Přejít k hlavnímu obsahu
Majitel VZbackera Savec | Zdroj: visaci.cz (z oslav 35 let kapely v Lucerně)
Majitel VZbackera Savec | Zdroj: visaci.cz (z oslav 35 let kapely v Lucerně)
Honza Hrbek - Po, 16.03.2020 - 08:00

Vláďa Motýlek Savec: Anarchie a total chaos, do Zámku pětku netahám

S Vláďou jsme se potkali nad pivem v úterý 10. března, tři dny před začátkem turné k nové desce Visacího zámku, a zároveň v den, kdy vláda ohlásila, že se kvůli šíření koronaviru všechny kulturní akce nad stovku návštěvníků ruší. Tím se plány kapely dost podstatně změnily, ale Vláďa se tím rozházet nenechal. Jak sám řekl, omezení očekával.

Ty jsi posunutí začátku šňůry kvůli koronaviru čekal, viď? Měli jste začít v pátek 13. března…

V pátek třináctýho, nádherný datum! V pátek vychází i deska. Mělo to bejt krásný… Doufal jsem, že to omezení bude od tisíce lidí výš, ale bohužel.

Nová deska se jmenuje Anarchie a total chaos, to docela vystihuje situaci…

Původně se to mělo jmenovat jinak, ale nakonec to Honza Haubert překřtil, protože to zhruba odpovídalo dění okolo dokončování desky. Vlastně je to nomen omen, protože i to vydání je teď spojený s průšvihem. Člověk to chápe, ale je to fakt smůla. Asi se něco udělat musí, lepší udělat něco než nic, ale je to stejně víc o tom, jak se k tomu lidi postavěj', jeden každej z nás.

Říkáš, že závěr nahrávání byl chaotickej… Jak se to stalo, u jedenáctý desky?

Stalo se to jednoduše. Deska vznikala hrozně dlouho. Nejdřív jsme nazkoušeli prvních šest věcí, poměrně svižně, ty jsme začali hrát na koncertech. A pak jsme se nebyli schopni sejít a dát dohromady další materiál a donutil nás k tomu až tlak Monitoru a naší agentury. (smích)
Takže jsme v létě a na podzim zase šli do studia a točili. Pak nastal takovej ten stav, že všichni chtěli být u všeho, ale nikdo na to neměl čas, takže jsme tam jezdili po jednom, po dvou… Ve výsledku mě některý věci vyloženě překvapily, jak vylezly, ale musím říct, že všechny pozitivně. Bude to hodně barevná a neobvyklá deska, dokonce jsme přesvědčili Honzu Hrubýho, aby nám do jedný písničky zakvílel na housle…

Housle? To je pro Visáče premiéra, ne?

Ale Honza to udělal správně. Nechal si poslat mp3, nakvílel to ve svým studiu a poslal nám WAVky, tři verze a „vyberte si“. Tak jsme si vybrali! Ono to taky bylo chvíli před Vánocema, tak jsme chápali, že se nechtěl nikam táhnout.

Kde jste nahrávali a s kým?

V Kutný hoře u Petra Lebedy. To je kytarák od Rybiček, on tam má studio a skvěle se tam dělá. A Petr je moc fajn a má s náma neskonalou trpělivost! Vlastně poté, co jsme odevzdali finálovej master nový desky, tak jsem tam byl se svojí druhou kapelou, Yamrtaalem a už se na nás moc nezlobil.

Bylo to až tak náročný?

Nejhorší ze všeho je míchání přes mail! Někdy mi chodily i dvě míchačky denně, protože někdo chce něco upravit, tak to Petr udělal a poslal to všem… Takže už jsem některý ty verze ani neposlouchal, abych se přiznal. Anarchie a total chaos, opravdu! To bude taková červená nit tohoto rozhovoru.

To k nahrávání přistupujete dost demokraticky, teda! Jsou kapely, kde je jeden šéf a ten velí, jak co bude…

My to máme tak, že každej se snaží vyšperkovat ty svoje věci, který přinesl…(smích)

Právě proto některý party mají jasně daného vůdce!

No, a ještě je to tak, že někdo je ochotnej naslouchat kamarádům víc a někdo míň! (smích)

Říkáš, že jste ještě v lednu dotáčeli, takže je to celý ještě hodně čerstvý…

Dneska to je tak, kvůli kapacitám lisoven a podobně, že máš prostě pevně daný datum, do kterýho musíš dodat master, protože vydavatelství si musí předjednat kapacitu. Navíc naše novinka nebude jen na CD, ale i na vinylu, takže i s tím se muselo počítat!

Já jsem se chtěl zeptat, jestli po tak náročným nahrávání nepropuká v kapele trochu ponorka?

To zas takovej stres není. Vem si, že poslední společnou akci jsme měli v půlce prosince a pak dva koncerty v lednu a teď mělo v pátek začít turné. Hele, je nám tolik, kolik nám je a jako u každýho – ty to ještě nevíš, ale přijdeš na to – každej člověk má svoje dobrý a špatný vlastnosti a čím je člověk starší, tím více ty špatný vlastnosti nabývaj vrchu. Ale to si myslím, že není jen věc naší kapely, odněkud se muselo vzít úsloví „nerudnej dědek“! (smích)

Nechme stranou, že se turné odsouvá, ale mělo za pár dní začít, takže jak se na něj připravuješ?

Jsem se na to turné chtěl připravovat tak, že bych si ty písničky začal dneska přehrávat, abych se to do pátku zpátky naučil! Hlavně ty nejčerstvější, abych to zvládal levou zadní. Ale když teď máme nucenou pauzu, pokusím se chlapce ukecat, že bychom dali aspoň jednu sehrávací zkoušku. Jednou se sejít po tom čtvrtroce, abychom na tom prvním koncertě nevylezli úplně z pralesa.

Skočíme k tvýmu vybavení. Používáš pořád svůj Rickenbacker?

Mám ho, ale protože je to už trochu dědeček, kterýmu by měli všichni vykat, je to ročník 73‘, tak už jí spíš jenom větrám. Ono to má víc důvodů. Mně se ten Rickenbacker vždycky hrozně líbil a když už jsem si ho konečně pořídil, to bylo nějak v roce 2000, tak jsem ho jeden den koupil a druhej jsem s ním šel do studia. Dlouhou dobu jsem hrál jenom na něj a pak jsem potkal kytaráře, kterej se mi o kytary stará…

To je Jarda Pešek ze Smíchova?

To je Jarda Pešek. A jak jsem k němu chodil do dílny, tak jsem tam viděl tělo baskytary, který mělo bejt na šestistrunu. Jardu jsem ukecal, aby mi z toho udělal pětku, on ostrouhal krk, trochu a já mám pětku se dvěma výztuhama a tak se to dovyvinulo, že je z toho moje hlavní basa v Yamrtaalu.

Potom, protože Ivan si kdysi nechal udělat Traktorku, tak jsem si říkal, že bych si mohl taky nechat něco postavit k třicetinám Visáčů. Ale kdybych tu basu udělal jako číro, tak by to vypadalo jako Simmonsova sekyra. Tak jsem hledal a u kamaráda na zdi jsem viděl pěknej visací zámek, kterej se stal předlohou mojí basy. Jarda mi tu basu udělal, a když jsem se na facebooku pochlubil, tak někdo z fanoušků říká „hele, VZbacker“, takže mi ji fanouškové rovnou pokřtili!

Ty tam máš docela zvláštní kombinaci snímačů…

Já používám snímače od RM Pickups. U tý pětky jsem chtěl možnost single zvuku i humbuckeru, tak jsem si od pana Macha nechal udělat rozpínací humbucker, kde jsou varianty humbucker – jeden singl – oba singly za sebou, všechno v tom jednom snímači. A když se mi ten zvuk úplně nepozdával, přišel jsem na to, že ideální rozteč snímačů je u jazzbasse. Takže jsem si do jednoho mejdlíčka nechal udělat jenom singl, ten mám v pozici u kobylky a ten rozpojitelnej humbucker mám těsně nad tím, takže rozpojuju ten snímač uprostřed, břichovej. A u toho VZBackera mám nahoře singl a dole rozpojitelnej humbucker s těma třema polohama. A rozteč snímačů je podle Rickenbackera, akorát ten má kratší menzuru. A když mi je pan Macho motal, tak jsem ho prosil, aby byly jako na Rickenbacker, ale silnější na basech. Nevím, jak si s tím poradil, ale hraje to pěkně. (smích)

To ses výrazně zapojil do podoby toho nástroje!

I samotná hlava je můj design, mám ji i na další base. Když už si necháváš dělat basu pro sebe, tak už se musíš starat!

Jasně, ale je spousta lidí, kteří si nechají postavit kopii jazzbasse a vůbec neřeší nějaký rozteče snímačů, nebo zapojení a podobný věci.

O tom jsem taky uvažoval, teď jsem ještě přišel k jednomu „fenderoidu“, jazzbassovýmu asi před dva roky. Dá se říct z leknutí, protože se na mě obrátil fanoušek na facebooku, jestli bych nevěděl o nástroji na učení, za pár šupů… Tak jsem šel za Jardou, aby něco vymyslel, on vymyslel a mně basa potom zůstala a jsem moc rád, protože hraje jak z praku! Tělo je nějaká korejská kopie, pěkně těžká, krk byl nějak vypodloženej, ale to mi nevadí. Akorát jsem vyměnil kobylku, protože já jsem zvyklej na Rickenbackera a Fendery mají širší rozteč strun, a od Macha jsem koupil jeho nejsilnější jazz bass snímače. Jo a nový mechaniky a d-tuner, to je věc, kterou mám i na VZBackerovi. Jo a vlastně mám ještě pětistrunnýho Squiera ve zkušebně, abych nemusel tahat basu z domova. A tyhle dvě, Squier a ten "fenderoid", jsou jediný dvě moje basy, co mají šroubovanej krk.

Takže Rick už si užívá odpočinek?

Přecijen je to skoro padesátiletá basa. A navíc jsem zjistil, že má slabší snímače, než ostatní basy, na který hraju. To jsem zjistil na zvukovce v Lucerně, proti tomu VZBackerovi je ten signál výrazně slabší, to se i Honza otáčel, kam se ztratila basa. To bylo jako rozdíl mezi aktivní a pasivní elektrikou. Do Zámku netahám tu pětku, protože podle Honzy to do punku nepatří, ale VZBacker a ten „Fenderoid“ mají snímače od stejnýho tvůrce, oba mají ten d-tuner, kterej využiju v čím dál víc písničkách, takže tam není problém. Abych mohl tahat i Rickouše, to bych musel snad mít úplně sólo aparát, pro něj. A zas takový stěhováci nejsme. (smích) To už by bylo moc dříví a železa.

Tagy Visací zámek Vladimír Motýlek Savec
Vždycky jsem miloval muziku. A živý nástroje.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY