Zapomělsem na nové desce vykračuje z pokoje pod oblohu plnou hvězd

Projekt Zapomělsem prezentoval na našich stránkách dvěma obsáhlými studiovými reporty sám Aleš Macenauer. Navíc, když na začátku roku Frontman.cz věnoval jeho snažení velký rozhovor, není na místě, abychom v recenzi zdlouhavě opisovali už vyřčené. Snad jen připomeneme, že projekt funguje šestým rokem a že po vydání debutu Gejzír přišel krátký úsek koncertování, který ale stačil, aby si „stesku jesenických Sudet“, jak je projekt charakterizován na svých Facebookových stránkách, všiml Miloš Gruber a nabídl Zapomělsem spolupráci. Po vydání letošní novinky Měsíc ve váze pak přišlo i hraní na takových akcích jako festivaly Boskovice, United Islands nebo Banát.

Narozdíl od většiny právě vydávané muziky letošní Alešova novinka nereflektuje covidové lapálie nebo současné společenské problémy. Jak sám autor na našich stránkách přiznal, „byl to takovej půlrok před rozchodem až půlrok po rozchodu“. Terapie vyzpívaná do písniček – niterných, osobních, přesto i přes vyhrocenost minimálně popisných. Jak taky můžou dopadnout písničky, které skládáte sami u ohně pod širým nebem? I přes negativní vstupní pocity však nová deska nezní negativně. „Ale pak se vrať zpátky domů, zpátky tam, pak se vrať vesmírem na začátek,“ zpívá Aleš v klipové Pak se vrať, tradičně zasazené do bohatých přírodních motivů.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Zatímco první deska Zapomělsem byla od začátku do konce čistě sólovým projektem Aleše Macenauera, tentokrát uslyšíme v písničkách hned několik hostů. „Pozval jsem jesenický kámoše Regála a Lukáše z Priessnitz. Během léta jsem se na festivalu z/Lom seznámil s Tadeášem ze Severního nástupiště, a bylo to tak příjemný setkání, že jsem ho hned pozval taky. Ženský hlasy zpívá Prune,“ prozradil už dříve Aleš. Navíc sám autor tentokrát nepracoval pouze s efekty nasazenými na akustické nástroje, ale přímo se syntezátory.

Nahrávání přesto mělo stále low-fi pokojíčkové nebo spíše garážové parametry. Velkou zásluhu na výsledné podobě desky pak má mix Ondřeje Ježka, který z introvertních písniček často udělal mnohem sebevědomější skladby. Příkladem budiž už zmiňovaná Pak se vrať, která se ve své druhé polovině láme z tiché zpovědi v hlučný rock. V Ať prší zase hraje výraznou roli hostující trubka a banjo, takže přirovnání ke Sufjanu Stevensovi není daleko od pravdy.

Měsíc ve váze je mnohem barevnější nahrávka než dva roky starý debut. Osciluje od mrazivé Zář záře září s dominantní akustickou kytarou přes elektronikou poháněnou Poběžím naproti až ke svižné Kibucim. Nezrazuje přitom primárně folkový základ tvorby Zapomělsem. Díky odvážné snaze nabourat písničkářské šablony jde o podařené album navazující na experimentální šňůru domácích desek Bonuse, sólového Martina E. Kyšperského nebo Hm… A to je hodně vybraná společnost!

Zapomělsem – Měsíc ve váze

Indies MG, 2021, 41:55

indie folk/pop

75 %