Zaostřeno na Velkou Británii: Indie rock a post punk jsou stále v kurzu

For Those About to Rock...

Ačkoli tento nadpis odkazuje na osmé studiové album australské hardrockové kapely AC/DC z počátku 80. let, podíváme-li se zpět na vzestup rockové hudby ve Velké Británii, je jasné, že se věci zásadním způsobem daly do pohybu už o desetiletí dřív. Poté, co v šedesátých letech udělali velký kus práce těžcí hitmakeři jako The Beatles a Kinks, byla půda připravena pro pop-punk, aby se dostal na vrchol a ujal se vlády. Zatímco ve Spojených státech se anti-diskotékové proudy začaly prosazovat až v pozdních 70. letech, skupiny jako The Undertones ze severoirského Derry a Buzzcocks z anglického Boltonu už zaznamenaly úspěch dřív.

Stojí zato zmínit rozmanitost vlivů, které pop punk postupem času nasál. Jedinečné spojení nové vlny, alternativního rocku, rapu a dalších stylů - vypadalo to dost jasně, že tenhle žánr se rozhodl od začátku bránit jakémukoli škatulkování.

Dalším klíčovým žánrem, který se rozšířil ve stejné době jako pop punk a který má stále silný vliv, je indie rock. Název odkazoval na nezávislá nahrávací studia a měl poněkud kontrakulturní význam. V době svého vzniku se indie a pop punk nepochybně hodně prolínaly, ačkoli dnes po éře grunge v 90. letech jsou si tyto dva žánry rozhodně vzdálenější.

Sam Bowden (Neck Deep): „Na potřebné systémové změny si umělci musí ještě počkat.“

Abych se dozvěděl něco víc o současné pozici umělců ve Velké Británii, vyzpovídal jsem Sama Bowdena – hlavního kytaristu skupiny Neck Deep, která v roce 2017 získala cenu za nejlepší britskou kapelu na Rock Sound Awards. Své čtvrté studiové album All Distortions are Intentional vydala kapela roce 2020.

Jak se podle tebe změnila nebo přizpůsobila hudební scéna od chvíle, kdy do našich životů vstoupila pandemie?  

Myslím, že na potřebné systémové změny si umělci ještě musí počkat. Hudebníci se museli hodně přizpůsobit, aby byli schopni oslovit fanoušky a navázat s nimi kontakt. Nejčastěji se to dělo prostřednictvím streamování, ať už živého, nebo natáčeného předem. Umělci už nějakou dobu bojují s tím, aby dostávali skutečně takový výdělek, jaký by si zasloužili, když si vydavatelství a streamovací platformy berou tak vysoká procenta ze zisku. Zatím tu nevidím strukturální změny, které jsou podle mě potřeba, zároveň ale uzavření celého jednoho průmyslového odvětví nutí umělce přizpůsobovat se a hledat nové možnosti, což umožnilo spoustě lidí zjistit, čeho jsou sami schopni.

Návrat k živým vystoupením byl také trochu zvláštní. Spousta diváků, kteří už měli zaplacené vstupenky, se na koncerty na poslední chvíli nedostavila kvůli obavám z covidu. Takže dorazila zhruba polovina publika a všichni měli na obličeji roušky, což je pro muzikanty zvláštní, protože ani nevíš, jestli někdo zpívá spolu s vámi a baví se.

Do jaké míry podle tebe ovlivní příležitosti pro dnešní mladé hudebníky brexit? Potřebuje se Velká Británie restrukturalizovat a vytvořit nové platformy?

Už teď se ukazuje, že koncertovat v Evropě je obtížné a dražší, takže si myslím, že spoustu mladých začínajících hudebníků to může hned odradit a budou teď muset šetřit, aby pak mohli v pohodě vyjet na turné. Vzhledem k tomu, že covid a brexit se odehrávají tak nějak zároveň a osobně jsem se zatím žádného evropského turné neúčastnil, je pro mě těžké říct, jak velký vliv v tomhle případě obě věci mají, ale rozhodně to nebude nic pozitivního, to je jisté.

Vypadá to, že vaše americké turné bylo v poslední době skvělé! Jak se liší život na turné ve Velké Británii a v USA?

Určitě bylo skvělé vrátit se na pódia. Vydali jsme album dva měsíce před pandemií a nikdy jsme ty písničky nehráli, takže bylo zábavné je hrát a vidět, jak se povedly. Turné ve Velké Británii je obvykle dost krátké, obvykle hrajeme pět až sedm koncertů, takže nejsme na cestách déle než dva týdny. V USA je to šest až sedm týdnů a člověk žije komplet v autobuse.

Kteří britští hudebníci nebo kapely tě v současnosti nadchli?

Momentálně jsem nadšený z Turnstile, právě vydali neskutečné album, ke kterému mají skvělé vizuály. Těším se, až je někdy uvidím na koncertě. Další kapela, kterou v poslední době hodně jedu, je Camino. Taky jsem momentálně na turné s kapelou Oxymorrons, která je hodně nabitá energií. Jsem si jistý, že je v budoucnu čekají velké věci.

Will Taylor (Flyte): „Byli jsme jedni z prvních, kteří se znovu vydali na turné.“

Flyte jsou další významnou britskou indie kapelou, která vznikla v Londýně v roce 2013, tedy rok po Neck Deep. Nedávno se po počáteční pauze kvůli covidu vrátili na cesty, aby vystupovali před fanoušky. Jejich druhé studiové album This Is Really Going to Hurt vyšlo na začátku dubna 2021 a na začátek roku 2022 jsou naplánovány koncerty ve Velké Británii a Evropě. Zpěvák a kytarista Will Taylor si také udělal čas a odpověděl nám na několik otázek.

Jak bys popsal vaše nedávné turné po Velké Británii uprostřed světového dění? (rozhovor vznikl ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, pozn. překl.)

Jediné správné slovo pro popis našeho turné by bylo: „surrealistické“. Během pandemie jsme udržovali kontakt s naším publikem všemi možnými způsoby - hráli jsme u jejich dveří, založili jsme filmový klub, každý týden jsme vysílali živé streamy. Dokonce jsme oznámili, že budeme hrát na vrcholu Parliament Hill v Hampstead Heath. I když jsme to oznámili jen 24 hodin předem, přišlo ten den dobrých pět set lidí, takový byl jejich hlad po živé hudbě.

Cestování napříč zemí a vystupování na pořádných pódiích nám začalo připadat jako vzdálená minulost. Když to konečně nastalo a akce se přestaly rušit, všichni přišli a my jsme naše koncerty vnímali jako ty nejlepší v naší historii – prostě jsme tomu nemohli uvěřit. Byli jsme jedni z prvních, kteří se znovu vydali na turné, takže i pro naše publikum to byl jejich první koncert po dlouhé době. Každé vystoupení překypovalo společnou emocionální energií, kterou jsme nikdy předtím necítili.

Jak bylo vaše skvělé druhé album podle vás po vydání přijato ve Velké Británii?

Díky, že jsi ho tak nazval. Zdá se, že se od svého vydání pořád postupně dostává k novým posluchačům. Stále dostáváme krásné zprávy o tom, jak například pomohlo lidem překonat rozchody. Ostatní umělci se o něm v tisku a na sociálních sítích vyjadřují velmi velkoryse, což je také povzbudivé. Nezbývá než doufat, že deska, kterou jste natočili, je dostatečně nadčasová, aby žila dál a našla si nové posluchače i v budoucnu.

Jak vidíte britský indie rock v roce 2021? Jsou nějaké zajímavé subžánry, které by stály za zmínku?

Ve Velké Británii se v poslední době objevuje spousta kapel inspirovaných post punkem. Dalo by se říct, že v tuto chvíli je tu dokonce přesycení. Bude zajímavé sledovat, jaký další žánr bude módní. V současné době tu existuje pěkná, ale malá enkláva folkových umělců, převážně ze západní oblasti UK. Možná se postupně rozšíří. Předpokládám, že v příštích letech se ve Velké Británii bude objevovat stále více umělců inspirovaných Amerikou. Vliv kapel jako Big Thief a Phoebe Bridgers už je tady zjevný.

Co si myslíte o současné hudební scéně ve Velké Británii? Dejte nám vědět v komentářích níže.