Hybridní bubnování hrůzu nenahání #4: Michael Schack a elektronická hudba

Bubnování a elektronika? Dohromady? No jasně! A kdo, když ne Michael Schack! V minulých dílech našeho seriálu o hybridním bubnování jsem vám ukázal už dva bubenické borce, každého z trochu jiného těsta. Jakým bubeníkem je belgický rodák Michael?

Kdybychom hledali příklad někoho, komu se v jeho tvorbě daří vkusně propojit „studený“svět elektroniky, programů a samplů a zároveň „živý“svět hudby a koncertů, Michael Shack je ideál. Sám sebe označuje za DJ drummera. Jeho hlavní doménou je totiž kombinování hry na bicí s DJingem, čímž vytváří atraktivní a nadupanou show.

Michaelova hudební cesta začala za malým bubnem, který dostal v sedmi letech od rodičů a později se mu díky brigádám povedlo našetřit na celou bicí soupravu s činely. Do svých 20 let hrál pouze na klasické akustické bicí. V roce 1992 mu firma Roland Benelux nabídla testování nových bicích TD-7. Michael jimi byl nadšen a díky nim našel svůj směr – mixování elektroniky a bubnování na koncertech.

Pojďme si něco povědět o Michaelově vybavení. Na tomto místě je dobré zmínit, že svou show prezentuje jako stoprocentně živou. Všechny beaty tvoří „teď a tady“. Poskládal si vlastní banku samplů ze své oblíbené kolekce CD a později začal používat i Spotify. Též vytahuje nápady ze šuplíku.To vše míchá v hrnci s názvem Roland SP-202.

Vše funguje metodou pokus omyl a Michael vlastně až na koncertech zjišťuje, co na posluchače funguje a co ne. Samozřejmě v této bubenicko-DJské kuchyni nesmí chybět Roland SPD-SX, dnes už téměř povinná výbava moderního bubeníka. Dalším oblíbeným nářadím je modul TM-6 PRO, no a nesmějí chybět elektronické soupravy Roland V drums, na jejichž vývoji dlouhodobě spolupracuje.

Michael Shack kromě koncertů též dělá workshopy #Push your drumming show, na kterých ukazuje, kde začít s elektronikou a motivuje návštěvníky. Tato vystoupení jsou skutečně interaktivní. Všechny tracky, zvuky, playalongy atd. Michael stahuje a nabízí ve formě flashky, případně ke stažení z webu, včetně notových materiálů. Hudební obsah svých workshopů pravidelně obměňuje a tak nehrozí pocit déjà vu.

No a co pro Michaela bubnování znamená?

„Naprostou radost z hudby, tance a pohybu v té nejčistší podobě,“ říká. Lidi by podle něj měli hrát na nástroje a hudbu dělat, protože hudba pozvedá. „Když někde slyšíte oblíbenou písničku, začnete se najednou usmívat a to je hezké, ne?“

Touto krásnou větou s vámi rozloučím a jdu si pustit nějakou oblíbenou písničku. Vy si ještě případně můžete přečíst náš rozhovor s Michaelem z roku 2018.

V příštím díle nás čeká rockový hráč Craig Blundell, bubeník Stevena Wilsona z kapely Porcupine Tree, o kterém jsme v minulosti už jednou psali. Tentokrát se na něj podíváme právě naší hybridní optikou.