Sideman
Honza Ponocný: Dláždit cestu, aby se po ní zpěvákovi dobře šlo
Jan Faix: Základním hudebním nástrojem je lidská imaginace
Denisa a Simona Katzerovy: Někdo má Twin Peaks, my Beyoncé!
Tomislav Zvardoň: Nelpím na snech, snažím se pracovat
Michal Nejtek: Další exkurzi do české pop music neplánuju
Dorota Barová: Jako malá jsem se za cello styděla
Vegy: Dělal jsem z kytar i různý frankensteiny
Štěpán Janoušek: Nikdo mi nikdy neříkal, na co mám hrát
Filip Spálený: Objevování je dobrodružství
Hrádek: Je lepší počkat na společnou energii
Jan Janečka: Uznávám i kolegy z komerčně úspěšných kapel
Terezie Kovalová: Mám štěstí, že se mi vše ozývá ve správný čas
Petr Tichý: Žánrovou různorodost nevyhledávám, je všude kolem
Norbi Kovács: Dětství jsem strávil v koupelně
Martin Rychta: Z konzervatoře mě napoprvé vyhodili
Michael Krásný: Nad kšeftem se nos neohrnuje