The Wildhearts nemohli novou fázi své existence začít lépe
Šest měsíců po vydání alba 21st Century Love Songs, natočeného v roce 2021 v klasické sestavě Ginger, CJ Wildheart, Danny McCormack a Ritch Battersby, ohlásili The Wildhearts další pauzu. Mezi muzikanty to skřípalo, a tak frontman Ginger po chvilce odpočinku provedl personální rošádu a vloni odhodlaně oznámil návrat The Wildhearts se změněným osazenstvem.
Na post baskytaristy se vrátil Jon Poole, kytaru si vzal na starosti Ben Marsden a za bicími se objevil další nováček Pontus Snibb. Společně s hlavním vedoucím Gingerem, který v posledních letech učinil změny i ve svém životě (odstěhoval se na venkov a pracoval na svém duševním zdraví), dali dohromady výbušnou kolekci Satanic Rites Of The Wildhearts.
Tenhle restart zafungoval opravdu na výbornou. Satanic Rites Of The Wildhearts je našlapanou nahrávkou, která vás nenechá odpočinout a bude každou chvílí něčím překvapovat. Vměstnat několik zdánlivě nesourodých stylů do jedné písně, tak, aby bavila a nebyl z ní jen nudný slepenec? Pro Gingera žádný problém. Vrcholným kouskem je v tomto určitě téměř osmiminutový majstrštyk Failure Is The Mother Of Success. Tvrďácký úvod s dvojšlapkou přejde v pistolácky punkovou sloku, abychom později okusili téměř progrockovou mezihru, která se zase záhy změní v bezstarostný boogie rock à la Status Quo, kdy úplný závěr pak patří hymnickému popěvku. A takových momentů je zde povícero.
Hned v úvodní Eventually kapela šlape jako hodinky a borci servírují jeden nebezpečný riff za druhým. Ginger předvádí agresivní řev, načež přijde nečekaná změna s melodickým vokálem v nablýskaném, glam rockovém refrénu. Ve Scared Of Glass se krásně prolínají vlivy The Who, The Clash či Stiff Little Fingers, silné melodie najdeme také v Troubadour Moon a punkový šmrnc nezapře ani Kunce.
Maintain Radio Silence je další přímočará úderka se zkresleným vokálem a hezky rozkvetlým refrénem. Mezi všemi energicky nadupanými kousky pak vyčnívá pomalá Hurt People Hurt People. Po ní už však na řadu přichází I’ll Be Your Monster s glitter rockovým rytmem, jejíž ulítlou atmosféru zpečetí psycho saxofon v podání Jørgena Munkebyho.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Každá ze skladeb obstojí sama za sebe, na desce není hluchého místa. Místy šílený hudební guláš nemusí být pro každého, ale u Gingera a The Wildhearts se něco podobného dá očekávat. Satanic Rites Of The Wildhearts baví muzikou i texty. Propracovanost a detailní vychytávky se odkrývají s každým dalším poslechem.
Mohlo se zdát, že The Wildhearts už patří minulosti, ale Ginger Wildheart je znovu dokázal vzkřísit. A to skutečně ve velkém stylu. Jestli toto má být začátek nové éry kapely, pak nezbývá, než se těšit na další materiál, který z této aktuální sestavy může vypadnout.
The Wildhearts – Satanic Rites Of The Wildhearts
Snakefarm, 00:45:43
hard rock/metal/punk/glam
80 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
