Přejít k hlavnímu obsahu
Banner
Banner
Vincent Price | Zdroj: Century Media Records
Vincent Price | Zdroj: Century Media Records
Petr Adamík - Út, 25.02.2020 - 08:00

Vincent Price (Body Count): Naše texty už nejsou jen o tom, co se děje v L.A.

Americké hardcore/rap metalové legendě Body Count, kterou vede rapper Ice-T, vychází 6. března novinkové album s názvem Carnivore. Současně s vydáním své v pořadí už sedmé desky letos kapela rovněž oslaví 30 let od svého založení. V rámci turné představí nové písně i v Praze, kde zahrají 28. června v klubu Roxy. O vzniku Carnivore, o hostech, kteří na desce účinkují či o Ice-Tho textech jsme si povídali s basákem Vincentem Pricem. 

V březnu vám vyjde nové album Carnivore, následovník vašeho velmi úspěšného alba Bloodlust z roku 2017. V čem vidíš ty osobně největší změnu oproti předchozí desce?

Rozdíl je v podstatě v tom, že jsme vzali to, čeho jsme dosáhli s Bloodlust a udělali z toho další zářez. Bloodlust bylo nominováno na Grammy a samotná kapela na předávání cen vystoupila naživo. Byli jsme pochopitelně dost pod tlakem, takže jsme tentokrát museli přijít ještě s lepší nahrávkou. Když jsme byli ve studiu, tak se lidi z labelu vyptávali, jaké jsou ty skladby, jaké to album bude. Povídám jim: „Tak tady to máte: Natočili jsme album Manslaughter, což je takové naše Beneath The Remains, Bloodlust je naše Arise a Carnivore tak musí být naše Chaos A.D.“ No, a teď když už je to nahrané, tak beru Carnivore jako naše Masters Of Puppets, Bloodlust je Right The Lightning a Manslaughter je Kill´em All. (smích)

Album jste pojmenovali Carnivore (masožravec). Můžeš přiblížit, jak je to zamýšleno? Všiml jsem si, že to na sociálních sítích občas vede k debatám mezi masožravci a vegany. 

Vážně? Nemám vůbec tušení, že tohle někdo řeší a že to vzbuzuje nějakou kontroverzi. Ten název určitě nemá být nějak striktně proti veganská záležitost nebo něco takového. Když se podíváš už na text v naší skladbě Bloodlust, tak Ice-T tam zpívá: „Jsem masožravec, můžu jíst maso syrové. Zničím téměř vše, čeho se dotknu.“ Není to nic o veganstí jako spíše o tom, že můžeš převzít kontrolu nad vším, co děláš. Můžeš ovládat cokoli, co ti přijde na mysl. Carnivore určitě není antiveganská deska, protože jinak by na ní náš producent, který je stoprocentní vegan, zcela jistě nepracoval.

Na minulém albu jste vzdali poctu Slayer, když jste předělali jejich Raining Blood. Na Carnivore jste se pro změnu pustili do Ace Of Spades od Motörhead. Jak velký vliv na tebe osobně měli/mají Lemmy a Motörhead?

No, mojí nejoblíbenější kapelou jsou Discharge, takže zvuk mé basy pochází od nich. Rainy z Discharge má ale vlastně stejný zvuk jako Lemmy. Jasně, miluji i Motörhead, už od 80. let. Ice si už v minulosti zazpíval v Born To Raise Hell, kterou natočil spolu s Motörhead a s chlapíkem z Ugly Kid Joe. Ernie chtěl tentokrát nahrát Ace Of Spades. Na Bloodlust jsme si střihli Raining Blood, i když jsme původně uvažovali o Black Sabbath. V úvodu toho songu Ice říká, že Body Count vznikli na stylu Suicidal Tendencies, těžkosti Black Sabbath a rychlosti Slayer. Z toho jsme nějak usoudili, že bude lepší nahrát Slayer než Black Sabbath. Na celém turné Bloodlust jsme náš set zahajovali právě coverem Raining Blood, ale když jsme měli hrát na Wacken festivalu před Slayer, tak nás hned napadlo, že asi nebude nejlepší začínat koncert jejich skladbou. Uvažovali jsme, jaká metalová píseň by pro nás byla vhodná, abychom jí zahájili náš set pro metalové publikum. Ace Of Spades byla jasná volba. A tenkrát to bylo vlastně poprvé, co jsme ji hráli naživo. 

Vedle Ace Of Spades jste taky předělali skladbu Colors, kterou v roce 1988 nahrál Ice-T sólově. Zde je v metalovém podání s brutální basou. Líbí se mi její zvuk.

To jsou krabičky od Darkglass, které nyní používám. Jsou to šílené pedály a dostaneš z nich všechny druhy tónů. 

V tvém případě v kombinaci s baskytarami značky Schecter. Proč zrovna Schecter?

Jsem dobrý kamarád s prezidentem této společnosti. Známe se už dlouhé roky. Za celou dobu, co hraju, jsem zkoušel různé značky a pořád přeskakoval od jedné ke druhé. Tím, že jsme se znali, byl Schecter jasná volba. Víš, v Schecteru jsou pro mě něco jako rodina. Jsou víc než jen firma. Jednají s náma skvěle a všechno šlape. Chovali se ke mně jako k členovi své rodiny už dávno před tím, ještě když jsem dokonce ani nehrál na jejich nástroje. Takže to prostě bylo přirozené. 

A stejně jako na Bloodlust i tentokrát jste oslovili několik hostů, z nichž mě nejvíce překvapila účast Amy Lee z Evanescence. Jak k této spolupráci došlo? A proč zrovna Amy? Ta skladba When I´m Gone zní jinak než zbytek alba. Jde snad o jakýsi experiment, abyste zjistili, kam až se můžete hudebně posunout?

Ne, tak to nebylo. Ona ta píseň byla v podstatě už kompletně hotová. Měli jsme hotovou muziku, připravené sóla, napsaný text. Následně už jsme jen uvažovali, co by k daným skladbám perfektně sedlo. No a já vždycky rád zkouším něco jiného, odlišného. Říkal jsem si, že aby byl tento kousek jiný než ostatní, hodil by se pro něj ženský vokál. Zkoušeli jsme navrhovat různé lidi a zvažovali, kdo by hypoteticky na albu mohl být, lidi jako Chino z Deftones a další. No a jednou tak sedím někde v Německu, celý otrávený z toho vybírání, když mi můj basový technik povídá: „Hej, Vinci, pořád nemáš nikoho pro ten song? Co takhle zkusit Amy Lee?“ Vyměnili jsme si pár mailů a ona mi začala posílat demáče. Když jsem v Německu, tak netelefonuju a všechno řeším přes zprávy nebo emaily. Poslal jsem tedy Iceovi tu skladbu a jeho reakce byla: „Vinci, sakra, jak se ti tohle povedlo? Všichni ten hlas znají. Jdeme do toho!“ No a zbytek je historie. Líbí se ti skladba?

Body Count

Není špatná, ale můj osobní favorit z desky je Another Level.

Jo, v té hostuje Jamey Jasta. Taky dobrá.

A zdá se mi to nebo poslední skladbu otevírá hlas Jello Biafry?

Jasně, nezdá se ti to. Je to jeho hlas. Teď mě ale ještě něco napadlo k songu Colors. Když se koukneš na přebal desky a zaposloucháš se do textu Colors, tak pochopíš, že ta slova popisují to, co na tom obale je. 

Texty, které píše Ice-T jsou plné násilí, krve a on sám říká, že je velkým fanouškem hororů. 

Body Count začínali jako kapela, která mluví o tom, co zažívá v každodenním životě v Los Angeles. Nyní to vypadá, že to už není jenom o L.A., Chicagu nebo New Yorku, ale o celém světě. Hodně cestuju, jsem pořád na turné. Sleduju zprávy, kde pořád slyšíš o tom, jak někdo pobodal lidi třeba v Londýně. Není to už jen L.A., je to všude kolem nás. Jeho texty jsou prostě o tom, co se dějem kolem nás a kolem tebe. 

Poukazujete na různé sociální či politické problémy. Ve Spojených státech je teď situace velmi obtížná a mnozí říkají, že se s Donaldem Trumpem společnost rozdělila ještě víc.

Opět, není to jen ve Spojených státech, je to všude. Všichni mají nějaké problémy se svou vládou. Jsem si jist, že i u vás tomu nebude jinak.

To máš pravdu.

Ale asi to nebude tak šílené. (smích) Letos máme u nás prezidentské volby, ale řeknu ti, že i když k volbám půjdu, tak nevěřím ani jednomu z kandidátů.

Ice-T tento týden oslavil 62. narozeniny, samotná kapela pak letos slaví 30 let existence. Plánujete k této příležitosti něco speciálního, kromě toho, že vydáváte nové album?

Jo, Ice v pondělí slavil, tak jsem mu pogratuloval přes telefon, protože my bydlíme v Los Angeles, ale on je až v New Jersey. Každopádně ke svým narozeninám pořádal rapovou show. K výročí kapely asi nic speciálního nechystáme. 

Vedle Body Count jsi dlouholetý člen power metalových Steel Prophet, což je poněkud jiný styl.

Ano, se Steel Prophet jsme vydali zatím poslední album loni a zatímco spolu dnes mluvíme, tak pomalu začínáme psát písně pro další desku. Jo, je to něco jiného, ale snažím se, aby každá hudba od každé z kapel zněla tak, jak se od ní očekává, že znít bude. To znamená, že neaplikuju prvky Body Count na muziku Steel Prophet a naopak. Snažím se držet v tom, co daný styl povoluje a umožňuje.

Tagy Osobnost týdne Vincent Price Ice-T Body Count
V roce 1999 jsem spoluzakládal punk'n'rollovou kapelu Degradace, se kterou to táhnu dodnes. Již několik let pracuji v hudebninách Hudební Svět a před nějakým časem jsem se ke všemu rozhodl, že bych chtěl o muzice i psát (Rock & Pop, Rock & All, Rock History a nyní také Frontm...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY