také bohatší lyrickou výpověď. Dokonce jsem se přistihl, že mi autorův vokál někde mezi zpěvem a deklamací připomíná z jiného břehu se přibližujícího Bruna Ferrariho. „Pokud chceš něco objevit, musíš se ztratit“, filozofuje Ventolin, který v dalších skladbách přemýšlí při cestování autobusem (Obzor) nebo zaznamenává myšlenky při bloudění bytem (Posun času). Zatímco Dominik Zezula vykreslil na letošní desce Post-hudby karanténu, při které byl život uzavřen do vlastních domácností, v poměrně hororovém světle, Ventolin se snaží, možná i díky časovému posunu, stejné téma nevidět tak černě – spíše jako impulz k načerpání nové inspirace do budoucna.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

„V podstatě se ty skladby dají rozdělit do tří skupin. Zaprvé psychedelický, hypnotický věci. Zadruhé hitovky. A zatřetí kosmický nehody,“ zhodnotil obsah letošní novinky Ventolin v Release party podcastu. Nutno dodat, že i když album začíná díky skladbám Posun času a Mech opravdu hitově, zbytek desky nás hází spíše do zamyšlené polohy. Walk s kytarovými vyhrávkami svým šeptavým vokálem, Čidlo zase výrazně experimentálním pojetím. Nejde nevzpomenout na spřízněné Midi Lidi, kteří se na letošních dvou albech také pustili tu a tam do výrazně zamyšlených témat. Potřebné vytržení na albu Dneska se vyčasilo skýtá vtipný song Karate, který pasuji na nový koncertní vrchol Ventolinových setů. Ohlášené větší zapojení akustických bicích nebo kytar si člověk uvědomí spíše podprahově. Analogová elektronika má stále jasné hlavní slovo – a to je dobře.

Ventolinova hudba je stvořena primárně pro taneční parket. Jak sám autor v dokumentech přiznává, stejně jako tanečníky na parketu ho baví se v hudbě ztratit. Nechat se jí pohltit. Tuto schopnost nová deska neztrácí, přesto z ní nesálá taková suverénní, neředěná energie a tah na branku jako z předchozího alba Vitajte. Při tanci tu a tam člověk chtě nechtě mrkne okem sem a tam. Není to autorova chyba. On pouze poctivě zaznamenal své pocity a myšlenky, které vtěsnal do devíti nových písniček. Jen se při jejich poslechu modlím za to, abychom tuto částečnou nervozitu spojenou se současnou dobou mohli už konečně hodit za hlavu a i s Ventolinem se znovu plně oddat síle hudby, kterou máme všichni přece tak rádi.

Ventolin – Dneska se vyčasilo

Bumbum Satori, 2021, 34:51

elektropop, minimal

72 %