Více než precizní nahrávání je organismus autentické desky

Před třemi týdny nám na platformě Full Moon Forum vyšla deska Slunovrat. Ohlédnu-li se zpět, co samotnému natáčení a vůbec koncertování Chief Bromden předcházelo, byly to benzínky a míle mezi zkušebnami od Ústí nad Labem, Nového Boru, Plzně, přes Prahu, Rakovník, Brno, až po Strážnici a především pak na milovanou chatu v podhůří Bílých Karpat v Radějově.

Nic bych na tomhle období, kdy jsme byli bezejmenná kapela bez vizí, s teprve se utvářejícím přátelstvím, neměnil. Jet na zkoušku 300 kilometrů a pak to chtít zase opakovat je nejspíše známka toho, že nám to dává smysl. Jak bychom pak o sobě mohli tvrdit, že jsme kapela ze Sudet a jižní Moravy, když bychom nebyli alespoň na nějaký čas součástí žité každodennosti všech míst, které zmiňuju výše?

Donedávna jsme zkoušeli v sestavě bicí, basa a synťák pocházející ze Sudet a kytara ze Slovácka. Na konci minulého roku jsme do smečky přijali lva brněnských salónů Štěpána Pařízka. V lednu, přesně dva měsíce před dočasnou smrtí kultury, jsme se hlásili v Praze na Vinohradech ve studiu Golden Hive.

Točit desku u Amáka vyplynulo z několika okolností. Předně to, že se nám podařilo uspět v soutěži 1band2play, spadající pod patronát měsíčníku Full Moon. Výsledkem toho bylo vystoupení na Colours of Ostrava a příslib vydání desky. To, že nám Full Moon vydá desku, nám výrazně usnadnilo zásadní věci – třeba to, že si uděláme radost v podobě vinylu, nebo upload alba na Spotify, Apple Music atd., který vyřešili za nás. Dalším zřejmě zásadním faktorem jsou mraky kapel, kterých si moc vážíme a prošly právě tímto studiem.

Po regulérně dvou zkouškách se Štěpou jsme měli před nahráváním jasno v tom, zda budou na desce vokály, asi tolik, jako vedení tohoto státu s tím, co se tu bude dít za týden. Nakonec jsme použili všechno, co se nazpívalo – 2/3 nahrávky jsou se zpěvem. Samotné nahrávání byly, alespoň za mě, ty nejlepší dny tohoto zvláštního roku. Kombinace Amákovi nátury a průpovídek basáka Jaryna fungovala krásně. Amák je prostě profesionál. Jak by ne, s kapelou Sunshine projel celý svět, dnes brázdí krajiny za mixpultem velkých kapel v pozici zvukového mistra. Rychle se tedy ukázalo, že Zlatý úl byl správnou volbou.

Studio jsme měli zamluvené na týden v rámci dvou lednových sezení. Náběry bicích se dělaly živě s celou kapelou. To, co se nám podařilo zahrát u synťáků, kytar a basy, jsme následně použili – většinu jsme ale stejně přehrávali. Pro mě osobně bylo výzvou to, že jsem kytary točil po jednom celém tracku. Některé vyhrávky a následné vrstvení kytar se přirozeně dotáčely zvlášť.

Přišlo nám, že je více mít autentickou nahrávku s co nejméně střiháním i za cenu drobnějších chyb, než ty věci precizně nahrát part po partu (takový milník do budoucna by mohl být ten, že se věci aspoň přiblíží preciznímu nahrání s minimálním stříháním). Stejně tak to bylo u bicích. Protože máme bubeníka, který je nejenom vtipný, ale skvěle to tam sází, nebyla nutnost do bicích nijak zvlášť postprodukčně zasahovat a rovnat je. Funguje to pak všechno mnohem lépe jako jeden organismus. Krásná část nahrávání byla ta se synťákama. V těchto mašinkách je nekonečno zvukových možností a David rád nové zvuky hledá, vytváří a vrství na sebe – takže se dva dny vrstvilo. A vrstvilo se hodně.

Jaryn si dal basu za podpory Amákových vtípků na klídek a Štěpánovi stačilo na vokály jedno dopoledne. Do zpěvů jsme také nijak nezasahovali. Štěpán nazpíval každou věc dvakrát po sobě a vybrali jsme pak tu lepší. Golden Hive stojí i za mixem a masterem.

V čase, kdy píšu tento sloupek, měly probíhat naše křty. Ty měly být u nás, jako u inter-oblastní kapely, v Brně, Praze, Novém Boru a Veselí nad Moravou. Nebyly, ale budou. Zatím si třeba poslechněte Slunovrat a dělejte to, na co jste předtím neměli prostor. Vidíme se hned, jak kultura ožije...

Jak jste k nahrávání svého debutu přistoupili vy? Podělte se s námi v komentářích nebo napište na redakce@frontman.cz.