TC Electronic Subnup: trumfy a osmá barva duhy

O novém oktáveru dánské firmy TCE s poněkud krkolomným (i když výstižným) jménem Pod & Nad už Frontman informoval. Tak se mu teď pojďme podívat na zoubky trochu podrobněji. Klasický monofonní oktáver je totiž poměrně jednoúčelový a potencionálně rychle oposlouchatelný efekt. A tak se dnes výrobci předhánějí v množství funkcí, které z přidávaní oktáv do zvuku lze vytěžit. Do života to přináší zajímavé paradoxy, kdy muzikant o takový efekt se původně v podstatě nezajímající (jako například já), může nakonec skončit se třemi oktávery v pedalboardu.

Svůj pohnutý příběh s Boss OC-3 už jsem zde popisoval, a se Subnupem (sakra, s tím podivným názvem se nedá ani vymyslet nějaká cool zkratka!) to vypadá na podobnou story. Už delší dobu se totiž zajímám o „klávesovité“ zvuky vyluzované na kytaru a právě moderní multioktávery tyto obskurní tužby mohou naplnit.

Ovladači ovládáme a poťáky potíme oktávy nahoru & dolů nebo dvě oktávy dolů, přičemž originální popisky jsou pro anglofily mnohem zábavnější – Smack My Pitch Up, No Treble Zone, Low Blow a potenciometrem Dry As A Bone (suchý na kost, i když u nás asi spíš na troud, každou chvíli je to takový překladatelský oříšek) ovlivňujeme poměr suchého a mokrého zvuku (uf, to už je jak buditelská nosočistoplena místo kapesníku, asi se s těmi anglismy budete muset smířit, aby to nebyl manuál z translátoru), tedy dry/wet sound. Dále obligátní true bypass footswitch, bez kterého dnes nemá smysl na trh vylézat (aby vás záplavy fórových odborníků neroztrhaly na cucky, i když je možnost ho přepnout na buffered bypass), a mini toggle switch (opravdu někdo za střízliva používá termín miniaturní páčkový přepínač?) na volbu zvukového módu (já to vzdávám:)...

V režimu Classic je to slovy TCE cool old school monofonní oktáver perfektní pro imitaci basových linek z kytary a replikaci slavných přeskakujících nedokonalostí dřívějších oktávových pedálů. A když k baskytaře osolíte obě oktávy, jste připraveni na destrukci pódiové aparatury! To jsou samozřejmě typicky silácké promo kecy, ale je fakt, že se mi to líbilo. Ve zvuku se objevuje velice příjemné „vrčení“, které mně připomíná charakteristický tučně analogový Vivider growl a překvapivě není striktně jednotónové, protože relativně obstojně zvládá i jednoduché powerchordy nebo souzvuky. Takže víc než jsem čekal. Následující ukázky jsem nahrál s knoby na 12 hodinách, možností je příliš mnoho a navíc to hraje dobře už takhle v nejzákladnějším nastavení.

Režim Poly má být polyfonní zjevení s bleskovým sledováním tónů a dokonalými hi-fi oktávami při hraní akordů atd., poslužte si se slovníkem sami ;) Tady si kluci dánští přece jenom malinko trhají kšandy, protože při plně zefektovaném zvuku je slyšet nepatrné zpoždění, tedy v latenci a čistotě horní oktávy pořád o chlup EHX s jejich micro/nano pogem.

Nicméně kromě vyložených experimentů pro používání „full wet“ osobně nevidím příliš důvod a při přimíchání trochy nezefektovaného zvuku tato piha na kráse mizí a navíc je celkový zvuk pak plnější. Takže tu máme polyfonní generátor vhodný pro hraní akordů. Přišlo mi, že nejlíp mu vyhovují krkové snímače – a když přizpůsobíte styl hry, kýžený klávesový sound z toho leze velice pěkně. A to máme před sebou ještě Toneprint!

To je totiž hlavní trumf téhle krabičky (a celé toneprint řady). V Toneprint editoru je totiž možné přidávat celou škálu efektů, dostanete se k podrobnějšímu nastavení parametrů, vyzkoušet si presety od slavných muzikantů a hlavně si vyladěné nastavení uložit do paměti a mít ho tak kdykoli k dispozici na jedno přepnutí bez zdlouhavého přenastavování knoflíků, což oceníme hlavně na pódiu. V základním toneprint presetu je k organ soundu přidáno ještě tremolo, a iluze varhan je tak téměř dokonalá. Jako vždy perfektní ukázka od Mikea Hermanse ukazuje celou šíři možného použití...

Shodou okolností jsem mohl TCE Subnup srovnat s „přímou“ konkurencí EHX C9. Ono je to nakonec trochu zamotanější, protože firmy se takové přímé konfrontaci docela chytře vyhýbají, protože Subnup se trefuje přesně mezi EHX Pogy a klávesovou řadu B9, C9, K9. Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady udělají moc :). U C9 mě hodně bavily zvuky, a mrzela nemožnost uložení presetů (chystají se nějaké další upgradované výrobky?). Subnup si mě získal možností jemného nastavení a uložení presetů, velikostí (přesněji řečeno malostí) a taky evropská cena je na tak šikovnou krabičku moc příjemná. Říkám to sice často, ale o to je to pravdivější bonmot: Žijeme v ráji, přátelé muzikanti! Nikdy nebylo tolik příležitostí splnit si naše tajná přání a to ve všech cenových kategoriích. Važme si a využívejme toho.

PS: Já už si kvůli Subnupu přeskládávám jeden pedalboard…