Rukověť elektroakustického kytaristy, 10. díl: loopery

Na závěr elektroakustického multidesatera jsme si nechali specifický efekt, který nejčastěji používají právě akustičtí kytaristé, protože jim umožňuje alespoň částečně nahradit kapelu. A když si vzpomenete na nedávné vystoupení Eda Sheerana pro 150 tisíc lidí, tak takové efektování nemusí být pouze pro pár nadšenců.

Shodou okolností se na Frontmanovi zrovna objevilo několik článků, ať už o kapelním live loopingu nebo si ho jako osobnostní cíl vytýčil marketingový guru Filip Černý anebo info o zbrusu novém pokračovateli známé řady od Bosse RC-10R. Co je to tedy looper? Zařízení, které umožňuje nahrávání, přehrávání a vrstvení dalších frází, čímž se právě stává výbornou pomůckou pro sólové písničkáře a proto jej nejčastěji uvidíte u akustických kytaristů. Poslouží nejen na pódiu, ale i doma na skládání, aranžování nebo pouštění dalších zvuků, samplů, ruchů. Dnes už je nabídka nepřeberná od miniaturních, jednoduchých a levných, přes střední třídu až po neskutečně brutální strojovny.

Často jsou součástí multiefektů nebo specializovaných kombíček, ale vždycky bych v první řadě sledoval co nejsnadnější ovladatelnost. Je to totiž dost náročná disciplína, a když začnete loopovat, tak nejdřív s hrůzou zjistíte, jak zoufale nepřesně hrajete. Na druhou stranu se tímto tréninkem dramaticky zlepšujete. Inspirací vám může být například dlouholetý nadšený propagátor Honza Ponocný alias Circus Ponorka, mladičká nedávná vítězka Porty Tereza Balonová, vítěz Boss loop šampionátu Peter Luha anebo samozřejmě momentálně světová hvězda nejzářivější…

Určitě přijde vhod trocha terminologie vyskytující se u looperů.
Loop – samotná smyčka
Overdub – přihraná další fráze, může jich několik až (nekonečně) mnoho
Undo – dá se odstranit nepovedný loop
Redo – dá se vrátit odstraněný loop
Clear – vymazání loopu
Record / Overdub / Play – můžete hned přihrávat další frázi při prvním přehrávání
Record / Play / Overdub – úvodní loop se nejprve přehraje a pak můžete začít přihrávat další, záleží jak chcete looper používat, obojí má svoje výhody i nevýhody. Dnes obvykle jde už nastavit obě varianty.

Nezapomínejte, že se všechno odehrává v reálném čase a publikum máte bavit a ne nudit zdlouhavým vytvářením mnoha vrstev, takže ovládání, které vašim účelům vyhovuje je zcela zásadní.

Jednotlačítkové loopery

Jsou nejjednodušší a dnes už je k dispozici záplava čínských levných krabiček, které svému účelu poslouží, ale je třeba zkoušet, protože se mi párkrát stalo, že např. overduby byly nepoužitelně zkreslené. Kdo nemá v oblibě takovéhle adrenalinové sporty, tak se obrátí spíš na trošku dražší zavedené výrobce, kde tyto komplikace nenastávají. Obvykle mají jenom jeden footswitch a potenciometr hlasitosti. Jsou maličké, ale na live se moc nepoužívají, protože zastavení loopu musíte udělat dvojšlapem a to nebývá vůbec jednoduché, když jste na podiu sami, zpíváte a ještě máte navazovat další muziku. Funkce která to u sofistikovanějších looperů může částečně nahradit je tzv. zastavení na konci loopu, kdy zmáčknete footswitch kdykoli v průběhu a smyčka se dohraje do konce a stopne (např. Boss RC-3, ostatně ten se také často z toho důvodu modifikuje přidanými přepínači) Někdy bývají součastí bubenické automaty, ale to je funkce spíš na domácí cvičení, samply nebývají příliš kvalitní a vyvstává neustálý problém real-time ovládání, která se pak musí řešit externími přepínači a velikostně i ergonomicky se dostáváme úplně jinam.

Dvoj/trojtlačítkové loopery

To je pro mě nejzajímavější kategorie, protože při relativně pořád malých rozměrech mají dedikované tlačítko stop, který zastavíte looper jedním šlápnutím, což je po zkušenostech z pódií pro mě zcela kruciální. Jestli dvojtlačítkový looper musíte pořád zastavovat dvojšlapem (a bohužel jsou i takové), tak pro mě osobně je to zločin proti lidskosti a vývojové oddělení bych na hodinu propustil (smích). Můžou být vybaveny spoustou dalších funkcí a bohužel nezbývá než si je podrobně vyzkoušet jestli budou vyhovovat právě vám.

Loopovací stanice

Ty umožňují už velice složité operace a dlouhá léta je vlajkovou lodí Boss RC-300, i když poslední dobou se začínají kromě průkopnického Boomerangu objevovat i další mladí dynamičtí nástupci jako Headrush nebo Aeros. Podrobnější rozbory těchto složitých zařízení by byly na několik stránek, takže musíte zvážit, jestli by pro vás byly vhodné. Osobně bych doporučil začat s některým jednodušším a nejprve poznat zač je toho looper a potom si to customizovat podle svých konkrétních potřeb. Mě osobně např. nevyhovují svou velikostí a neměl bych potom možnost ergonomicky poskládat svůj pedalboard. Ultimativní řešení z hlediska ovládání je potom softwarové běžící na notebooku (např. Ableton Live) a ovládaného midi pedálem. Názorně mi to předvedl fenomenální izraelský kontrabásník Adam Ben Ezra, kdy měl všechno naprogramované a spouštěly i zastavovaly se mu jednotlivé věci samy (record, stop, overdub atd) a on se mohl věnovat jenom hudbě.

Zatím vyjmenovávám samé výhody loopingu (kromě nároků na přesnost), ale samozřejmě máme i svá úskalí. A jedno z největších je modulace. Strávíte minutu vyráběním parádní kompozice a přijde refrén (jiné akordy) a najednou můžete být v koncích. Složitější loopery samozřejmě umožňují ovládat více smyček, ale za cenu větší velikosti, komplexnosti a samozřejmě také ceny. Existují ale i chytré triky, jak toto omezení obejít. Youtuber David Shanhun jich několik ukazuje v následujícím návodu.

Loopování je vysoce osobní disciplína a skutečně si musíte pár zařízení pořádně osahat, protože bohužel se dá dopředu těžko říct, který looper zrovna vám bude vyhovovat. Liší se v detailech, které pohříchu v manuálech nebo i videorecenzích nejsou tak zřejmé, ale pro vás mohou být velice důležité. Např. právě Eda Sheerana neuspokojil žádný výrobek na trhu, ale používá speciální custom zařízení Chewie II, které je vlastně několik vykuchaných looperů Boss RC-20 řízených externím midi pedálem a vizualizovaných displejem z notebooku. Nedávno jsem absolvoval hloubkový průzkum trhu ve snaze do nového pedalboardu nahradit svůj prastarý Akai E2, který mi sice velmi vyhovoval právě logikou ovládání, ale je dost velký a na některé nové songy nemá dost dlouhý čas. Myslel jsem, že s jednoduchým zadáním – co nejmenší rozměry, dva footswitche, stop na jednošlap a ideálně kdyby uměl víc loopů (sloka/refrén) to nebude nic složitého, ale bohužel. Všechny varianty měly pro mě nějaký háček, a i když jsem nasadil i velmi kreativní improvizaci, jako např. speciálně navržený přepínač, tak aby byl co nejmenší a v pedalboardu nesmyslně nezabíral místo jako originální příslušenství a s kouskem gumy na tlačítku abych mohl nohou uložit loop (a ten zůstal po přepnutí v paměti) tak to na live bohužel nefungovalo. Takže nakonec mám loopery dva, jeden klasický dvojtlačítkový a druhý miniaturní který umí jednoduše přepínat sloku/refrén, které v premiéře předvedu na slovutném festiválku Beseda u Bigbítu.