Gibson v roce 2018: soumrak ikonické značky?

Kytary značky Gibson patří společně s nástroji konkurenčního Fenderu k absolutním stálicím na trhu s hudebními nástroji a modely Les Paul, SG, Flying V, ES-335 nebo Explorer se v průběhu doby staly v podstatě synonymem moderní muziky. O to víc překvapující je zpráva, že se tento tradiční americký výrobce potýká s existenčními problémy, které by v nejhorším případě mohly skončit i bankrotem.

Hlavním důvodem potíží je především obrovský dluh pohybující se okolo půl miliardy dolarů – tato astronomická pohledávka je tvořena sumou 375 milionů dolarů, splatnou do letošního 23. července, a úroky cca 145 milionů dolarů, splatnými údajně už v červnu.

Druhý důvod, s nímž samozřejmě musí bojovat i ostatní firmy působící v tomto segmentu, je celosvětově klesající zájem o rockovou hudbu. Poslední analýza společnosti Nielsen uvádí, že v minulém roce byl v USA rock sesazen z pozice nejoblíbenějšího žánru rapem, tedy stylem, kde kytary rozhodně nehrají primární roli. Tato situace má samozřejmě zásadní vliv na kytarový trh.

Co zavedená a renomovaná společnost se zdánlivě téměř neotřesitelnou pozicí, jejíž roční výdělek dosahuje podle některých zdrojů až jedné miliardy dolarů, udělala špatně?

Vedle snížené poptávky většina finančních expertů zmiňuje především masivní investice koncernu do nákupu dalších značek a výměnu části managementu – za vedení, které nemá potřebné zkušenosti v oboru. Tento krok se patrně podepsal i na hodnocení newyorské agentury Moody's, která firmě v loňském srpnu snížila rating. A Gibsonu příliš nepomohl ani odchod finančního ředitele Billa Lawrence, jenž tento post zastával pouze několik měsíců.

Z některých reakcí zainteresovaných osob navíc vyplývá, že řada špatných rozhodnutí padá i na hlavu výkonného ředitele firmy Henryho Juszkiewicze, který např. v roce 2016 schválil vývoj a výrobu nepříliš úspěšného modelu Firebird X nebo robotických tunerů instalovaných na zadní straně hlavic nástrojů, což se u konzervativnější skupiny fanoušků značky nesetkalo s kladnou odezvou.

Problémy začaly být jasně patrné už v minulém roce, kdy Gibson oznámil prodej rozlehlé továrny své divize v Memphisu, zbavil se výrobních a skladových prostor v nashvillské ulici Grundy Street, nabídl k odkoupení další nemovitosti, přestal podporovat výrobky dceřiné firmy Cakewalk (článek najdete zde). Dílčí podíl na neutěšeném stavu mohla mít i kauza, kde hlavní roli hrály očividně porušené nástroje (odloupnutý lak, naprasklý přechod krku a hlavice) nafocené v oficiálním katalogu výrobce nebo často propíraný odchod firemního hráče Billa Kellihera, který si v jenom z rozhovorů stěžoval na jednání nových manažerů Gibsonu (článek najdete zde).

Gibson Guitar Corporation, vlastnící téměř stovku dalších značek (např. Epiphone, Dobro, Valley Arts, Kramer, Steinberger, Tobias, Slingerland, Maestro, Baldwin, Hamilton, Chickering nebo Wurlitzer), situaci začal řešit mj. tím, že se více zaměřil na koncernové brandy jako KRK Systems, TASCAM, Cerwin-Vega, Stanton, Onkyo, Integra, TEAC nebo Philips, které mohou mít větší růstový potenciál. Tato strategie je ovšem během na dlouhou trať, současný stav společnosti v rámci aktuálních několika měsíců zřejmě nevyřeší.

O finančně nezdravé situaci svědčí také snaha o maximální úsporu nákladů, která se odrazila i na neúčasti Gibsonu na prestižním anaheimském zimním veletrhu NAMM 2018. Výrobce si pro oficiální představení novinek vybral pouze výstavu spotřební elektroniky CES, která se konala o pár týdnů dříve v Las Vegas.

Ačkoliv se zdá, že se nad budoucností Gibsonu stahují mračna, podle šéfa Henryho Juszkiewicze ještě není nic ztraceno. Společnost už začala plnit závazky vůči držitelům dluhopisů a další potřebnou finanční injekci by mělo zajistit uvolnění akcií nebo pokračující odprodej nemovitostí. V nejbližším plánu je také prodej některých koncernových značek a na to nepřímo navazující jednání s bankami.

Historie Gibsonu sahá do roku 1894, od kdy se datuje výroba prvních akustických nástrojů z dílny Orvilla Gibsona, tehdy ještě v michiganském Kalamazoo. Co ale bude dál a jak nakonec situace okolo tohoto legendárního výrobce dopadne, je ve hvězdách. Nezbývá než doufat, že zvolený způsob refinancování dluhu pomůže firmě z problémů. V opačném případě by mohl hrozit i zánik značky nebo značně okleštěná, zúžená produkce, což by s největší pravděpodobností mělo vliv i na ceny. Už nyní poměrně drahé nástroje s logem Gibsonu by se tak pro mnoho muzikantů mohly stát finančně už téměř nedostupnými. Takže držme palce...