Syntetizéry: mýtus, nebo hračka? Drátujeme krabičky.

Rok se sešel s rokem a náš seriál se završuje posledním dílem. V něm se podíváme do zvukové laboratoře, kde se propojují jednotlivé moduly syntetizérů v unikátní celky. Potažmo si tak lehce zopakujeme prakticky vše, co jsme v seriálu probírali.

Modulární syntetizéry jsou předobrazem syntetizérů mobilních. Nejdříve se v laboratořích zkoušela různá smysluplná zapojení oddělených modulů. V roce 1969 si nechal Robert Moog patentovat první kompaktní syntetizér, a tím odstartoval boom výroby přenosných syntetizérů. Modulární syntetizéry nezanikly, ale staly se samostatnou větví vývoje elektronických hudebních nástrojů. Původně vznikly v čistě analogové variantě, dnes ale existují také jejich elektronické i virtuální podoby.

Jednoduchý syntetizér je složen z jednotlivých prvků–modulů, jež jsou pevně propojeny. Z generátoru VCO jde signál do filtru VCF, z něhož putuje přes VCA do výstupu. Další pomocné moduly LFO a EG mohou ovládat některé parametry základních modulů. Kdybychom pilkou rozřezali syntetizér na tyto jednotlivé moduly a jejich signálové i modulační vstupy a výstupy vyvedli na konektory, dostaneme modulární syntetizér.

Modulární syntetizér

Modulární syntetizér je soubor jednotlivých nezávislých modulů. Primárně spolu nemají nic společného a nejsou nijak propojeny. Jejich konkrétní vazby realizuje až uživatel, a tím vytváří pro každý zvuk jedinečný komplex modulů a jejich vzájemných interakcí.

Modul
je elementární jednotkou (většinou jednoúčelovou) disponující potřebnými ovládacími prvky, vstupy a výstupy. Základní typy modulů v podstatě korespondují se základními prvky syntetizérů, jak jsme je v tomto seriálu zmiňovali.

Způsoby propojování modulů
Patching: Vstupy a výstupy jednotlivých modulů jsou vyvedeny přímo na modulu formou konektorů a propojování se děje kabely. Pouze touto formou jde propojit i několik syntetizérů mezi sebou. (Korg MS-20, Doepfer A-100)
Matrice: Vstupy a výstupy jsou vyvedeny na matrici a jejich propojování se dá realizovat pomocí kolíků v příslušných bodech matrice nebo vícepolohovými přepínači. (ARP 2500)
Elektronicky: Vnitřní elektronické propojování jednotlivých modulů. Výhodou je možnost uložení propojení do paměti. (Oberheim Matrix, Arturia MatrixBrute)
Digitálně: U digitálních emulací modulárních syntetizérů nebo VSTi nástrojů se propojování modulů realizuje virtuálně digitální formou. (Nord Modular, všechny VSTi)

Ač některé workstation nejsou primárně modulárními syntetizéry, mají možnost přepouštění signálů prakticky z jakéhokoli zdroje do jakéhokoli modulu. Jako příklad lze uvést řada PC3 firmy Kurzweil. S troškou nadsázky jde pokládat za formu modulárního syntetizéru i Yamahu DX7, kde se pomocí algoritmů různě propojují jednotlivé operátory.

Typy modulů

Základní moduly korespondují s moduly standardních syntetizérů. Konkrétní typy se liší podle výrobce nebo vybavením podle cenové relace. Vzhledem k vzájemnému propojování jsou zapotřebí ještě další pomocné moduly, které buď u syntetizérů nenajdeme, nebo jsou uživateli skryty. Úrovně signálů jsou většinou unifikovány, aby byly moduly vzájemně kompatibilní. K případným převodům hodnot slouží speciální moduly.

Kontrolní signály většinou ctí normu nastavenou Robertem Moogem pro řízení analogových syntetizérů nebo modulů. Převody hodnot jiných formátů spočívají zejména ve změně napěťových úrovní kontrolních signálů.

VCO (Voltage Controlled Oscilator)
generuje signál, tón, zvuk. Jedná o frekvence ve slyšitelném frekvenčním pásmu (20Hz - 20kHz).
Parametr Shape (tvar signálu) může být nahrazen více výstupy, pro každý tvar signálu zvlášť.
VCF (Voltage Controlled Filter) potlačuje nebo zdůrazňuje některé spektrální složky průchozího signálu
VCA (Voltage Controlled Amplifier) určuje okamžitou hlasitost průchozího signálu na výstupu
LFO (Low Frequency Oscilator) generuje nízkofrekvenční periodický signál určený k modulaci (0,1Hz - 20Hz).
EG (Envelope Generator) vyrábí neperiodický signál pro různé druhy modulace. Pokud má parametr Loop, může fungovat i jako zdroj periodického modulačního signálu s nastavitelným průběhem.
Ring Modulator (kruhový modulátor) provádí křížovou modulaci dvou vstupních signálů
Mixer (směšovač signálů) slouží ke sloučení více signálů. A to jak modulačních, tak i zvukových.
MIDI convertor – digitálně analogový modul, který provádí konverzi mezi MIDI daty (DIN i USB) a CV nebo Gate.
Ostatní moduly - modulů je nepřeberné množství a další neustále přibývají. Do řetězce jde zapojit prakticky jakýkoli modul (zařízení), který nějak umí zpracovat elektrický signál v potřebném rozsahu. Některé firmy vyrábějí i kombinované moduly, jako například několik VCO v jednom, sdružený modul EG+LFO, vícenásobný EG, S&H (sample & hold), Wavetable modul využívající banky vzorků, krokový sequencer apod. Fantazii se meze nekladou.

Série 500 a jiné
Dál jde do řetězce zapojovat celá plejáda rackových produktů, kde řada renomovaných světových výrobců obohacuje trh špičkovými ekvalizéry, kompresory, předzesilovači, efekty i jinými zvukovými moduly.

Euro rack

Dříve se moduly montovaly do speciálních konzolí, které si výrobci vyráběli na míru pouze pro své výrobky. Dnes je naopak snahou sjednotit úrovně signálů i fyzické rozměry modulů, aby byla montáž snazší a zákazník mohl kombinovat i propojovat výrobky různých firem. Normou se stal Euro rack s definovanými rozměry a napájecím zdrojem. Velké komplexy pak mohou vznikat sdružením více euro racků. Záleží jen na objemu vaší nemovitosti.

Proč modulární syntetizéry?

Nabízí se otázka, jestli není lepší pořídit si už hotový syntetizér, v němž už je vše potřebné a vše je propojeno. V čem tkví výhody modulárních syntetizérů, k čemu jsou vhodné a v čem nezastupitelné?

Nekonečná stavebnice
Z jednotlivých modulů si můžeme sestavit laboratoř podle svých představ a jakýchkoli požadavků. Například 13xVCO, 7xVCF, 9xEG, 21xLFO,... Další díly jde operativně doplňovat, nebo můžeme do řetězce zapojovat i moduly, které původně nejsou pro modulární syntetizéry určeny (efekty, korekce, kompresory, magnetofon, AD/DA převodník, ...).

Neomezená variabilita
Jednotlivé moduly nebo komponenty našeho modulárního syntetizéru můžeme libovolně propojovat. A to i tak, jak by to na běžném syntetizéru nikdy nešlo.

VCA a VCF jde použít i pro modulační signály. Např. signálu LFO smíchanému se šumem z VCO1 jde Filtrem zaoblit ostré hrany, pomocí VCA a EG pak nastavit časový průběh jeho úrovně, a takto vzniklý modulační signál je pak možno použít například pro modulaci VCF, který pak lze... Prakticky cokoli lze propojit s čímkoli.

Nevýhody
Modulární syntetizéry jsou primárně určeny ke studiové nebo domácí práci, k elaborování, nebo k vytváření nezvyklých zvukových koláží a složitější projektů. Proto se příliš nedbá na jejich mobilitu. I propojování modulů není příliš operativní a o archivaci zapojení a jeho rychlém vybavení nemůže být u standardních patchingových nebo matrixových modulárních systémů ani řeč.

Závěr

Modulární syntetizéry jsou zaměřeny na vytváření libovolných řetězců jednotlivých modulů, a tím dosažení nezvyklých a originálních zvukových signálů. Další nespornou výhodou je jejich variabilita a možnost neustálého rozšiřování nebo inovování. Každý si může sestavit svůj originální syntetizér libovolných vlastností. Pro elektronické kutily a lovce nových zvuků i ploch je práce v takovéto laboratoři neodolatelnou drogou, na níž si lze jednoduše vytvořit nádhernou závislost.

Poděkování

Dnešním dílem se završil seriál, v němž jsem se snažil letem světem zmapovat historii syntetizérů a objasnit funkci jejich obvodů. Současně jsme osvětlili základní principy nejpoužívanějších typů syntéz. Díky za vaši pozornost i připomínky.

Od února startují dva zbrusu nové seriály. V jednom se chci věnovat pluginám, druhý bude z muzikantské praxe. Už se na vás těším nad novými tématy.