Vyždímejte ze svého vinylu maximum, část II.

V minulém dílu jsme si shrnuli základní věci, na které je dobré nezapomenout při výběru velikosti a otáček vinylu. Nakousli jsme problematiku tiskovin a víme také, jaké formáty využít pro co nejlepší výstup. Zbývá nám doplnit, jaké možnosti tato vesměs černá média nabízí a jaká úskalí skýtají.

Technologie výroby v kostce

Předtím, než se deska lisuje, probíhá tzv. řezání (cutting), kdy diamantový nůž vyřeže drážku do ocelového plechu pokrytého tenkou vrstvou mědi. Ocel zajistí pevný a rovný základ, měkká měď pak dobré podmínky pro precizní řez. Plechy se teoreticky dají přehrát, ale vzhledem k měkkosti mědi se již při prvním přehrání drážka deformuje. Z plechu se galvanickou cestou odlije niklový negativ (tzv. matrice), který se zasazuje do lisu, který pod vysokým tlakem a teplotou vylisuje z vinylové hmoty desku podobně jako vaflovačka vafle. Toto je nejčastější technologie (DMM – direct metal mastering), používá se také původní technologie řezání do lakované fólie, která je však náročnější a dražší.

VTM

„Visual tracking mark“ je viditelná mezera mezi jednotlivými tracky. Je to příkaz řezačce (která řeže drážku do měděné vrstvy), aby se po určitou dobu pohybovala rychleji směrem ke středu a oddělila tak od sebe písničky. Může obsahovat audio, i když bývá ve většině případů tichá. Standardní doba VTM je 0.9 s (půl otáčky), pokud chceme vizuálně oddělit jednotlivé songy více, je možné nastavit delší VTM a naopak.

Výjezdová a nekonečná drážka

Některé gramofony automaticky vypínají talíř v momentě, kdy narazí na konec strany (tzv. výjezdová drážka). Ta je pod mikroskopem mírně širší než audio stopa a končí u středu vedle etikety. Výjezdovou drážku je možné zacyklit dříve a vytvořit tzv. nekonečnou drážku, smyčku, loop o standardní délce 1.8 vteřin při 33.3 rpm s opakujícím se zvukem, který zastavíte jen vy, anebo pojistky.

Zkreslení, sykavky, cinky, „monění“

Existují úskalí, která vinylová deska ne vždy zvládá s grácií. V minulém díle jsme nakousli zvyšující se míru zkreslení na koncích stran desky. Dalším neduhem může být markantní rozdíl mezi levým a pravým kanálem, který nutí nůž zahloubit drážku přes povolenou míru 25 mikronů. Pak se může dostat pod měděnou vrstvu, narazit na ocel a ulomit se (pozn. cena nože se pohybuje od 5000 EUR výše, takže se tomu jó snažíme vyhnout). Řešením je sloučení basové frekvence (cca do 200 Hz) - tzv. „monění“. Opačným problémem jsou vysoké frekvence (sykavky, činely, alikvóty klavíru nebo trubky...) – které způsobují ohýbání drážky (jako když meandruje řeka) a hrozí prořezání do vedlejší drážky. Zde se opatrně používá kompresor, který drážku narovná.

Double speed, half speed

Tyto pojmy jsou známé převážně devadesátkové generaci, která poslouchala magnetofonové kazety a při nahrávání nového DJ Boba od spolužáka měla naspěch... Podobně jako u kazeťáku, signál z masteru se pro vinyl zapisuje v reálném čase do drážky. Některé výše uvedené geometrické problémy je možné eliminovat, zvolíme-li poloviční rychlost zápisu. Drážka se tak vykresluje precizněji a dochází k menšímu odporu nože na zápisovou plochu. Double speed se vzhledem k zaměření vinylu na vyšší kvalitu nepoužívá.

Tracklisty

Zní to triviálně, ale až příliš často řešíme nesrovnalosti v tracklistech. Nesedí časy s audiem, chybí rozdělení stran (často dostáváme jeden tracklist pro CD i vinyl). Zákazníci často počítají s tím, že automaticky přidáváme ticho mezi tracky (zaměňují VTM s pauzou) a nenechají je doznít. Ticho přidáváme pouze na přání, protože v tý záplavě zvuku se nám jeví ticho jako dost drahý artikl...