Vydařený klubový večer s Rolling Stones
Zdá se, že archivy Rolling Stones jsou nekonečné a stále poskytují solidní materiály. Hlavně v posledních letech se to na trhu nevydanými živáky a různými raritními nahrávkami této nesmrtelné legendy jen hemží. Jednou z nich je i deska Live At The El Mocambo, která ale mezi ostatními záznamy přeci jen vyniká.
V březnu 1977 proběhla dvojice utajených koncertů v torontském klubu El Mocambo. Kanadské kapele April Wine měla předskakovat dosud neznámá formace Cockroaches. Až v den vystoupení vyšlo najevo, že oněmi „šváby“ jsou samotní Stones. Obě noci se nahrávaly a čtyři skladby se posléze objevily na živáku Love You Live vydaném téhož roku. Až nyní, po pětačtyřiceti letech, se však na nosiče dostal celý koncertní set.
Živák není speciální jen tím, že je natočen v pro Stones netradičně komorním prostředí klubu El Mocambo s kapacitou zhruba tři sta diváků, ale také zařazenými skladbami. Mezi stálicemi jako Jumpin' Jack Flash, Honky Tonk Women nebo Brown Sugar se totiž na setlistu objevují i ty písně, které se v koncertních programech kapely nevyskytovaly často. Převážně pak ty z jejich tehdy poměrně čerstvého alba Black And Blue.
Kapela písněmi prochází sebejistě a působí nesmírně uvolněně. Je jisté, že si její členové klubovou atmosféru náležitě užívali – o to víc, když šlo v podstatě o jediná stounovská vystoupení v roce 1977. V písních jako Dance Little Sister, Star Star nebo v už tak divoké Rip This Joint vstřebávají muzikanti rozpustilou svěží energii, kterou s sebou v oněch časech přinesl punk rock a jež se pak u Stounů projevila na následujícím albu Some Girls.
Vliv na kapelu měla i disco/funková horečka, která naplno propukne ve skvěle zahrané Hot Stuff s Wymanovou repetitivní basou vyzývající k tanci. Samozřejmostí jsou i bluesové kousky a velmi dobře dopadla i Melody, v níž se o vokály s Jaggerem dělí Billy Preston. Stones byli už v té době považováni za staré páprdy, ale z jejich hudebního projevu na živáku z El Mocamba je jasné, že se s tím nehodlají smířit a že to jsou oni, kdo tady bude i nadále určovat pravidla.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Stones přijímají nové výzvy a nedělá jim problém své písně přizpůsobit dané době, aby nepůsobili jako vyžilá záležitost. Je pozoruhodné sledovat v podstatě teprve se rodící souhru Ronnieho Wooda a Keitha Richardse, jejich propojení a téměř až telepatickou komunikaci. Stejně tak je skvěle sehraná rytmická sekce Wyman/Watts. No, a Jagger? To je frontman z velkým F.
Rolling Stones – Live At The El Mocambo
Polydor, 107 min.
80 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
