Rukověť elektroakustického kytaristy, 6. díl: akupedia

Amplifikace akustické kytary je poměrně komplexní disciplína, kdy ovšem stačí dodržovat pár obecně platných zásad – a tím pádem se vyhnout zbytečným problémům na pódiu. Dnes si telegraficky probereme trochu „pojmologie“, abyste při komunikaci nebyli zbytečně za pitomce. Jako blahé paměti já, když mi například zvukař vysvětloval, jak od sebe rozeznat mono a stereo kabel.

Snímače, jak již víte, převádí mechanické vibrace na elektrický signál (podrobněji v 2. dílu). Ale protože je to asi nejdůležitější součást tématu, tak si stručně zopakujme jednotlivé typy.

UST – undersaddle transducer, nazývaný piezo, kobylkový nebo plátkový snímač
výhody – konzistentní, předvídatelný zvuk relativně odolný proti vazbě, neviditelná instalace
nevýhody – při razantnějším hraní tzv. piezo quack
hodí se – různé styly ve střední až velké hlasitosti
potřebuje – koncový konektor, standardní kobylku, obvykle preamp a baterii

Magnetický snímač
výhody – nejodolnější proti vazbě, jednoduchá instalace (nemusí být trvalá), teplý kulatý zvuk
nevýhody – připomíná elektrický zvuk, blokuje ozvučný otvor, menší odezva na zvuk těla
hodí se – hluboké kulaté zvuky, velké hlasitosti
potřebuje – klasický ozvučný otvor

SBT – soundboard transducer neboli deskový snímač
výhody – teplý dřevěný zvuk těla kytary
nevýhody – náchylný na vazbu, může znít až krabicovitě, nutno vybrat vhodné umístění
hodí se – nízké hlasitosti, perkusivní techniky
potřebuje – konektor a odpovídající volné místo (obvykle okolo kobylky zespodu)

Mikrofon interní (svým způsobem vlastně taky snímač)
výhody – zvuk strun i těla, nezavazí
nevýhody – vysoce náchylný na vazbu, potřebuje ekvalizaci, aby nebyl dunivý
hodí se – nízké hlasitosti, přidá vzdušnosti dalším typům, perkusivní techniky
potřebuje – fantomové napájení, ekvalizér

Mikrofon externí
výhody – zvuk braný zvenku (podobá se poslechu), bez zásahů do nástroje
nevýhody – vysoce náchylný na vazbu, přeslechy na pódiu, nutnost být blízko a moc se nehýbat
hodí se – velmi nízké hlasitosti malých souborů (duo, trio)
potřebuje – fantomové napájení

Kombinace různých typů snímání
výhody – to nejlepší z různých světů, vícedimenzionální zvuk
nevýhody – náročnější instalace, víc elektroniky v nástroji
hodí se – pro komplexnější zvuk a větší flexibiltu
potřebuje – smíchání více zdrojů zvuku (blender, mixer)

Ekvalizace
Frekvenční úprava zvuku, laicky řečeno regulace basů, středů a výšek. Člověk slyší zvuky od 20 Hz do 20 kHz, přičemž akustická kytara je obvykle v rozmezí 80 – 660 Hz. To je ovšem pouze základní tón, ale vibrující struna rezonuje v násobcích fundamentální frekvence. Za takové zjednodušení by mě akustik vykrákal za uši, ale zase není nutné to příliš komplikovat a stačí si pamatovat pár věcí, které jdou na různých druzích ekvalizérů nastavit (pro nedostatek české terminologie v této oblasti uvádím anglické výrazy, kterou jsou ale mezinárodně srozumitelné):
pod 250 Hz: power, body, warmth, ale když se to přežene, tak boomy
300-800 Hz: punch, když se to přežene, tak muddy
1-3 kHz: presence, clarity, když se to přežene, tak harsh
nad 5 kHz: sparkle, brillance, když chybí tohle pásmo, tak je zvuk tupý

Pojmy včetně vybavení se nám mezi sebou pěkně řetězí, vzájemně ovlivňují a doplňují, takže si je pojďme trochu rozplést…

Fantomové napájení
Nejčastěji 48V pro kondenzátorové mikrofony, kdy je potřebné stejnosměrné napětí vedeno po kabelu XLR.

XLR
Druh konektoru se třemi vývody používaný pro mikrofony a mixážní pulty (známý také jako cannon), je mechanicky odolnější než klasický jack a vhodnější pro přenos signálu na větší vzdálenosti bez rušivých šumů a brumů. Proto když potřebujete kabel od zvukaře, tak nějaký „cannon“ má vždycky (na rozdíl od kytarové šňůry jack-jack, kterou je vždy lepší mít svoji).

Jack
Nejčastější druh kytarového konektoru. Obvykle tzv. mono velký jack (6,35 mm nebo ¼“). Stereo jack (TRS) poznám jednoduše podle dvou kroužků. Stereo (také symetrický nebo balanced) umožňuje přenos dvou oddělených signálů (vhodné např. pro kombinace snímačů). Koho by zajímaly další detaily…

DI box
Ze slovního spojení direct input, převodník nesymetrického signálu na symetrický, pro zapojení nástrojů do zvukového systému (pro laiky – krabička co udělá z jacku cannon). Zároveň obvykle řeší rozdílnou impedanci a typicky bývá součástí kytarových preampů nebo multiefektů.

Impedance
Fyzikální veličina, o které kytaristovi stačí vědět, že aktivní snímače (napájené baterií) ji mají vysokou (okolo 1 megaohmu), preampy pro akustické kytary mají vysokoimpedační vstupy (1-10 megaohmů), zatímco pasivní magnetické snímače, mikrofony nebo mixážní pulty mají kvůli ztrátám při přenosu v kabelech impedanci nízkou. Je tedy důležitá při propojení kytary a dalšího audio zařízení, protože kdyby se zapojila přímo, tak je signál slabý a tenký s minimem basů. Takže impedance výstupního zařízení musí být shodná nebo vyšší než zdroje. Proto se standardně používají DI boxy.

Notch filter
Specifický druh ekvalizéru, kterým vyřízneme/stáhneme vazbící frekvenci.

IR neboli Impulse Response
Sofistikovaná metoda, jak „akustickým obrazem“ nástroje obohatit snímaný zvuk, vlastně „přičtení“ mikrofonu ke zvuku linky… ovšem tohle zjednodušení už je za hranou. Tomuto zajímavému a pohříchu nepříliš známému tématu se budeme věnovat příště.