Z každé trapné situace se dá udělat sranda

Jsem celkem dobrodruh, proto celý život dost cestuju. Nyní jsem se ale rozhodnul na chvíli zakotvit znovu v České republice a zaměřit se více na zdejší publikum. Nedávno jsem zde dokončil nový videoklip k písni That’s just what I do, na kterém jsem spolupracoval s tanečníkem a choreografem JK Sanchezem.

Natáčeli jsme na poměrně novém místě – Musician Factory v Holešovicích, který patří Michalovi Novákovi alias Majkláčovi, což je mimo jiné velkej hudební fanda a jedním ze zakladatelů Bandzone.cz. Text a hudba k tomuto videu jsou autorské. Text jsem dokonce napsal na Silvestra jako omluvu pro ex-přítelkyni, se kterou jsme se rozešli v ne úplně dobrém. Myslím si ale, že ona ani neví, že ta písnička je pro ni a možná ji ani neslyšela. Asi mi to ale ani nevadí. Hudba je totiž pro mě nejvíc terapeutická, prostě se vypíšu z určitého problému a jedu dál!

Busking

Busking je prostě skvělá věc a bez něj bych určitě nebyl tam, kde jsem teď. Spojil mě s mnoha lidmi, které bych normálně nepotkal a posunul mě hodně hudebně. Špatné to je, když je na tom člověk finančně závislý, protože ho to pak přestane bavit. Někoho jsem viděl takhle hrát a řekl jsem si, že brigádu dělat nechci, protože mě to nikam neposune a také proto, že nestrpím autority, a tak jsem začal dělat tohle. Jsem vlastně takový kluk ulice. Od svých sedmnácti let vystupuji se svými písněmi přímo na ulicích ve městech po celé Evropě a hraju tak pro všechny kolemjdoucí, jejichž reakce jsou vždy velmi upřímné a motivující, pamatuji si ale, že poprvé jsem hrál v metru na Ládví. Ze začátku jsem měl trému a zbavil jsem se jí asi až před rokem, protože jsem zjistil, že se nemám čeho bát, že z každé chyby a trapné situace se dá udělat sranda.

Mám dokonce i dva takové kamarády, se kterými trávím hodně času. Je to Tereza Bártová a Tomáš Boček, které jsem k buskingu vlastně dostal já sám. Myslím si ale, že muzikantů nebo lidí hrajících na full-time na ulici v Evropě není moc. Je to docela náročné, hrát často v zimě, riskovat chycení policí a další nepříjemnosti – to není práce pro každého. Jen tak s kytarou na ulici jsem hrál ve Švýcarsku, Německu, dokonce i v Bělehradu. Ve Vídni mě dokonce za hraní na ulici i zavřeli. Příští rok bych chtěl s muzikou projet Španělsko a Portugalsko. Můj cíl je to, co dělá Passanger – busking ve městě odpoledne a vyprodaná hala večer.

Zlomový bod

Nečekaně jsem se nedávno dozvěděl, že jsem byl vybrán a postoupil jsem s písní Reason To Love You do užšího výběru hudební soutěže Eurovize. Přihlásil jsem se tam s písní, která je nejvíc chytlavá, co jsem kdy napsal. Takže jsem zvědavý a nechám se překvapit. Samozřejmě, že byl bych rád, kdyby to vyšlo a já tak mohl jet Českou republiku reprezentovat do Lisabonu. Nyní mám ale největší radost ze spolupráce ve Švýcarsku. Hrál jsem v Zurichu před obchoďákem, když okolo šel CEO ředitel rádia Energy Dani a ten mi pak nabídnul spolupráci. V průběhu mého hraní začalo docela pršet, ale i tak jsem měl kolem sebe dav moknoucích lidí, kteří mě často bez deštníku poslouchali.

Asi si tedy řekl, že když se na moji muziku někdo zastaví i v dešti, že to je to hustý a tak mi dal příležitost. Díky tomu jsem ještě ten den vystupoval živě na Energy Star Night, největší švýcarské hudební události roku, kde jsem zpíval pro patnáct tisíc lidí. Teď jedu zase do Zurichu, abych vystoupil na vánoční akci rádia Energy, takže mám ze spolupráce zatím skvělý pocit a intuice mi říká, že tohle by mohl být můj breakthrough.

www.facebook.com/jakubondraofficial