Přejít k hlavnímu obsahu
Jan Hamerský -

Orange Rocker 32: mechanický pomeranč

Na loňském NAMMu Orange představil nové celolampové kombo Rocker 32. Ztělesňuje snad všechno, co lze očekávat od konzervativní značky s více než padesátiletou tradicí. Vůbec to však neznamená, že by s ním měla být nuda.

„Potřebuju něco robustního, přesnýho.“ S touhle představou si John Wick došel do vinotéky Hotelu Continental pro italskou klasiku, brokádu Benelli M4. Jinou klasiku, tentokrát britskou, nabízejí i Kytary.cz. Kombo Orange Rocker 32 má sice do útočné zbraně daleko. Palice ale ustřeluje stejně spolehlivě. A díky přepínání na poloviční výkon při tom neudělá takový kravál.

Hrát však přes něj v pokojíčku nedoporučuju. Na to se víc hodí jeho slabší a lehčí patnáctiwattová verze se zvláštním režimem pro kytarovou samohanu v ložnici. Orange Rocker 32 víc užijete na pódiu a ve studiu. Dva desetipalcový repráky přesný opak jen naznačují. Nenechte se tedy zmást tím, že desetipalec je zabudovaný do jeho pokojového krajana Laney LC-15 R. Dokupovat reprobox kvůli basům a většímu akustickému tlaku je vcelku zbytečné.


Apec nejenže basuje víc než zdatně. Snadno si na něm nakroutíte hmotnou a patřičně tvrdou kouli, se kterou pak na první dobrou vysklíte celou zkušebnu. Dva kanály, dvě volume, gain, basy, středy a výšky. Všechno popsáno charakteristickým hieroglyfy. Obslouží děcko, sociopat anebo bytost z jiný planety. Svůj původ však Orange Rocker 32 nezapře. Výživný zvuk odlehčuje příjemnou kyselostí, jež spolu s barvou jeho kastle daly tomuhle aparátu jméno.

Nevidíte-li na mechanických pomerančích vůbec nic divného a naopak se s „frendíky“ potřebujete na pódiu nabudit k pořádnému ultranásilí, Orange Rocker 32 je pro vás jako stvořený. Zvlášť pokud vás jiný britský aparáty už neuspokojují. Tato pomerančová odrůda totiž v sobě spojuje robustnost Marshalla, nosový přízvuk Lanýže i řeřavé výšky VOXu.

Tagy Orange Rocker 32

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Jan Hamerský
/*1988/ Když se v patnácti rozhodoval, co dál dělat, psaní byla jasná volba. V devatenácti si to rozmyslel. Přišlo mu, že to dějiny píšou příběhy. Pak zjistil, že to jsou vítězové a dal se k poraženým. Historii i tak vystudoval a tři roky ho živila, než od ní zběhl. Stalo se t…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY