Vybrali si AC/DC správně?

9 tipů, jak vybrat správného muzikanta do kapely

Máš sen o fungující, úspěšné kapele. Máš pro ni napsané písničky. Máš pronajatou zkušebnu. Máš plno známých kapel, se kterými byste mohli koncertovat. Dokonce se tě už pár kámošů ptalo, kdy že to vydáte to CD. Ale chybí ti jedna maličkost. Spolehliví muzikanti do kapely. Jak je sehnat? To se dozvíš na následujících řádcích.

V minulém článku jsem s nadsázkou rýpal do spolehlivosti muzikantů. Dneska na tento text volně navážu a zkusím navrhnout pár řešení, jak si do kapely nenabrat Céčkaře nebo naopak Áčkaře. Než k němu ale přistoupím, projděme si ještě pár platných východisek.

Pokud jsou v kapele „správní“ muzikanti, není téměř nic, čeho byste nemohli dosáhnout. Pokud jsou v kapele naopak „nesprávní“ muzikanti, váš neúspěch je téměř zaručen. Platí ale taky, že mnoho muzikantů hodně mluví, ale málo dělá. Všichni by chtěli „prorazit“, jenže jim v tom bohužel brání osud, málo času, přítelkyně, pejsek a hlavně sousedova rybička v akvárku.

Aby byla kapela úspěšná, stojí to hodně vynaloženého a vytrvalého úsilí všech. Pokud kapelu táhne jeden až dva lidé, dříve či později to zabalí. Nemá taky cenu ztrácet čas byť s talentovaným muzikantem. Pokud nechápe, že chod kapely není jen o hraní, bude z tebe jen vysávat energii a kapelu brzdit. A v neposlední řadě platí, že stejně jako ty hledáš ty „správné“ muzikanty, hodně těch „správných“ muzikantů hledá tebe. Navíc, hodně muzikantů už v nějaké kapele hraje a jsou tam nespokojení. Tudíž ji mohou opustit a nebo ty můžeš někde někoho nahradit.

Možná si teď říkáte, co to melu, že to tak není. Vězte, že to pravda je. Všechny body jsem důkladně testoval sám na sobě a svojí kapele mnoho let a s naprostou jistotou můžu potvrdit, že je to pravda do posledního písmene. Bohužel. „Losers, losing by following losers. Not much of a plan, but it’s pretty popular,” řekl Pat O’Bryan.

Takže, jak vzít do kapely toho správného muzikanta? Neexistuje žádný platný seznam jeho vlastností a schopností, navíc je výběr individuální nejen na úrovni muzikantské a hráčské, ale také úrovni osobnostní a lidské. Banda alkoholiků, kuřáků a tvrdejch potetovanejch kluků si mezi sebe asi nebude chtít vzít absolutního abstinenta, nekuřáka a slušňáka s ulízlou pěšinkou, protože by si v hospodě po koncertě u piva neměli co říct. Zjistit informace o následujících bodech by vám v každém případě mohlo pomoct s rozhodováním.

Výběr nových muzikantů se občas dotkne i velkých hvězd. Je Axl tou správnou posilou pro AC/DC?

1. Jak umí hrát.

Pokud jste kapela, která už má něco za sebou, nebudete chtít úplného začátečníka. Proto je dobré požádat o nahrávky a reference. Pokud je nemá, asi je pro to nějaký důvod. Všichni, co něco umí a hudbě se chtějí věnovat, nahrávku mají. Ti, co něco umí a nahrávku nemají, se hudbě věnovat nechtějí, i když možná chtějí do vaší kapely.

Jiná situace je, pokud jste začínající kapele a třeba se ještě sami učíte hrát. V tom případě naopak bude vhodné na tuto skutečnost zájemce upozornit, zvlášť pokud vám hned sám poslal nahrávku z profi studia, která vyšla na nějakém CD.

2. Jaké má s hudbou a kapelou ambice a plány do budoucna.

Velice důležitý bod! Ale téměř vždy opomíjený. Kámen všech úrazů. Z hospodského hráče profíka neuděláte a z profíka hospodského hráče taky ne. Tak to po sobě nechtějte. Řekněte si to. Upřímně, na rovinu. Však o nic přece nejde. Je to pro dobro obou stran. A že by u vás třeba zaskočil na rok nebo na dva? Dobře to zvažte. Řešení problému tím jen odsunete.

3. Jaký má plat.

Ne, to není sranda. Možná hudbu neděláte pro peníze, ale všechno je za peníze. A holt, hudba není zrovna levný koníček, a už vůbec ne, myslíte-li to s ní aspoň trochu vážně. Takže pak sice můžete najít spolehlivého muzikanta, co dokonce umí i hrát, ale pokud má problémy s platební morálkou, je to opět špatné. Nevím, jestli byste za někoho chtěli platit jeho podíl. Já ne. Možná jste bohatí, tak vám to nevadí :-)

Jasně, někdo na tom fakt může být hůř a dá se dospět k nějaké dohodě. V praxi je to ale častokrát tak, že ti, co „nemají“ peníze na zkušebnu, jsou ve výsledku první, co se ptají po penězích z cesťáku. „Však jsme přece dostali pětikilo, tak se to musí vydělit pěti a dostanu stovku! Cože, nafta? Jaká nafta!“ Nemusíte se ptát rovnou na čistý příjem a chtít vidět výplatní pásku, ale je velice vhodné si popovídat o penězích putujících do kapely. Nájmem za zkušebnu to nekončí, ale teprve začíná.

4. Jaký je styl jeho/její práce.

Pokud už fungujete nějaký ten pátek, máte zaběhnutý určitý styl práce, učení se nových písniček atd., pobavte se taky o tom. Opruz je, když máte spolupracovat s někým, kdo se nechce váš systém naučit, ale pořád by si vymýšlel. To pak člověk jen konvertuje, převádí, exportuje, rendruje a kdo ví co ještě a výsledek opět žádný. Onen vymýšlivec, pokud v kapele vůbec zakotví, z ní totiž zas brzo odejde. Muzikant, který má o kapelu zájem, se naopak naučí, co je potřeba. Řekněte si, jestli jamujete, píšete noty, rovnou nahráváte atd. Ušetří to všem čas.

Gaia Mesiah se rozpadli v roce 2011. Jsou zpět ve staré sestavě i s Markou Rybin. Je skvělá, ale bude mít čas?

5. Jaké má vybavení.

„Ahoj, tak já jsem ten kytarista, co jde na ten konkurz. Půjčíte mi někdo kytaru?“ Přijde vám to směšné? Nebo se divíte, že to ani není možné? A přitom zpěváků bez mikrofonu jsou tisíce. Dodnes mě fascinuje, jak muzikant s „nejlevnějším“ a nejskladnějším nástrojem nemá ani ten, ale už chce být slavný a úspěšný. Ale to ještě není vše. Kolik bubeníků nemá vlastní bicí a hraje na ty „na zkušebně“...

6. Kolik má času.

Člověk musí mít čas chodit na zkoušky. Jsou lidi, co z 52 zkoušek za rok jsou na 52 zkouškách. A pak jsou lidi, co zvládnou být z 52 zkoušek za rok na 26. Představte si to jejich utrpení, když musí vymýšlet výmluvy a omluvy. Zkouškami to navíc opět nekončí, ale začíná. Pokud někdo nemůže jet hrát koncert protože slíbil návštěvu u tety, nemá v kapele co dělat. Nehledě k času, který je potřeba věnovat kapele mimo zkoušky a koncerty. Starání se o kapelu, agenda, domlouvání, zařizování, vyřizování.

Se zájemcem o místo v kapele si tedy důkladně pohovořte, jestli vám čas ušetří a nebo vám ho ještě sebere. Je to váš čas! Ne jeho. Proto je to velice ve vašem zájmu. „Kolik hodin týdně jsi připraven/ochoten věnovat kapele mimo zkoušky, koncerty a cvičení na svůj nástroj.“ Taková pěkná přímá otázečka, která asi nejednoho uchazeče zaskočí.

7. Bude nový hráč pro kapelu přínosem?

„Proč bychom tě měli vzít do naší kapely? Co nám přineseš?“ K této otázce není co dodat. Pokud odpoví: „Umím přece hrát na tu basu... hledáte basáka, ne?“, nebo nedej bože vůbec neví, pak tento člověk netuší, o čem je kapela! Tak si to dobře rozmyslete, než ho vezmete.

8. Je ochoten přizpůsobit svoji image té kapelní?

Tohle může být pro některé kapely úplně zbytečná otázka... ale pokud hrajete KISS revival a zpěvák vám řekne, že rád nosí manžestráky a na nic jiného není, natož na nějaké malování, ehm... Je lepší to zjistit na zkušebně než na prvním koncertě.

9. Daný uchazeč se umí představit a podepsat. Nevěřili byste...

No a pak spoustu dalších více či méně důležitých otázek od vlastnictví auta až po telefon souseda. Však víte, až mu budete hodinu před koncertem volat, jestli u jeho dcery není váš kytarista. A nevím, jestli by mě za to nezavřeli, ale taky mám vždycky chuť zeptat se holek, kdy otěhotní.

Máte vy nějaké zkušenosti s přijímáním muzikantů do kapely? Určitě jsem zde nepokryl vše, tak se s námi podělte na facebooku. A příště se na věc podíváme ze strany muzikanta, co jde na „pohovor“. Jak se na to připravit a jak ze sebe neudělat pitomce hned při prvním setkání.

Tagy: