Muse na Rock for People, to byl obrovský audiovizuální zážitek. | Foto: Jimmy Puda
Zaostřeno na Rock for People: na hranici nemožného
Jaký byl letošní Rock for People? Jednoznačně největší a nejsilnější ročník vůbec. Festival se stále posouvá na vyšší úroveň a Michal Thomes s jeho týmem nám po výtečném minulém ročníku předvedli téměř nemožné!
Čtvrteční den na festivalu Rock for People se ukázal jako silný začátek pro všechny milovníky tvrdší hudby. Skvělým otvírákem byla kapela Stray from the Path, která přitáhla obrovské množství fanoušků. Jejich energie a drzost by bez problémů obstála i v hlavní večerní čas. Následující kapela I Prevail se musela potýkat s technickými potížemi. Nic to však neubralo na síle jejich vystoupení. Kapela se snadno dokázala prosadit a zanechat silný dojem i mezi lidmi, co neposlouchají tento žánr. Po nich přišli ostřílení borci z Anti-Flag, kteří dokazují, že jim to stále hraje. Texty plné protestu a poselství o změně se promítly do každého songu.
Architects je kapela, která nejenomže zahrála úžasný koncert, ale také zapojila nové fanoušky do circle pitu. Ti, kteří dosud nikdy nebyli v moshpitu, dostali šanci zažít ten pocit jednotého davu. Také se objevila kapela Polaris, která se musela dělit o pozornost publika, jelikož ve stejný čas hrála i kapela Simple Plan. Polaris se postavili k výzvě se silnými refrény a čistým vokálem. Kapela byla ve formě a předvedla skvělý výkon.
A jako skvělý hřeb večera vystoupili Slipknot. I přesto, že zpěváka Coreyho Taylora trápil hlas, to na vystoupení nebylo znát. Bohužel nedojel Michael Shawn Crahan, známý jako Clown, ale to se na celkové kvalitě show nijak negativně neprojevilo. Slipknot předvedli svou charakteristickou syrovost, která zaplavila celý prostor festivalu. Slipknot na Rock for People přinesli nejenom svou nekompromisní hudbu, ale také celý svět, který stvořili kolem sebe.
Druhý den na festivalu Rock For People byl opět plný nezapomenutelných momentů. I přes zataženou oblohu a silný vítr se atmosféra nezlomila. Na hlavních pódiích se předvedli skvělí umělci jako Machine Gun Kelly, Hollywood Undead, Ashnikko nebo Palaye Royale. Hollywood Undead zahráli hlavně své starší hity a vsadili na jistotu. Dav s nimi zpíval, a dokonce se připojila kytaristka Sophie Lloyd, která přijela s Machine Gun Kellym. Ten zase vytěžil maximum ze svých posledních dvou alb a publikum si to užívalo naplno.
Překvapením z české hudební scény byla sestava Tchert, která z menšího pódia dostala, co šlo, a vynikla svou rázností. Brzy jim vyjde očekávané EP a určitě stojí za to sledovat jejich další kroky. Ashnikko se i přes lehké zpoždění předvedla jako extravagantní a provokativní umělkyně. Jak svým vystupováním, tak tématy, kterými se zabývá ve svých textech. Její extravagance a provokativní přístup mohou diváky rozdělit, ale zároveň přináší do hudebního světa svěží a odlišnou perspektivu. Harmonogram festivalu zakončili Palaye Royale, kteří si u nás získali obrovskou popularitu už v předešlých letech, kdy u nás koncertovali a natáčeli videoklipy. Jejich stan byl doslova přeplněn fanoušky, kterým nedali ani chvilku vydechnout.
Sobota se na Rock for People nesla v duchu crowd surfingu, což se nejvíce ukázalo na koncertech Landmvrks, Papa Roach, Paledusk nebo While She Sleeps.
Landmvrks, dnes již ostřílená francouzská kapela, opět dokázala, proč si ji fanoušci tolik oblíbili. Jejich příval riffů a breakdownů byl nekompromisní a Flo Salfatiho čistý vokál vytvořil naprosto dechberoucí kombinaci žánrů. Jejich vystoupení bylo zdrcující!
Papa Roach zvolili setlist plný osvědčených hitů jako „Scars” nebo „Blood Brothers“, což si jistě spousta lidí pamatuje z hry Tony Hawk Pro Skater 2. Zpěvák Jacoby Shaddix dokázal svým vystoupením přenést všechnu svou energii na publikum, které mu to opětovalo. While She Sleeps na začátku možná nevypadali tak přesvědčivě, ale po několika písních se dav rozproudil do opravdového šílenství. Jejich interakce s publikem a výzvy ke crowd surfingu přinesly nezapomenutelné okamžiky. Loz se nebojí zapojit fanoušky do show a jeho výlety mezi publikum jsou prostě fenomenální. Skok do lidí k závěru byl pro všechny zúčastněné doslova dechberoucí.
Míchání různých žánrů není nejjednodušší, ale v Japonsku se tohle šílené kombo daří. Paledusk do toho šli po hlavě, skoro jako by žádné mezihry neexistovaly. Možná jsme byli svědky historicky důležitého koncertu této kapely, než se stanou další světovou senzací, o které se bude mluvit a která bude zahřívat main stage za pár let.
Poslední den festivalu byl doslova zalitý sluncem. Bury Tomorrow a jejich nová deska The Seventh Sun zní naživo prostě úžasně. Danny Prendergast a Jason Cameron se hlasově perfektně doplňují, takže kapele tahle změna jen prospěla. Na metalcore scéně jsou již stálicí, a to se potvrdilo i tentokrát.
Nova Twins jsou bez pochyb hvězdným duem, jen by to potřebovalo pár opravdu výrazných songů. Jejich vystoupení bylo skvělé a člověk nemohl přestat spokojeně kývat hlavou, ale upřímně mi chyběl nějaký banger, který by diváky doslova utrhl ze řetězu.
The Hara jsou absolutní senzací letošního ročníku, jelikož na poslední chvilku dostali nabídku, která se neodmítá. Zamířili rovnou na hlavní stage, která jim neskutečně slušela. O téhle kapele určitě ještě uslyšíme! A co říct o Nothing But Thieves? Mají několik opravdu velkých hitů, ale bohužel se jim tentokrát nepodařilo to prodat. Možná se mnou nebudete souhlasit, ale jejich vystoupení mi přišlo nedotažené a místy až nudné.
Pokud nežijete na Marsu nebo jste se právě neprobrali z kómatu, tak Muse jisto jistě znáte. Tito pánové přijeli s obrovským audiovizuálním zážitkem. Celé vystoupení bylo ve znamení alba Will Of The People, přesto zazněly i všechny jejich klíčové hity.
Asi není třeba dodávat, že tenhle #RockForPeople byl jednoznačně největší a nejsilnější ročník vůbec. Festival se stále posouvá na vyšší úroveň a Michal Thomes s jeho týmem nám po výtečném minulém ročníku předvedli téměř nemožné!
Tagy
Rock for People
