Image je nanic: jak si vedlo v Eurovizi devět z deseti Čechů

Ben Cristovao loni postoupil do semifinále Eurovision Song Contest 2020, které se ze zjevného důvodu nekonalo, a tak aspoň zrušil rapovou #hot16challenge. A teď představil nový, v pořadí už druhý singl do Eurovize. Má cenu mu věnovat pozornost? Tak napůl.

Eurovize svůj účel, sjednocovat po 2. světové rozhádané národy, plnila snad v pionýrských dobách televizního vysílání, pokud se počítá, že jich dost vylákala před bednu. Dnes je to hlavně bizarní show a zvítězit v ní ještě neznamená prorazit v mezinárodním měřítku. Přesto v ní nikdo, kdo neměl nic než ujetou image, nedošel daleko, viz následující bilance více než padesáti let českého popu v Eurovizi.

1. Karel Gott – Tausend Fenster (1968)

Jako první na Eurovizi zastupoval československou hudbu „zlatý hlas z Prahy“. Mistr jako vždy maximalizoval šance na vítězství. Soutěžil za Rakousko, kde byl tehdy velmi populární. Soutěžní singl si půjčil od kolegy Udo Jürgense (1934-2014), který s jinou, na city hrající písní vyhrál dva roky předtím – a skončil se dvěma body třináctý ze sedmnácti.

2. Kabát – Malá dáma (2007)

„Kdyby Eurovizi sledovali jenom rockeři, mohli bychom i vyhrát, ale já mám dojem, že rockeři Eurovizi neposlouchají,“ by němý neřekl, ani kdyby mu hubu rozbili. Výmluvně to však ilustruje tehdejší povědomí Milana Špalka i běžného Čecha o Eurovizi. Možná proto záměr vybrat prvního řádného zástupce mezi největšími tuzemskými kapelami nevyšel. Chinaski, Divokej Bill i Kryštof pořadatelům dali košem, tudíž měl Kabát v národním kole volné pole působnosti. Ve finském semifinále skončili poslední. Hlasovali pro něj jen Estonci. Snad na ně kapela udělala dojem, když pařila na alko-trajektu z Helsinek do Tallinu a zpět.

3. Tereza Kerndlová – Have Some Fun (2008)

Napřesrok z Bělehradu odjížděly lascivní krásky s nepatrně lepším výsledkem, předposledním osmnáctým místech. Předvídaly to skandinávská online sázková kancelář Unibet, Fortuna i Sazka, které ani žádné sázky nevypsaly, a vlastně i šéfka české delegace Kateřina Bílá: „Kdyby byla Eurovize soutěží krásy, tak asi vyhrajeme.“ Tereze Kerndlové zkrátka soutěž na chvilku zvedla bulvární rating – a snad se i dobře bavila.

4. Gipsy.cz – Aven Romale (2009)

Tentokrát žádné národní kolo neproběhlo. Česká televize do Moskvy rovnou vyslala Radka Bangu. Co se bizarnosti týče, Gipsy.cz asi až moc tlačil na pilu. Skončil bez bodu, což ČT nadlouho odradilo od dalších pokusů. „Je dobře, že konečně naší televizi došlo, že se takovéto pochybné a pofidérní atrakce dále nebude účastnit,“ zhodnotil krok publicista a překladatel Josef Rauvolf. Přizvukoval mu Jan Rejžek, kritik, od kterého nekrolog nechcete ani jako tu nejposlednější věc na světě: „Je to zábavná estráda, která většinou s kvalitou nemá nic společného. Národní poroty chtějí obvykle něco líbivého.“

5. Marta Jandová & Václav Noid Bárta – Hope Never Dies (2015)

Výstižnější název soutěžní písně než „Naděje umírá poslední“ si čeští reprezentanti Marta Jandová a Noid stěží mohli vybrat. Do Vídně je vyslala ČT, vítězství v národním kole opět nebylo podmínkou. Skončili dvě místa pod čarou, na třináctém, nepostupovém místě, zato s více body než všichni před nimi dohromady.

6. Gabriela Gunčíková – I Stand (2016)

Jako první se do finále ve Stockholmu probila Gabriela Gunčíková. Měla tu nejlepší možnou průpravu. Zocelily jí Česko-slovenská Superstar (2011), online kurzy ekonomického zpěvu od Kena Tamplina i Trans-Siberian Orchestra Jona Olivy a Ala Pitrelliho z kultovních Savatage. Brutální hlasový rozsah však ocenili toliko odborníci. Žádný divák až na polské bohatýry, kteří ji prohlásili za Miss Eurovize, pro Gunčíkovou nehlasoval.

7. Martina Bárta – My Turn (2017)

Vysoké umístění Gunčíkové ponouklo ČT nominovat další intenzivně proškolenou zpěvačku. Martina Bárta absolvovala prestižní pražské Gymnázium Jana Nerudy s hudebním zaměřením a berlínský jazzový institut Univerzity umění. Zároveň zpívala v big bandu Felixe Slováčka. Záhy se však ukázalo, že když dvě dělají totéž, není to totéž. Bárta do finále nepostoupila.

8. Mikolas Josef – Lie To Me (2018)

V české národním kole Eurovize, uspořádaného poprvé po deseti letech, fanoušci i odborníci vybrali model a pouličního hudebníka Mikolase Josefa. Do té doby zcela neznámý Josef v Lisabonu zariskoval. Patos si nechal od cesty. Vsadil na autorskou taneční písničku Lie To Me a ve finále skončil šestý. Dodnes je to nejvyšší meta, jaké český hudebník v soutěži dosáhl a kterou sám Josef zatím nepřekonal.

9. Lake Malawi – Friend of the Friend (2019)

Třetím českým finalistou Eurovize jsou Lake Malawi. Albert Černý letité zkušenosti s trendy, které na Západě frčely předloni, podpořil bizarně narcistním party hitem a vyšvihl se na jedenácté místo. Potvrdil tím trend, že současná generace tuzemských popařů začíná brát přípravu na Eurovizi velmi vážně.

Je dobře, se v posledních letech českému popu na Eurovizi víc daří? A který český příspěvek do Eurovize se podle vás povedl nejvíc? Objevte svůj diskutérský zen a svou frustraci si nenechte pro sebe.