Přejít k hlavnímu obsahu
Jiří Valdman -

Z prdu kuličku aneb pořád překonávej sám sebe

Naše kapela je specifická tím, že než něco uděláme (koncert, fotky, klip), hodně nad tím přemejšlíme. Není to o tom, že bychom byli nerozhodný, ale snažíme se i v tom našem low budget módu věci dělat tak, abychom se aspoň trochu odlišili od kvanta dalších kapel, který jsou ve stejným bodě jako my.

Než jsme začali hrát veřejně, byli jsme asi 2 roky zavřený ve zkušebně a jen zkoušeli a připravovali songy. První dojem uděláš jen jednou, a jelikož jsme už každej pár kapelama prošli, rozhodně jsme to nechtěli uspěchat. Když přišel ten moment a my se rozhodnuli, že uděláme První koncert, což taky bylo jediný, co jsme lidem prozradili – název akce, na fotce 3 týpky s otazníkama na čele, bez názvu kapely, bez ukázky muziky, dost jsme se divili, že tam tenkrát přišlo asi 120 platících.

Ne vždycky se všechno povede tak, jak si člověk představuje, ale po každý tě to posune o kousek dál. To byl třeba případ releasu naší první desky Nein. Chtěli jsme sami sebe trumfnout s Prvním koncertem a event jsme na FB vytvořili jako neveřejnej. Měl se šířit tak, že naši kámoši pozvou zase svoje a tak dál. Moc to nezafungovalo... Jestli na nás přišlo 40 lidí, tak to bylo hodně, ale jelikož jsme se rozhodnuli ten koncert udělat na balkoně a hrát do veřejnýho prostoru celýho náměstí Republiky v Pardubicích, vlastně nás slyšela hromada lidí. Dokázali jsme si, že jde udělat koncert i na místě, kde na to standardně nejsou podmínky a koncert se tam nikdy neodehrál.

To, jak věci děláš a jak nad nima přemejšlíš, mimo jiné ovlivňuje i příležitosti, který se ti nabídnou, viz článek o naší cestě do Londýna. K prvnímu singlu Call Girl, který jsme tam nahráli, jsme pak v Čechách točili videoklip. Potřebovali jsme něco, co bude super vypadat, ale nebude to stát majlant. Tak vznikl nápad na klip ve slow motion, kde zpěv bude odpovídat reálu. V klipu to vypadá jako těžká pohodička, ale reálně to pro nás znamenalo po place běhat a zpívat do písničky, která byla dvojnásobně zrychlená, aby si to všechno sedlo. Když máš dobrej nápad a věnuješ čas přípravě, může to zafungovat i líp, než drahá produkce.

A tím se konečně dostávám k naší novince Brown. Klipu s jednoduchým nápadem, jak využít motion control, se kterým jsme to natáčeli. Nekonečná jízda plná triků a na první zhlédnutí těžko pochopitelnejch momentů. Den v ateliéru s použitím pár rekvizit. Důležitej faktor jsou vždycky lidi, proto bylo super, že jsme to mohli natáčet s klukama, na kterých bylo vidět, že můžou na maximum využít svůj potenciál a trochu tak utéct od běžný pracovní rutiny.

Na závěr bych chtěl říct, že je skvělý hrát v kapele, kde se raději jde po trnitější cestě s nejistým výsledkem, ale osobitým způsobem, než dělat věci pořád stejně dokola, protože to je bezpečnější a pohodlnější. Takže když máš lidi, se kterejma to funguje, vybodni se na to, jak se to „má dělat“ a dělej si to po svým.

Tagy komunita Corpulent Provocateur

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Jiří Valdman
Baskytarista kapely Corpulent Provocateur. Začínal hraním v orchestru při ZUŠ Chrudim a v dalších orchestrech a kapelách v kraji. Hudbu nerozlišuje podle žánrů, ale podle líbí/nelíbí.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY