Přejít k hlavnímu obsahu
Billie Eilish ve videu Bury a Friend | Zdroj: YouTube
Billie Eilish ve videu Bury a Friend | Zdroj: YouTube
Jaroslav Sýkora - Čt, 13.02.2020 - 11:45

Proč se trápíme smutnou hudbou?

Jsou chvíle, kdy zaútočí nečekaně, jindy jsme připraveni, ale přesto se mu neubráníme. Smutek je jednou ze základních emocí, se kterou se čas od času potýká každý. Protože je představa smutku poměrně snadná, nemusím se vrhat do odborných definic. Je ale důležité zmínit, že smutek má mnoho příčin, které utvářejí jeho podobu. Proto může prožitek smutku nabývat různých kvalit a někdy dokonce nemusí představovat negativní a nechtěný stav mysli. Různorodost smutku bude ještě důležitá, proto si tuto myšlenku, prosím, uchovejte v paměti. Ale dost obecného plkání a vzhůru do víru mollových stupnic, srdceryvných textů a utahaných melodií.

Každé vědecké bádání je vhodné začít otázkou, a protože je tento článek takové malé bádání, nabízím zde podnět k hledání odpovědi. Proč se trápíme smutnou hudbou? Hudební průmysl zná tolik úspěšných rockových balad, ploužáků a zažívá pomyslný vzestup „smutného“ popu, který zmiňuje v rozhovoru Karel Veselý. Smutek je zřejmě velké téma. Proto si podobnou otázku samozřejmě nekladu sám, psychologové a další výzkumníci se tomuto tématu věnují už řadu desetiletí. Dlouhá léta byly však výsledky rozpačité a nejednoznačné.

Zjednodušeně lze předchozí výzkum smutku a smutné hudby shrnout na dva tábory. První zastával názor, že smutná hudba prohlubuje smutek a negativní náladu, zatímco druhý tábor tvrdil, že smutná hudba může ve špatném rozpoložení posluchači pomoci. Poslední roky ale přinesly nemalé množství novinek, které pro nové milénium typickým způsobem integrují oba zmíněné tábory do jednoho. Na první pohled to může být matoucí, ale při nepříliš hlubokém zamyšlení zjistíme, že hodně záleží na situaci a lidské jedinečnosti. Věda se zkrátka proměnila z binárního puberťáka na relativně komplexního dospělého, který chápe, že svět není černobílý.

Dnešní rozlehlý tábor smutku, který se ohlíží na lidskou jedinečnost a pohlíží na smutnou hudbu komplexně, bohužel komplikuje hledání jasné a definitivní odpovědi na naši otázku. Možná proto je vhodná otázka trochu jiná. Trápíme se vůbec smutnou hudbou? Intuitivní odpověď není úplně snadná, přestože se kloní spíše ke kladné odpovědi. Výzkumy ukazují, že nás smutná hudba zarmucuje a vyvolává v nás zejména smutek. Smutek ale může mít více podob a my se nyní podíváme, které to mohou být.

Výzkumníci Peltola a Eerola pustili účastníkům svého výzkumu různé smutné melodie a zjistili, že hudba vyvolává odlišné druhy smutku. Rozpoznali přitom tři významné smutky, které označili jako zármutek, melancholie a příjemný smutek. Zjistění tohoto výzkumu odpovídá na naši druhou otázku. Smutná hudba nás může trápit, ale někdy je prožívaný smutek příjemný. Každopádně v nás smutná hudba smutek vyvolává. Výzkum částečně odpovídá také na otázku, proč se smutnou hudbou trápíme. Odpověď se ukrývá ve vlastnostech jednotlivých smutků, výpovědích účastníků výzkumu a na následujících řádcích.

Zármutek (angl. grief) představuje silnou a negativní emoci, která asi nejvíce připomíná intuitivní představu o prožívání smutku. Vyznačuje se úzkostí, zoufalstvím a někdy dokonce naštváním. Člověk prožívající zármutek má vysokou tendenci připomínat si a vzpomínat na negativní události. Smutná hudba vyvolala zármutek u 12 % účastníků, ale přestože se může popis jevit jako ryze negativní, může být pro lidskou mysl posilující. Pokud totiž člověk poslouchá smutnou hudbu a vyvolaný zármutek si uvědomuje, může jej regulovat a ovlivňovat. Jeden z účastníků výzkumu popisuje, že smutná hudba mu občas vyvolává úzkostné stavy. Pokud si ale uvědomí, že prožívá smutnou vzpomínku, kterou navodila hudba, může smutek snáze regulovat a ujasnit si vlastní postoj ke vzpomínce a vhodně vysvětlit navozenou emoci. Díky tomuto uvědomění může u smutné hudby relaxovat a vyvolanou smutnou vzpomínky zvládnout. Jiný výzkum ukazuje, že lidé s depresí preferují smutnou hudbu oproti lidem bez deprese. Navzdory obecnému přesvědčení, že smutná hudba podporuje negativní myšlenky a prohlubuje depresivní stavy nebo smutek, se ukázalo, že smutná hudba má relaxační a uklidňující efekt. Přitom se má jednat o důsledek toho, že smutná hudba bývá klidná, pomalá a nenabádající k aktivitě.

Melancholie je stejně jako zármutek negativní smutek, avšak méně intenzivní. Oproti zármutku je navíc melancholie limitována na menší časový úsek, kterým je obvykle trvání smutné skladby. Po skončení skladby proto zmizí většina smutku a posluchači zažijí úlevu a uklidnění. Skrze tento smutek, který ve výzkumu zažila většina účastníků (54 %), můžeme vysvětlit, proč někdy smutné skladbě dáme vysoké volume. Vysvětlením je projekce, promítnutí sebe sama do skladby. Pokud nám smutná skladba vyvolá melancholii, prožijeme většinu smutku během písně, klidně i ve vysoké intenzitě, potažmo vysoké hlasitosti. Ale po skončení písně cítíme úlevu a uklidnění. Skladba jde zde tak vyjádřením smutku a její konec je také konec melancholie a smutné vzpomínky.

Třetí rozpoznaný smutek byl příjemný smutek (angl. sweet sorrow), který zažilo 34 % účastníků výzkumu. Pokud posluchač u smutné hudby zažívá příjemný smutek, jedná se o stav podobný kontrolovaného a regulovanému zármutku. Takový stav sice posluchači vyvolá nepříjemné vzpomínky, ten si je ale vědom těchto vzpomínek a aktivně reguluje vyvolané pocity a stavy. Opětovně zažitý smutek z minulosti navíc pomáhá posluchači vyrovnat se s podobnými zážitky v budoucnu. Příjemný smutek vyvolaný smutnou hudbou má tak pozitivní účinky, které pomáhají sebeovládání a zvládání vlastních emocí. Zároveň podporuje relaxaci a uklidnění posluchače. Kromě toho je smutná hudba připomínkou toho, že posluchač není jediný, kdo se trápí a vzájemnost smutku s autorem, nebo interpretem písně tak smutek posluchače snižuje. Jak navíc ukazuje jiný výzkum, intenzita emocí o samotě je obvykle vyšší než za přítomnosti druhých. Smutná skladba proto může fungovat jako jakási vrba, která prožívá podobnou strast. Tento poznatek navíc dobře koresponduje s dříve zmíněným zjištěním, že lidé s depresí preferují smutnou hudbu pro její klidné a relaxační vlastnosti.

Odpověď na naši první otázku je tedy odpovězena docela jasně. Přestože by si daná otázka zasloužila ověřit řádným výzkumem, můžeme formulovat alespoň hypotézu, že se smutnou hudbou trápíme, protože nám pomáhá zvládat smutek. Samozřejmě máme smutnou hudbu rádi také proto, že je leckdy krásná a esteticky lahodí uchu posluchače. Kromě toho hraje velikou roli kultura, která nejenže určuje, kdy je smutná hudba vhodná, ale i samotnou podstatu smutné hudby, tedy například mollové akordy. Zkrátka je smutná hudba velké a stále otevřené téma, které bude trápit výzkumníky, ale také muzikanty a producenty ještě nějaký čas.

Nedávná zjištění mají přidanou hodnotu nejen pro posluchače, ale také pro autory. Smutná skladba bývá často osobní zpovědí, která uleví na duši autorovi vypisujícímu se z těžké situace. V důsledku ale taková hudba pomůže daleko více lidem – a v tom je, myslím, její veliká přidaná hodnota. „Truchlivá muzika“ může být prospěšná v terapii smutku a deprese, při zvládání vlastního smutku, zažijete díky ní úlevu, katarzi i krásu.

Použitá literatura:

Peltola, H.-R., & Eerola, T. (2016). Fifty shades of blue: Classification of music-evoked sadness. MUSICAE SCIENTIAE, 20(1), 84–102.

Yoon, S., Verona, E., Schlauch, R., Schneider, S., & Rottenberg, J. (2019). Why Do Depressed People Prefer Sad Music? Emotion.

Zhang, J., Yang, T., Bao, Y., Li, H., Pöppel, E., & Silveira, S. (2018). Sadness and happiness are amplified in solitary listening to music. Cognitive Processing, 19(1), 133–139.

Tagy psychologie smutek Karel Veselý
Psychologie a hudba mají některé věci společné. Pro mě je to zejména inspirace a nikdy nekončící učení. Psychologii hudba fascinuje, bohužel do obecného povědomí vchází řada mýtů a nepravd, které se snažím v některých svých článcích uvést na "pravější" míru. Jindy jen ležím nebo ...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY