Od ptačího brka k trsátku III: jak trsání uvést do života

Po úvodu do problematiky trsátek a podrobnějším rozboru osobních zkušeností, doplněném i dalším úhlem pohledu, by se zdálo, že už k tématu není co dodat. To všechno však byly spíše shrnující postřehy tvarové, tloušťkové a materiálové. Jak ale trsání skutečně uvést do života?

V mezičase jsem vyzkoušel pár dalších produktů jako např. TUSQ Picks – „první trsátko na světě se zabudovaným generátorem vyšších harmonických“. Nabízené ve 3 x 3 modifikacích zvukových i tvarových. Musím přiznat, že když vám spadne na stůl, tak podle jeho rezonance je jasné, že to není obyčejný kus plastu. Nicméně mně se do vkusu příliš netrefilo tvarově (dlouhá špička, malé nebo velké), verze Bright mi projevem připomněla spíš hodně tvrdá trsátka kovová nebo kamenná (jejichž nejsem příliš velký příznivce) a Warm i Deep mi od běžně dostupných kousků nepřišly nijak zvlášť odlišné.

Při nákupu znovuzrozených českých D-GriP (pokračovatelé oblíbených Brain) jsem způsobil v Modřanech malé faux pas, předpokládaje jednotnou cenu, jsem si jich na zkoušku navybíral v různých tvarech a tloušťkách asi 20. Když je prodavač začal načítat jedno po druhém, už jsem se jenom omlouval. Takhle dlouhý účet prý ještě nevystavoval (smích). Upgradovaný grip opravdu drží jako přibitý, pro mě možná až příliš. Za pomoci ROLI Blocku, který jsem pořizoval zároveň s trsátky, jsem si hned D-GriP Balkanem vystrihl jednohubku na bouzouki. Dělají mi radost úspěchy českých výrobců, takže se nových D-Gripů rozhodně nebojte.

Dunlop Primetone se zřejmě natrvalo propracovaly do mého arzenálu. Nejprve jsem hleděl darovanému koni na zuby, a protože se s tímhle ručně broušeným Jazz III XL skvěle drtí běhy, vyhrávky a obecně rychlé věci, ale na akordickou hru je přece jenom příliš silné, tak jsem si pořídil ještě tenčí variantu. Vyhovuje mi velikost, která se přesně trefila mezi klasickou kapku a menší Jazz III (který mi vypadává z prstů), sedí mi i grip, který sice nedrží tak perfektně jako u D-Grip, ale zase se jednodušeji posouvá v prstech do různých poloh (což dělám neustále). Navíc vzhledem k ceně ho určitě nebudete tak často ztrácet (potvrzeno dalšími kolegy).

Perfektní historické shrnutí je možno shlédnout v čerstvém příspěvku virtuozního kolegy Petera Luhy, ale přejděme od histerie k meritu věci, tedy jak na to. Na YouTube je samozřejmě celá řada všemožných ukázek, ale přesto mě velmi oslovilo jeho další skvělé video, kde jednoduše a názorně vysvětluje a předvádí různé trsátkové nuance. Video je navíc ve slovenštině, která zřejmě pro část čtenářů Frontmana bude pořád ještě srozumitelnější než obligátní angličtina.