Zaostřeno na Makedonii s Vaskem Atanasoskim

Jak začala vaše kariéra v hudebním průmyslu?

Společnost Password Production má zajímavý a průkopnický příběh. A neobvyklý je také příběh vztahů mezi naší společností a mnou. Login Kociski, zakladatel a majitel společnosti Password Production, začal svou kariéru ve druhé polovině 90. let bookingem několika menších akcí. Nutno podotknout, že v té době bylo v Makedonii velmi málo profesionálů. Takže smyslem této produkce bylo od samého počátku zvýšit profesionální úroveň lidí, kteří se zabývají tím, co děláme.

Pro Logina jsem začal pracovat v roce 2002 a byl jsem jeho prvním zaměstnancem. Pocházím přímo z DIY HC/punkové scény. Byl jsem ztracené dítě, které undergroundová scéna přijala v roce 1993, kdy jsem se stal součástí undergroundové hudební scény ve Skopje. První koncert, který jsem uspořádal, byl malý festival středoškolských kapel v roce 1995, protože jsem chtěl dát prostor své kapele a dalším kapelám mé generace. Takže většina koncertů, které jsem pořádal, byly přehlídky pro kapely, na kterých jsem hrál, a později, na začátku roku 2000, jsem zabookoval spoustu malých mezinárodních DIY (většinou hardcore/punkových) kapel.

Měl jsem tedy dvojí život, pracoval jsem jako produkční manažer ve velké promotérské agentuře, bookoval malé kapely a vystupoval s vlastními hard-core punkovými kapelami. Pak jsem v roce 2006 přestal pracovat v agentuře na plný úvazek, protože jsem začal vozit kapely po Evropě a jezdit na turné se svými malými kapelami. V tomto období mě Password zaměstnával na částečný úvazek, když jsem zrovna nekoncertoval. Před několika lety jsem opět krátce pracoval na plný úvazek, ale vystupování a turné s kapelami mě zajímalo víc, a tak jsem dal znovu výpověď. Od loňského roku opět pracuji pro Password na plný úvazek, což je taková moje třetí výhra.

Jak vidíš současnou makedonskou hudební scénu?

Z tvůrčího hlediska měla Makedonie vždycky co nabídnout, ale potýkáme se s problémy, jako je nedostatečná infrastruktura, malý trh, špatné nebo neexistující zákony na ochranu umělců a profesionálů, špatná ekonomická situace... Ale když to celé uvážím, scéna není tak špatná.

Společnost Password Production dosud pořádala v Makedonii ty největší festivaly (Taksirat, D Festival, Green Beach, PIN Music Conference, Skopje Beer Fest). Jaké klíčové prvky berete v potaz při tvorbě line-upu pro takový typ festivalu?

Záleží na příležitosti a okolnostech, ale v každém případě se vždy snažíme organizovat akce, které budou pozitivní, přátelské a dostupné všem zájemcům. Jsme známí nízkými cenami vstupenek a máme image „lidové“ organizace. Začínali jsme jako obyčejní hudební fanoušci a tohoto přístupu se držíme bez ohledu na to, jak velkou promotéřinu děláme. Při tvorbě line-upu vždy dbáme na to, aby v něm byl co největší mix místních, regionálních i zahraničních umělců. Také jsme známí tím, že máme mash-up stylů, protože to je něco, co máme rádi: setkávání nejrůznějších milovníků hudby se společným cílem – mít kolem sebe pozitivní energii.

Password je jednou z hlavních společností, které v Makedonii podporují mladé umělce. Na co je podle vás důležité se zaměřit při péči o umělce, se kterými spolupracujete? Máte nějaký specifický přístup?

Většina umělců za námi sama přichází. Jsme především promotéři, takže nemáme velký potenciál pro management. Jakákoli pomoc, kterou dostanou, je založena na přátelství a na tom, že máme rádi hudbu. Na našich akcích se vždy objevují mladí umělci, některým z nich vydáváme hudbu, pomáháme jim s bookingem... Mohu říci, že náš přístup je specifický svou přátelskostí. Je založený na blízkých vztazích, protože se jedná o malou a chudou zemi, kde se všichni znají.

Mnoho koncertů muselo být vzhledem ke koronavirové krizi zrušeno. Jak pandemie ovlivnila vaši práci?

Jak všichni víme, pandemie byla pro hudební průmysl a svět obecně velmi špatná. Obzvlášť těžké bylo vypořádat se s omezeními v souvislosti s covidem a strachem lidí z návštěv akcí. Myslím, že naše produkce tím prošla úspěšně, spousta akcí se sice zrušila nebo odložila, ale nějak jsme to přežili. V letech 2020 a 2021 se nám podařilo úspěšně zorganizovat náš letní D festival, loni jsme měli opravdu dobrý festival Taksirat (největší indoor festival na Balkáně), ještě jeden open-air festival v Kokinu (jedna z nejstarších megalitických observatoří na světě) a uspořádali jsme také naši showcase PIN konferenci, takže můžu říct, že jsme zkušení bojovníci s covidem. Doufám, že letos pandemie konečně skončí.

Jaké médium byste při propagaci umělců v Makedonii upřednostnil?

Hudební a kulturní publicistika v Makedonii je už více než deset let téměř mrtvá, takže propagace umělců prostřednictvím médií je pro nás opravdu těžká. Jsme závislí hlavně na našich sociálních sítích. Přesto máme podporu médií jako Antenna 5, Radio Bubamara, Kanal 103, Kulturen pecat... Ale největšími propagátory našich umělců jsou návštěvníci akcí, které pořádáme.

Které digitální platformy jsou na základě vašich zkušeností posluchači a fanoušky v Makedonii nejvíce využívány?

Určitě je to Spotify a YouTube.

Máte nějakou radu pro umělce, kteří se chtějí prosadit v hudebním průmyslu?

Především si musí být jisti, že se pro to narodili. Nemohou očekávat úspěch, pokud pro ně není úspěchem už to, že dělají hudbu nebo se kolem hudebního byznysu pohybují.

Které makedonské hudebníky bychom si neměli nechat ujít?

Kolem nás je spousta skvělých makedonských umělců, ale dovolte mi představit ty nejmladší a nejnovější: Cut Your Nipple, ATA, Lufthansa, Dina Jashari, Corrosion, Haika, Zulu 3.4, Yon Idy, Dimish, Mamut, Manas, Alembic, Stoned Hedge, Basement Cult. Podívejte se na ně, nebudete zklamaní.