Přejít k hlavnímu obsahu
Zdroj: Wikipedia
Zdroj: Wikipedia
Jan Hamerský - Čt, 23.05.2019 - 12:00

Nezastaví mě tvá zeď

V rozhovoru s Albertem Černým z Lake Malawi pro Headliner o Eurovizi mě nechal v klidu jenom titulek. Albert Černý vskutku není „sluníčkový blbeček”. Redaktorka ho však konfrontovala jen lehce a nejproblematičtější rys letošní Eurovize obešla úplně. Tím je místo konání – Tel Aviv.

„Někteří mí kolegové, kteří v poslední době koncertovali v Izraeli, tvrdí, že hráli, aby stavěli mosty a šířili po světě mír. Blbost.“ (Roger Waters)

Pokud to tak udělala vědomě, naprosto ji chápu. Kritizovat hostitelství Izraele nebo Benjamina Netanjahua za chování k Palestincům totiž znamená riskovat cejch antisemity. Obzvláště v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kde jsme si zvykli humanitu spojovat s židovstvím. Zavíráme tak oči nad faktem, že izraelské představitele zkušenost holocaustu nijak nezrazuje od okupace a kolonizace Západního břehu Jordánu a přetvoření pásma Gazy v kriminál pod širým nebem. Naopak se poukazováním na Šoa brání kritice a taktéž stopují pokusy zasednout k jednomu jednacímu stolu se zástupci Palestiny. Že ti na represe odpovídají pokojnými demonstracemi i teroristickými útoky?

„Z pokladnic náboženství lze vybrat věci velmi různé – hodnotné i velmi nebezpečné,“ říká Tomáš Halík. K neironické citaci tohoto držitele Templetonovy ceny jsem se nesnížil bezdůvodně. Podle mého názoru je to opravdu až tak zlé.


OSN už od roku 1975 na základě rezoluce č. 3379 považuje sionismus za formu rasismu a rasové diskriminace. Schválně se obraťte na svou učitelku občanky. Varující je také to, že Benjamin Netanjahu velmi souzní s Milošem Zemanem a ještě víc s vyhlášeným zedníkem Donaldem Trumpem, mj. proto, že nepodepsal dohodu o jaderném odzbrojení Íránu.

Netanjahuovo velmi selektivní pojetí humanity nadzvedlo Briana Eno i člověka, který má s bořením zdí mezi lidmi jistou dlouholetou zkušenost. Roger Waters vyzval Madonnu i všechny ostatní účastníky k bojkotu finále Eurovize. Podle něj je „hraní v Izraeli lukrativní, ale slouží normalizaci okupace, apartheidu, etnické čistky, věznění děti a masakrování neozbrojených demonstrantů.“

Bojkot za zbabělý a hanebný překvapivě označil Nick Cave. V odpovědi na Enův otevřený dopis uvedl: „Hraju v Izraeli, abych zaujal zásadový postoj vůči všem, kteří chtějí zastrašovat, ostouzet nebo umlčovat hudebníky, ne abych podpořil jakoukoliv politickou entitu. Nechci zabřednout do debaty, jak bojkotovat Izrael a nebýt za zapřísáhlého antisemitu. Je to k ničemu a spíš tím riskujeme, že se Izrael ještě víc zatvrdí a obklopí těmi, co mu přitakávají. Dokonce i ctihodný Noam Chomsky si myslí, že bojkot je nelegitimní a v podstatě pokrytecký. Vlastně se teď přeme o smyslu hudby.“ Nicméně i Cave odsoudil chování Izraele vůči Palestincům.

Otevřený dopis s dost podobným vyzněním, pod nímž jsou podepsaní Palestinský klub v České republice i Židovský hlas solidarity, obdrželi také Lake Malawi. Albert Černý se však už před finále, v němž nakonec skončili jedenáctí, nechal slyšet, že Eurovize je bizár, ale… že „ohlasy mých zahraničních známých na účast v ní byly pozitivní, a to včetně programového ředitele festivalu Great Escape(!), což mě překvapilo“. Je tedy nabíledni, jak se zachoval. Není přece žádný „sluníčkářský blbeček“ a jediný útěk, který mu reálně hrozil, nebyl z pásma Gazy, ale do backstage.

Tagy Hejty Honzy Hamerského Lake Malawi Albert Černý Roger Waters Pink Floyd Brian Eno Nick Cave
/*1988/ Když se v patnácti rozhodoval, co dál dělat, psaní byla jasná volba. V devatenácti si to rozmyslel. Přišlo mu, že to dějiny píšou příběhy. Pak zjistil, že to jsou vítězové a dal se k poraženým. Historii i tak vystudoval a tři roky ho živila, než od ní zběhl. Stalo se tak ...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY