Boss DD-8: schizofrenní delay

BB-8 nebo DD-8. Není divu, že se ty zkratky motají. Navenek možná nepřipomíná rozlehlé plato multiefektu, efekt od Bosse je však všestranný obdobně jako droid ze současných Hvězdných válek. Umí totiž simulovat rovných jedenáct jinak naprosto neslučitelných delayů.

První tři knoflíky zleva můžeme přehlédnout zrovna. Nastavit hlasitost, počet a zpoždění opakování svede snad každý, a potom daleko zajímavější je poslední, čtvrtý čudlík.

Když už jsme u sci-fi, sešlápněte pedál v režimu Warp a při hyperychlosti uslyšíte ozvěnu slunce, které se miliony světelných let odtud zhroutilo v černou díru. Mohlo by přivábit Tobyho Drivera z Kayo Dot i jiné avantgardní vesmířany. Naopak samovolný pohyb mezi třpytícími se hvězdami evokuje mód Shrimmer, a pokud by se někomu zachtělo doprovázet kosmickou bitvu nebo třeba jenom agrotekkovou dýzu, užije zbrusu novou sekačku GLT.

Japonci ale mysleli i hráče upřednostňující tradičnější rejstříky. Od rozcestníku hned dvě odbočky vedou k analogovým delayům, k běžnému Analogu a ke zvuku magnetofonové pásky (Tape). Dokonce si lze předem nastavit modalitu (Mod). Pro bigbíťáky, kterým noty nic neříkají, viz úvodní kytarová linka z Every Breath You Take.

Naopak hráče s obsáhlými znalostmi hudební teorie u srdce spíš zahřejí digitální Warm, dojme zvláčňující Reverb (+RV) a konečně si je kolem prstu omotá u delaye neodmyslitelný Looper. První dvě položku jsou totiž úplné novinky a looper se hodně vydařil. Plnohodnotný efekt přímo určený k vrstvení sice nahradit nemůže, ale takové tři, čtyři vrstvy určitě pořídíte nezdeformované.

I když ho můžete zapojovat mnoha způsoby (mono, stereo, wet, dry), nový, vylepšený Boss DD-8 může oslovit i ty, kterým se příčí chorobné hromadění krabiček, nebo pro ně už nemají místo. Už proto, že je nenutí pořizovat další.